Panda červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Panda červená

Panda červená
Panda červená
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Nadčeleď: Musteloidea
Čeleď: pandy malé (Ailuridae)
Rod: Ailurus (panda)
Frederic Cuvier, 1825
Binomické jméno
Ailurus fulgens
Frederic Cuvier, 1825
Rozšíření pandy červené.
Rozšíření pandy červené.
Poddruhy
  • Ailurus fulgens fulgens
  • Ailurus fulgens styani

Panda červená (Ailurus fulgens), nazývaná též panda malá,[1] je menší stromová šelma, jediný zástupce monotypické čeledi pandy malé (Ailuridae).[2] Pandě velké není panda červená blízce příbuzná, má pouze podobný způsob života. Jsou uznávany dva poddruhy.[3]

Tato panda je o něco větší než kočka domácí. Má rudo-hnědou srst a dlouhý ocas, který pandám pomáhá udržovat rovnováhu na stromech. Mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl,[4] mláďata se podobají dospělým jedincům. Ve volné přírodě se panda čevená průměrně dožívá 8–10 let.[4]

Obývá horské lesy jižní Číny, Nepálu, Bhútánu, Indie a Myanmaru. Patří mezi nejvýše žijící zvířata na světě, vyskytuje se i ve více než 4000 m n. m. Její potravu tvoří z velké většiny bambus, jídelníček si občas zpestří bobulemi, vejci nebo menšími zvířaty. Jde o samotářské zvíře, aktivní hlavně za úsvitu a soumraku. Po březosti trvající 3–4 měsíce samice rodí obvykle 1–2 mláďata, která jsou při narození úplně bezmocná. Matka se o ně stará zhruba rok.

IUCN ji zařazuje mezi zranitelné druhy,[5] v přírodě žije asi jen 16 000–20 000 jedinců.[6] Ohrožuje ji především ztráta přirozeného prostředí a jeho fragmentace, také je občas lovena pro kožešinu. Pandy červené jsou s oblibou chovány v zoologických zahradách pro svůj vzhled a menší náročnost než panda velká.[7] Je používána i jako symbol, nachází se například v logu Mozilly Firefox.[8]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Její západní (i české) jméno vzniklo zřejmě z francouzštinou[9] (podle jiného zdroje angličtinou[10]) adaptovaného nepálského slova poonya, což by se dalo přeložit jako „jedlík bambusu“.[10] V angličtině i dalších jazycích je známá také jako malá panda, menší panda, nebo i ohnivá liška.[10] Jako panda byl poprvé označován právě tento druh, mnohem později bylo toto jméno přeneseno na pandu velkou.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Hrající si pandy červené

Taxonomické postavení pandy červené i pandy velké bylo dlouho nejasné. Vzhledem k tomu, že obě pandy mají vlastnosti medvídkovitýchmedvědovitých šelem, bývaly společně řazeny do některé z těchto čeledí nebo do samostatné čeledi Ailuridae.[11] Jednoznačnou odpověď ohledně taxonomického zařazení obou pand přinesly až podrobné fylogenetické výzkumy včetně analýzy DNA.[11]

Panda červená je jediný recentní druh čeledi pandy malé (Ailuridae), jejíž zástupci byli kdysi rozšíření po celé EurasiiSeverní Americe.[12] Je současně jediným recentním zástupce rodu Ailurus. Nejbližší recentní příbuzné pandy červené bychom našli mezi lasicovitými, medvídkovitými a skunkovitými šelmami, s nimiž čeleď pandy malé tvoří společnou nadčeleď Musteloidea. Panda velká je v současnosti řazena přímo mezi medvědovité a pandě červené tedy není blízce příbuzná.[13]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření pandy červené není souvislý, je rozdělen do dvou částí.

