Červ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o živočichovi. O aktivně se šířícím počítačovém viru pojednává článek počítačový červ.
Mouční červi jsou larvy potemníka moučného

Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

Vermes[editovat | editovat zdroj]

Klasifikace živočišných druhů dle C. Linného (1735). Vermes jsou VI. třídou

Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon[pozn. 1] zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě členovců[pozn. 2]; tehdy tedy ještě obsahoval i měkkýše. Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány samostatné kmeny (v 19. století např. Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

V dnešním systému spadají zástupci bývalých červů (Vermes) do kmenů:

Vedle toho se ustálil užší smysl:

Helminthes[editovat | editovat zdroj]

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

Pojem červi (Helminthes) se ustálil pro červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii,[1] viz např. helmintóza.[2]

Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes) nebo hlístice (Nematoda) nebo vrtejši (Acanthocephala).[3] Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).[3]

Pojem „parazitičtí červi“ se již neužívá; je nahrazen termínem „parazitičtí helminti“.[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. jakožto třídu; kmen se tehdy ještě nepoužíval
  2. tehdy nazvaných Insecta, tedy názvem dnes používaným v užším smyslu pouze pro hmyz

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definition of Helminth na MedicineNet.com
  2. Helmintóza. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/helmintoza
  3. a b Volf, P.; Horák, P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9. 
  4. HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012, s. 13. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. ZU v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie.“ Plzeň, 2012. 107 s. 13 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie.
  • VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]