Lasicovití
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vydra říční (Lutra lutra)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| medvídkovití (Procyonidae) |
Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jezevce a rosomáka.
Anatomie[editovat | editovat zdroj]
Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, mimořádně ohebnou páteří a s pachovými žlázami v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy, proto například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.[zdroj?]
Členění[editovat | editovat zdroj]
Moderní členění čeledi Mustelidae uvádí Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009)
|
Starší klasické členění uvádělo 5 podčeledí
- Lutrinae, vydry
- Melinae, jezevci
- Taxidiinae, jezevec americký
- Mellivorinae, medojed
- Mustelinae, kuny, lasice, soboli
Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy[kdy?] jsou však uváděni zvlášť; vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.[zdroj?]
V českých zemích[editovat | editovat zdroj]
V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava.[zdroj?] Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009). Family Mustelidae (Weasels and Relatives). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-49-1