  1. Ailurus fulgens fulgens (Cuvier, 1825) žije v západní oblasti rozšíření. Vyskytuje se v Nepálu, Bhútánu, Ásámu a Sikkimu.
  2. Ailurus fulgens styani (Thomas, 1902), nebo též Ailurus fulgens refulgens (Milne-Edwards, 1874) se vyskytuje ve východní oblasti rozšíření. Vyskytuje se v severním Myanmaru a jižní Číně.[3]

Přirozenou hranici mezi oběma poddruhy tvoří přibližně řeka Brahmaputra. Poddruhy se dále dají rozlišit podle větší lebky, robusnějších zubů a delší zimní srsti u poddruhu A. f. styani. Poddruh A. f. styani je obvykle tmavší, ale mezi oběma poddruhy existuje velká variabilita ve zbarvení.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lebka pandy červené

Délka těla pandy červené je 50 až 64 cm, délka ocasu 28 až 59 cm a hmotnost dosahuje 3 až 6 kg.[14] Má dlouhou, hustou srst, svrchu rudohnědou nebo kaštanovou, na spodní části těla a na končetinách leskle černou. Okraje uší jsou bělavé, stejně jako obličejová část s hnědými obličejovými tvářemi a skvrnami pod očima, zvanými slzy.[15] Velmi kulatá hlava připomíná kočičí. Lebka je mohutná. Její uši jsou středně velké a vzpřímené, čenich černý a oči velmi tmavé.[16] Celkový vzhled pand doplňuje ještě dlouhý, huňatý a široký ocas se střídajícími se žlutými a červenými okrovými kroužky.[17] Ocas pomáhá pandám udržovat rovnováhu a je vynikajícím maskováním ve stromech. Nohy jsou černé a krátké, s hustě osrstěnými chodidly. Kožešina na chodidlech slouží jako tepelná izolace na ledových a zasněžených plochách a také skrývá pachové žlázy, které jsou umístěny i na řiti.[16] Panda červená připomíná menší postavou na krátkých nohách a dlouhým ocasem spíše mývala než medvěda. Také menším počtem zubů (její zubní vzorec je 3, 1, 3, 2/3, 1, 4, 2 = 38[18]) je bližší šelmám medvídkovitým.[18] Prsty má poměrně krátké, opatřené polozatažitelnými drápy a stejně jako panda velká našlapuje na celá chodidla. U pandy červené se vyvinul „šestý prst“, palec navíc, který je tvořen výrůstkem zápěstní kosti. Můžeme jej najít i u pandy velké. Tento prst umožňuje lepší uchopování větví (hlavně bambusu) a větší stisk.[15] Mezi samcem a samicí není žádný viditelný rozdíl, mláďata se podobají dospělým jedincům, jen jsou menší.[4] Průměrně se doživá 8–10 let, někdy až 14 let. Rekordní věk, zaznamenaný v zajetí, je 23 let a 4 měsíce u samce pojmenovaného Firecracker.[19]

Panda červená je většinou tichá, mezi jedny z mála zvuků patří pískání při vzájemné komunikaci.[20]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Detail hlavy pandy červené

Jejím domovem jsou horské lesy a džungle v podhůří Himálaje v jižní Číně, Myanmaru, Nepálu, Bhútánu a severovýchodní Indii. Rozšíření v severním Laosu není potvrzeno a je spíše nepravděpodobné, neboť v záznamech o jejím tamním výskytu se našlo mnoho nesrovnalostí.[5] Nejzápadněji se vyskytuje v oblasti Annapurny v Nepálu, nejvýchodněji v pohoří Čchin-ling v čínské provincii Šen-si.[5] Její rozšíření je spíše rozdělené do subpopulací než souvislé. Panda červená patří mezi nejvýše žijící zvířata, protože se běžně vyskytuje v nadmořských výškách od 2000 m n. m., ale i kolem 4000 m n. m., v létě může dosáhnout i sněžné čáry ve výšce 5000 m n.m. V severovýchodní Indii se vyskytuje níže, v tropických lesích, mezi 1400 a 1700 m n. m. V oblastech výskytu pandy červené teploty průměrně dosahují 10 až 25 °C a srážky 3500 mm za rok, klima je stabilní.[14] Je úzce spjata se smíšenými lesyopadavýmijehličnatými stromy, zvláště se starými stromy a porosty bambusu.[14] Bylo zjištěno, že většina pozorování pandy červené byla ve vzdálenosti do 100 metrů od vodní plochy, což naznačuje, že přítomnost vody v blízkosti může být důležitým předpokladem pro místo výskytu pandy.[5]

