Zobák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zobáky různých druhů ptáků
Mladý zoborožec Aceros corrugatus. Později se mu zobák ještě dobarví a zvýrazní hrbol na vrchní straně.

Zobák ptáků (rostrum) je rohovitý epidermální útvar. Rozlišuje se horní a dolní zobák (rostrum maxillare a rostrum mandibulare). Skelet zobáku (horní a dolní čelist) kryje kůže se silně zrohovatělou epidermis, která tvoří rohové pouzdro zobáku (rhamphotheca). U papoušků je horní čelist připojena k lebce pružným kloubem. Dnešní ptáci nemají v zobáku zuby, ale někteří starší předci je ještě měli (Archeopteryx). Keratinové pouzdro horního zobáku se nazývá rhinotheca, dolního zobáku gnatotheca. Na horním zobáku jsou párové nozdry. Na vrcholu zobáku u líhnutých mláďat ptáků (neonátů) je tzv. diamant, který jim slouží k perforování skořápky při klubání z vejce. V místě přechodu kořene horního zobáku v kůži se nachází měkký kožní povlak, ozobí (cera).

Tvar zobáku je určován typem potravy, nahrazuje ptákům zuby i pysky, a je pro určité druhy ptáků charakteristický. Je používán pro uchopování a zpracování potravy, slouží k čištění peří, zabíjení kořisti, krmení mláďat apod. U papoušků napomáhá také při pohybu. U vrubozobých jsou okraje zobáku opatřeny četnými rohovými lamelami, které slouží jako síto pro zachycení pevné potravy a odstranění přebytečné vody z úst. U kachen a papoušků jsou na špičce zobáku dobře vyvinutá nervová zakončení mechanoreceptorů.

Ptačí zobák je kontinuálně rostoucí struktura. Rychlost obnovování ramfotéky závisí na způsobu používání zobáku. U velkých papoušků se ramfotéka kompletně vymění asi za 6 měsíců, u tukanů vyroste za 2 roky asi o 0,5 cm. Rychlost růstu keratinového pouzdra dolní čelisti je 2-3krát rychlejší než u horní čelisti.

Zkracování zobáků v drůbežích farmách[editovat | editovat zdroj]

V podmínkách intenzivního chovu drůbeže (zejména kura domácího) může docházet z různých důvodů (např. deficitní výživa, nedostatky v managementu), ke vzájemnému napadání a vzniku poranění různého rozsahu, které mohou vést až k výskytu kanibalismu. Z těchto důvodů může veterinární lékař provádět preventivní zkrácení špičky zobáku elektrickým kauterem bez znecitlivění, kdy se rohovitý konec zobáku upálí (kauterizace).[1]

Tento proces vyvolává kontroverze (nejen) mezi ochránci zvířat, kteří argumentují, že tento způsob je pro drůbež, která jím projde, nehumánní, bolestivý a mrzačící (vzhledem k narušení nervů, které do zobáku ústí) a krokem, který bude útoky mezi drůbeží na těchto farmách skutečně řešit, je poskytnutí humánnějších podmínek.[2]

Přenesený význam[editovat | editovat zdroj]

V užším pojetí mají zobák jen ptáci. V širším jde o označení např. bezzubé čelisti želv nebo ptakopyska; nebo o zobákovité čelisti hlavonožců.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo zobák ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
  2. Cow at my table

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Veselovský: Obecná ornitologie, Academia 2001, 357 s. (ISBN 80-200-0857-8)
  • Karel Hudec a kolektiv: Fauna ČR a SR: Ptáci 1, Academia 1994, 671 s. (ISBN 80-200-0382-7)
  • Leo Sigmund, Vladimír Hanák, Oldřich Pravda: Zoologie strunatců, Karolinum 1994, 501 s. (ISBN 80-7066-531-9)
  • JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – metabolické poruchy, parazitární infekce nemoci trávicího ústrojí. 1. vyd. Brno : ES VFU Brno, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6.