Vydra říční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVydra říční
alternativní popis obrázku chybí
Vydra říční
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď vydry (Lutrinae)
Rod vydra (Lutra)
Binomické jméno
Lutra lutra
(Linné, 1758)
Rozšíření vydry říční (hnědě).
Rozšíření vydry říční (hnědě).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vydra říční (Lutra lutra) je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Hmotnost: 3–10 kg
  • Délka těla: 57–80 cm
  • Délka ocasu: 27–55 cm

Vydra říční je velká lasicovitá šelma s protáhlým, štíhlým tělem, krátkými končetinami s plovacími blánami a svalnatým, zužujícím se ocasem. Má krátkou světle až tmavě hnědou srst s bílou spodinou. Přítomnost vydry říční můžeme zaznamenat i podle trusu protáhlého tvaru se zbytky rybích šupin nebo kůstek. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Vydří nora

Vydra říční žije po většinu roku samotářským způsobem života. Je vysoce teritoriální a žije na území mnohdy větším jak 30 km, které si značí trusem.[2] Velikost teritoria je značně proměnlivá a závisí na množství potravy a kvalitě vod. Své teritorium si však střeží proti jedincům stejného pohlaví, což nám často umožňuje zaznamenat, že se dvě rozdílná teritoria jedinců různého pohlaví překrývají.

Vydra je skvělý plavec a potápěč a ve vodě může vydržet i déle jak 5 min, přičemž může uplavat až 400 m.[3] Na lov se ve většině lokalit vydává až v pozdní části odpoledne, kdy není sluneční záření tak silné. Vyhrabává si poměrně dlouhou noru s doupětem v hlinitých březích nebo pod kořeny stromů, přičemž do ni bývá často vchod pod vodní hladinou, čímž se stává nepřístupnějším pro mnoho vydřích predátorů. Za jeden den zkonzumuje vydra říční velké množství potravy. Živí se přitom především vodními živočichy, zvláště pak rybami, občas i měkkýši, obojživelníky, drobnými savci nebo mladými vodními ptáky.

Vydra při krmení

Pářit se může v různých částech roku, od února do června. Páření přitom probíhá ve vodě. Délka březosti je značně proměnlivá, ale nejčastěji trvá 63 dnů, přičemž občas dochází i k utajené březosti. V jednom vrhu bývá jedno až čtyři mláďata, která se rodí slepá a téměř neosrstěná. Oči se jim otevírají po 31–34 dnech života, s matkou zůstávají jeden rok a pohlavní dospělosti dosahují ve druhém až třetím roce života. V přírodě se mohou dožít i více jak 18 let.

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Fischotter Lutra lutra1.jpg

Vydry sice mají přirozené nepřátele, ale nejnebezpečnějším nepřítelem je člověk. Během 20. století byl v některých lokalitách jejího areálu rozšíření zaznamenán až drastický pokles volně žijících vyder kvůli jejich náchylnosti na vodu znečištěnou jedovatými látkami, ale svůj podíl na tom jistě má i ilegální lov pro vysoce ceněnou kožešinu a ztráta přirozeného biomu.[4][5]

Dle Červeného seznamu IUCN z roku 2014 se globálně zatím jedná o téměř ohrožený druh a populace je hodnocena jako ubývající.[6] V mnohých částech Evropy se však díky přísným záchranářským opatřením podařilo stav vydry říční znovu stabilizovat. V mnoha státech také platí přísná ochranářská opatření až dodnes a za jeho porušení se vybírají přísné pokuty.

Ani České republice se nevyhnul vysoký pokles populací. Proto je podle vyhlášky MŽP[7] zvláště chráněna jako silně ohrožený druh a ochrana se vztahuje i na její biotop. Mimo jiné je zakázán i její chov v zajetí a prodej.[8] Jako příčina smrti se v poslední době nejčastěji objevuje zabití dopravními prostředky a pytláctví, neboť druh je v konfliktu se zájmem rybářů.[9] Stát ale rybářům poskytuje náhradu škod na rybách.[10] Ochranou vydry v Česku se zabývá mimo jiné Český nadační fond pro vydru.

Dnes ji můžeme zastihnout kdekoliv na vhodných tocích, ale nejhojněji se vyskytuje na Plzeňsku, Šumavě, jihočeské pánvi na Českomoravské vrchovině, vzácněji pak na Ohři, v severozápadních Čechách nebo na Dyji. V poslední době byl potvrzen rovněž výskyt v Českém Švýcarsku.[11] Další výskyt potvrzen na dolním toku Vltavy v Dole u Libčic.[zdroj?] Výskyt Vydry byl též potvrzen na řece Dřevnici a jejich přítocích. [12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurasian otter na anglické Wikipedii a Wydra europejska na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. http://links.jstor.org/sici?sici=0030-1299%281968%2919%3A1%3C81%3ATOTOLL%3E2.0.CO%3B2-2&size=SMALL&origin=JSTOR-reducePage
  3. Gaisler, J., Dungel, J.: Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha, Academia, 2002. ISBN 80-200-1026-2
  4. http://www.english-nature.org.uk/lifeinukrivers/species/otter.html
  5. http://www.jncc.gov.uk/ProtectedSites/SACSelection/species.asp?FeatureIntCode=S1355
  6. http://www.iucnredlist.org/details/12419/0
  7. Vyhláška č. 395/1992 Sb.
  8. Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. § 50
  9. http://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/databaze-udaju-o-uhynulych-jedincich-vydry-ricni-v-cr/
  10. Zákon č. 115/2000 Sb.
  11. Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání, Sobotales, Praha
  12. http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/vydry-vyjidaji-potoky-rybari-jsou-zoufali-30160428.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]