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Panda červená při spánku

Panda červená je většinou nejaktivnější za svítání a soumraku, celkově je spíše nočním zvířetem. Je aktivní asi 56 % dne.[4] Přes den většinou spí stočená na větvi s ocasem přetaženým přes obličej nebo s hlavou zabořenou pod hrudí. Výborně šplhá a často ji lze zastihnout na stromech, na zemi se zdržuje méně. Pandy se pohybují málo, spíše více spí a jí, aby ušetřily energii pracně získanou z trávení bambusu. Jde o samotářská zvířata, setkávají se pouze v období páření. Samci mají teritorium větší, překrývá se s teritorii několika samic.[4] Pandy červené se o sobě před pářením i jindy dozvídají pískáním.[4] Své teritorium si značkuje trusem, močí a pižmově páchnoucím výměškem pachových žláz.[1]

Panda červená stojící na zadních nohách

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vysokohorskému prostředí, ve kterém žije, má panda červená méně predátorů, než kdyby žila níže. Mezi nepřátele pandy červené patří levhart sněžný a lasicovití, mláďata loví i menší šelmy a draví ptáci.[21] Při ohrožení predátorem se snaží utéct, pokud se jim to nepovede, stojí na zadních nohách, aby vypadaly větší,[22] nebo se brání svými ostrými drápy. Panda červená vydrží stát na zadních nohách až 30 sekund a některé pandy takto dokáží urazit několik metrů.[16]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Mládě pandy červené

Pandy nevytvářejí stálé páry, jsou to samotáři, ale úmyslně se setkávají v době rozmnožování mezi lednem a začátkem března. Vyhledávají se podle pachu a pískavých zvuků.[4] Páření se odehrává na zemi a pár se po něm okamžitě rozchází. Obě pohlaví se často páří s více jedinci.[23] Samice dokáže odložit porod mláďat do vhodné situace až o týden, možná i více (odložená nidace).[17] Po 114 až 145 dnech březosti se samici rodí ve hnízdě v dutině stromu[pozn. 1] 1 až 2 mláďata, výjimečně až 4. Ta váží při narození asi 100 g a dva týdny jsou úplně holá, slepá, a bezmocná, oči se jim otevírají po 18 dnech.[16] Mládě pandy svou matku opravdu zaměstnává – mládě saje mléko až 14krát za den,[1] první týden tráví matka s mláďaty 60–90 % času. Později se vydává častěji mimo hnízdo a vrací se mláďata čistit a krmit.[14] Jejich srst je zpočátku šedo-hnědá, později získává barvu dospělých jedinců. Po 6–7 týdnech se mláďata vydávají na první průzkumy okolí, pohlavně dospívají ve věku 18 měsíců. Pro jejich pomalý vývoj se o ně matka stará až rok.[16] Úmrtnost mláďat v přírodě je vysoká, dosahuje až 80 %.[24]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Panda červená požírající bambus

Panda červená má trávicí systém přizpůsobený k přijímání masité potravy, ale mezi její hlavní zdroje energie patří bambusové výhonky a listy. Protože neumí strávit celulózu,[16] která je hlavní složkou buněčné stěny, musí spotřebovat bambusu velké množství, až 1,5 kg bambusových listů a 4 kg bambusových výhonků denně.[25] Bambusové výhonky jsou výživnější než listy, proto je pandy požírají častěji. Výhonky jsou nejvýživnější v létě a na podzim, nejméně v zimě.[25] Když není po ruce bambus, nepohrdne ani ovocem, plody, kořínky, žaludy, různými druhy trav a lišejníků, a masitou stravu doplňuje mladými ptáky, vejci, obratlovci (myšmi, menšími hlodavci, nebo ještěrkami) a larvami hmyzu. V zajetí pandy červené dostávají i kuřecí maso.[17] Potrava prochází trávicí soustavou rychle, za 2–4 hodiny.[25]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Podle klasifikace IUCN patří panda červená mezi zranitelné druhy, kterým při nezměněných podmínkách hrozí vyhynutí. Ve volné přírodě dnes žije asi 16 000–20 000 pand.[6] Populace pand v Číně čítala podle odhadu z roku 1999 3000–7000 jedinců.[26] V Indii žilo podle odhadu z roku 2001 5000–6000 jedinců,[6] v Nepálu žilo k roku 2006 jen několik stovek pand.[27] Panda je ohrožena v důsledku ztráty přirozeného prostředí, protože lidé v Číně stále rozšiřují své území a kácí lesy – mnoho pand ročně zemře v důsledku odlesňování. I přes zákaz jsou často zabíjeny pro kožešinu. Na to navazuje dlouhý rozmnožovací cyklus, který způsobuje pomalé obnovování populace.[5] V současnosti jejich početnost klesá, a to hlavně u východního poddruhu v Číně – počet pand zde za posledních 50 let klesl o 40%.[4]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Panda červená se nachází v CITES, příloze 1.[28] V mnoha zoologických zahradách probíhají záchranné programy, které mají zajistit budoucnost pandy červené. V jejím přirozeném areálu jsou zřizovány rezervace, který mají za úkol chránit jejich populaci. Pandy červené se vyskytují v 35 chráněných oblastech v Číně, ve 20 v Indii, v 7 v Nepálu, ve 2 v Bhútánu a minimálně v jedné v Myanmaru.[5] Panda červená je v oblastech svého výskytu chráněna. V Indii se o ochranu stará zákon o ochraně přírody z roku 1972, kde je zařazena v nejvyšší kategorii ochrany.[6] V Myanmaru je chráněna od roku 1994. V Číně je zařazena do druhé nejvyšší kategorie ochrany pod zákonem o ochraně divokých zvířat, v Červeném seznamu Číny je uvedena jako zranitelná. Zákonem je chráněna i ve zbytku svého rozšíření, v Nepálu a Bhútánu.[5] Anwaruddin Choudhury uvedl podle něj 6 zásadních bodů pro záchranu pandy červené: rozšiřování chráněných území, zabránění ilegálního lovu, kontrola nadměrného vypalování lesů, regulace turismu, seznámení veřejnosti s ohrožením tohoto druhu, a trestání porušování stávajících ochranných zákonů.[6]

