Lasicovití

	Lasicovití
	vydra říční (Lutra lutra)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	šelmy (Carnivora);
Čeleď	lasicovití (Mustelidae); G. Fischer de Waldheim, 1817
Sesterská skupina
	medvídkovití (Procyonidae)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou jezevec a rosomák.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem, mimořádně ohebnou páteří a s pachovými žlázami v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy, proto například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.^[zdroj?]

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Největší zástupci lasicovitých žili v období raného pliocénu (asi před 5 miliony let) na území jižní Afriky. Největší druhy dosahovaly pravděpodobně hmotnosti až kolem 200 kilogramů.^[1]

Členění[editovat | editovat zdroj]

Moderní členění čeledi Mustelidae uvádí Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009):

Mustelidae

	Lutrinae (Amblonyx, Aonyx, Enhydra, Lontra, Lutra, Lutrogale, Pteronura, vydry)

	Mustelinae (Mustela, lasice, tchoři, norci, kolonok, Neovison, norek americký)

Galictinae (Galictis, grizon, Vormela, tchořík, Ictonyx, zorila, Poecilogale, zorila)

Helictidinae (Melogale, jezevci)

	Martinae (Martes, kuny, Eira, hyrare, Gulo, rosomák sibiřský)

	Melinea (Arctonyx, jezevec bělohrdlý, Meles, jezevec lesní)

Mellivorinae (Mellivora, medojed kapský)

Taxideinae (Taxidea, jezevec americký)

Starší klasické členění uvádělo 5 podčeledí:

Lutrinae, vydry

Melinae, jezevci

Taxidiinae, jezevec americký

Mellivorinae, medojed

Mustelinae, kuny, lasice, soboli

Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy^[kdy?] jsou však uváděni zvlášť; vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.^[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.^[zdroj?]

V českých zemích[editovat | editovat zdroj]

V Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční. V dnešní době jich na území české republiky žije asi osm druhů.^[zdroj?]

Fretka domácí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ https://www.news.uct.ac.za/article/-2020-06-01-when-giant-mustelids-roamed-south-africa

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009). Family Mustelidae (Weasels and Relatives). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-49-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu lasicovití ve Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ttps://www.news.uct.ac.za/article/-2020-06-01-when-giant-mustelids-roamed-south-africa

[1]