Vlk eurasijský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vlk eurasijský

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: psovití (Canidae)
Rod: vlk (Canis)
Druh: vlk obecný (Canis lupus)
Poddruh: vlk obecný eurasijský
Trinomické jméno
Canis lupus lupus
Present distribution of wolf subspecies eur.jpg

Vlk eurasijský (Canis lupus lupus) je poddruh vlka obecného. V Československu byl také nazýván jako vlk karpatský. Žije souvisle po celé Evropě a Asii. Na mnoha místech byl však vyhuben. Dobře se přizpůsobuje, takže ho můžeme nalézt jak v tundře, tak i v lesích.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Jeho tělo má délku 100–160 cm a váží 30–80 kg. Výška a rozměry se ale mohou lišit dle toho, kde vlk žije, dospělí vlci (samci) žijící na severu Sibiře nebo na Dálném Východě jsou větší, než ti, co žijí v Evropě. Největší známý vlk byl zabit po druhé světové válce na území dnešní Ukrajiny a vážil 86 kg. Výška v kohoutku je maximálně 100 cm. V přírodě se dožívá až 10 let, v zajetí pak až 20 let. Mají klasické zbarvení typické pro většinu vlků - tmavý, až černý hřbet, směrem dolů po bocích světlající až do bílé na břiše.

Samice jsou březí 61–63 dnů a poté porodí 4–7 mláďat. Po narození se o mláďata starají oba rodiče.

Grey wolves in Bavarian Forest National Park (cropped).jpg

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vyhlazování vlků[editovat | editovat zdroj]

Vyhlazování vlků v Evropě probíhalo již dávno ve středověku a pokračovala až téměř do roku 1800. V Anglii byl poslední vlk zabit na počátku 16. století, za vlády Jindřicha VII. Přestože se dále vyskytovali ve skotských lesích, ty brzy místní obyvatelé vypálili, ale vlky vyhnali. V Irsku byl poslední vlk zahuben roku 1786. I ve Švédsku zaznamenali vlci úpadek, když ve velkém vymírala jejich kořist, byli nuceni se uchýlit k lovu hospodářských zvířat, za což je místní pronásledovali. V roce 1960 už zde bylo jen pár jedinců. V důsledku použití sněžných skútrů v jejich lovu ale roku 1966 vymřeli i zde. V Dánsku vyhubeni roku 1772 a v Norsku v roce 1973. Ve Francii a Řecku k tomu došlo o pár let později. V následujících letech se sice vlády zemí snažily lovu zamezit, vlci ale byli stále pronásledováni. Jako první přijalo vlky pod ochranu tehdy nacistické Německo v roce 1934. To ale nezamezilo tomu, že poslední jedinec zemřel o pár let později roku 1945.

Wolves in Norway.jpg

Oživení[editovat | editovat zdroj]

Oživení evropských populací vlků začalo po roce 1950, kdy se většina venkovských obyvatel začala stahovat do velkých měst a tím uvolňovala místo divokým zvířatům, tedy i vlkům.

V roce 1978, po dvanácti letech, se vlci začali navracet do Švédska a odsud do Norska. Roku 2005 se celkový počet švédských a norských vlků odhaduje na nejméně sto, včetně jedenácti chovných párů. Nyní jsou eurasijští vlci chráněni ve Švédsku, častečně pak ve Finsku a Norsku. Od roku 2011 Nizozemsko, Belgie a Dánsko mají také hlášena pozorování vlků pravděpodobně přirozenou migrací ze sousedních zemí, ti se tam ale nikdy nezdrží dlouho. Rumunsko má velkou populaci vlků, číslování 2500 zvířat. Vlčí populace po celé severní a střední Asii jsou neznámé, ale jsou odhadovány ve stovkách tisíců.

Eurasijští vlci v Česku[editovat | editovat zdroj]

Žádní vlci se od jejich vyhubení na našem území nezdržovali, až v roce 2015 se správci NP Šumava rozhodli přivést sem pár chovných vlků, které vysadili do předem vystaveného výběhu o 4 hektarech [1].  Zatímco z německého Lohbergu putovala samice, z Plzně se do předem připraveného výběhu stěhoval samec [1]. Přibližně ve stejnou dobu, kdy byl tento pár přivezen do výběhu, se u nádrže Lipno objevil dobře stavěný samec eurasijského vlka, patrně sám [1]. Zachytily jej fotopasti. Na konci roku 2014 se v Česku objevila celá smečka u Bělé pod Bezdězem, ve které byla i vlčata. Zda se vlci rozhodli zde zůstat, se neví [2]. Další zpráva pochází ze začátku května roku 2015, kdy vlci na severu Čech u Doks roztrhali ovci [3].

Eurasijské vlky je možné vidět i v tuzemských zoologických zahradách. Samec Lobo a samice Boja vlka eurasijského jsou k vidění v Pražské zoo. Další vlci jsou i v Plzni.

Canis lupus lupus qtl2.jpg

Lov[editovat | editovat zdroj]

Vlci obecně jsou smečková zvířata, schopná spolupracovat a logicky myslet, to využívají i při svém lovu na kořist, kterou se většinou stávají divoká zvířata, jako jsou jeleni, srnci a divoká prasata. Výjimečně i domácí zvířata, jako jsou ovce.

Přestože lidé mnohdy vlky odsuzují, v posledních deseti letech nebyl nikde na světě zaznamenán jediný útok vlků na člověka. Je to hlavně z toho důvodu, že vlci se lidí straní a jen málokdy je možné je zaslechnout nebo dokonce vidět. I kdyby se to někomu podařilo, vlk je plaché zvíře a spíše než útok volí útěk [2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian wolf na anglické Wikipedii.

  1. a b c http://www.hafici.cz/clanky/ostatni-clanky-12/vlci-na-sumave-13900/ [online]. .  
  2. a b http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/v-srdci-ceska-jsou-vlci-fotopast-u-bezdezu-zachytila-celou-smecku.html [online]. .  
  3. http://tn.nova.cz/clanek/vlci-v-cesku-skutecne-jsou-na-severu-cech-roztrhali-ovci.html [online]. .  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]