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Panda červená v pražské zoo

Česku lze pandu červenou vidět v ZOO Praha,[29] ZOO Ústí nad Labem,[30] ZOO Zlín,[16] ZOO Liberec,[17] ZOO Ostrava,[31]ZOO Jihlava,[32] ZOO Brno,[33] ZOO Plzeň[7] a v Zooparku Chomutov.[34] V zoologických zahradách ji lze najít častěji než pandu velkou z čeledi medvědovitých, protože na rozdíl od ní se může živit i náhradním jídelníčkem a netrvá jen na bambusových výhoncích.[7] V roce 2006 bylo v zajetí chováno nejméně 817 jedinců pandy červené ve 254 institucích, z toho 511 jedinců patřilo k poddruhu A. f. fulgens [35] a 306 k poddruhu A. f. styani.[36] V zoo se většinou chovají v otevřených výbězích se stromy k odpočinku.[37] Kromě bambusu v zoo dostávají i ovoce, zeleninu, trávu a vejce, občas i kvalitní maso (například kuřecí).[17]

Protože je panda červená považována za atraktivní zvíře, podobné velikosti jako kočka domácí, zdála by se být ideální jako domácí mazlíček. Přesto nikdy nebylo zaznamenáno široké rozšíření chovu pandy červené jako domácího mazlíčka.[38]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Panda červená v logu internetového prohlížeče Mozilla Firefox

Překlad čínského názvu do angličtiny se pravděpodobně stal podkladem pro pojmenování webového prohlížeče Mozilla Firefox ("firefox" je v českém překladu "ohnivá liška"). Je to doslovný překlad čínského pojmenování pandy červené "hun ho" (chun cho).[8] Asi nejznámějším jedincem pandy červené je Babu, který roku 2005 utekl ze zoo v Birminghamu a stal se mediální hvězdou.[39] Od 90. let 20. století jde o státní zvíře indického státu Sikkim.[40]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Matka obvykle staví více hnízd, která udržuje, a mláďata mezi nimi často přenáší.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red panda na anglické Wikipedii.

  1. a b c Panda malá [online]. Chovzvirat.cz, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. Šelmy - Ailuridae (pandy malé) [online]. Mammalia, 1.4.2004, [cit. 2015-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c POCOCK, Reginald Innes. Fauna of British India, including Ceylon and Burma - Mammalia 2. London : Taylor and Francis, 1941. 617 s. Dostupné online. ISBN 9781179240268. S. 250-264. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h Descriptions and articles about the Red Panda [online]. Encyklopedy of life, [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g Ailurus fulgens [online]. IUCN, 30.6.2008, [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e CHOUDHURY, Anwaruddin. An overview of the status and conservation of the red panda Ailurus fulgens in India, with reference to its global status. [s.l.] : Oryx, 2001. DOI:10.1046/j.1365-3008.2001.00181.x S. 250. (anglicky) 
  7. a b c Panda červená [online]. Plzeň: Zoo Plzeň, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b ČÍŽEK, Jakub. Je firefox panda červená nebo ohnivá liška? [online]. Živě.cz, 11.6.2008, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b Online etymology dictionary – panda [online]. Online etymology dictionary, [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c Red panda facts [online]. China tour map, [cit. 2015-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b SLADKÁ, Kateřina. Biologie a chov pand. Praha, 2006. bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita. Vedoucí práce Lukáš Jebavý. (česky)
  12. NAISH, Darrin. The once mighty red panda empire [online]. Scienceblogs.cz, 5.4.2008, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ROBOVSKÝ, Jan. Neopakovatelný pandí palec. Vesmír [online]. 2008, čís. 4. Dostupné online.  (česky) 
  14. a b c d ROBERTS, Miles; GITTLEMAN, J. L.. Mammalian species. [s.l.] : [s.n.], 1984. Dostupné online. DOI:10.2307/3503840 Kapitola 222, s. 1-8. (anglicky) 
  15. a b Panda červená - ohnivá liška [online]. China tours, 22.10.2011, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  16. a b c d e f g Pandy červené [online]. Zlín: Zoo Zlín, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  17. a b c d e Panda červená [online]. Liberec: Zoo Liberec, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  18. a b MATYÁŠÍK, Tomáš. Zubní vzorce savců [online]. Upol.cz, 17.8.2001, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (česky) 
  19. Elderly red panda euthanized at Garden City Zoo [online]. Ksn.com, 19.11.2014, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. GOLDMAN, Jason. 7 things you didn't know about red pandas [online]. Scientific american, 16.1.2014, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Red panda [online]. A-Z Animals, [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. EMERSON, Sarah. 9 things the internet didn't teach you about red pandas [online]. The dodo, 26.6.2014, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. NOWAK, Robert. Walker's Mammals of the World 2. 6.. vyd. Baltimore : Johns Hopkins University Press, 1999. ISBN 0-8018-5789-9. S. 695-696. (anglicky) 
  24. Red panda [online]. A-Z animals, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. a b c WEI, Fuwen; FENG, Zuojian; WANG, Zuwang. Use of the nutrients in bamboo by the red panda (Ailurus fulgens). Journal of Zoology. 1999, s. 535-541. DOI:10.1111/j.1469-7998.1999.tb01053.x. (anglicky) 
  26. WEI, Fuwen; FENG, Zuojian; WANG, Zuwang. Current distribution, status and conservation of wild red pandas Ailurus fulgens in China. Biological conservation. 1999, s. 285-291. DOI:10.1016/S0006-3207(98)00156-6. (anglicky) 
  27. MASSICOT, Paul. Animal info: Red panda [online]. Animalinfo.org, [cit. 2015-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. CITES - Appendices [online]. CITES, 20.11.2013, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Panda červená [online]. Praha: Zoo Praha, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  30. panda červená [online]. Ústí nad Labem: Zoo Ústí nad Labem, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  31. Panda červená [online]. Ostrava: Zoo Ostrava, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  32. Panda červená [online]. Jihlava: Zoo Jihlava, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  33. Panda červená [online]. Brno: Zoo Brno, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  34. Panda červená [online]. Chomutov: Zoopark Chomutov, [cit. 2015-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  35. GLATSTON, Angela. Red panda international studbook - Ailurus fulgens fulgens held in zoos in 2006 [online]. Rotterdam: Zoo Rotterdam, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. GLATSTON, Angela. Red panda international studbook - Ailurus fulgens styani held in zoos in 2006 [online]. Rotterdam: Zoo Rotterdam, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. Panda červená - Pat [online]. Praha: ZOO Praha, 1.8.2013, [cit. 2015-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  38. GLATSTON, Angela. The red panda, olingos, coatis, raccoons and their relatives. Švýcarsko : Gland. Dostupné online. ISBN 2-8317-0046-9. (anglicky) 
  39. Red panda boosts visitor numbers [online]. Birmingham: BBC, 24.1.2006, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Flora and Fauna - Sikkim [online]. Sikkim Tourism, [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]