Sliznatky
 Sliznatky | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Oddělení | trojlistí (Triblasticia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Craniata) |
| Třída | sliznatky (Myxini) |
| Řád | sliznatkotvární (Myxiniformes) |
| Synonyma | |
| |
| Sesterská skupina | |
| Vertebrata (obratlovci v užším slova smyslu) nebo mihule (Petromyzonta) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sliznatky (Myxini, Myxinoida, Myxiniformes, Hyperotreti) jsou rybám podobní živočichové z kmene strunatců. Jde o nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců a jsou řazeny mezi bezčelistnatce. Sliznatky nemají pravá ústa a mají velmi zachovalou strunu hřbetní, která je v některých místech nahrazována základy obratlů. Jejich skutečné systematické řazení je stále ještě předmětem výzkumu – nemají však daleko k mihulím.
Sliznatky jsou málo prozkoumaní bentičtí živočichové (tj. žijící u dna). Obývají většinou mělká moře v chladných místech mírného pásu, ale v menší míře také chladnější hluboká moře tropického pásu. Jde o stálé, nemigrující živočichy. Třída sliznatek zahrnuje asi 60 druhů v 5 až 7 rodech řazených obvykle do jediné čeledi sliznatkovitých. Jsou známy také fosilní rody Myxinikela a Gilpichthys ze svrchního karbonu z doby před asi 330 miliony lety.
Živí se mořskými měkkýši, členovci a mrtvými nebo poraněnými rybami, zdravé ryby napadají sliznatky jen výjimečně.[1]
Anatomie[editovat | editovat zdroj]
Sliznatky jsou živočichové hadovitého tvaru dosahující délky obvykle od 20 cm do 1 m. Největší sliznatkou je Eptatretus carlhubbsi, která může dorůst až 1,4 m a vážit několik kilogramů.[2]
Oporou jejich těla je struna hřbetní. Na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty u mihulí). Místo pravých úst vyskytujících se u čelistnatců mají otevřený kruhovitý disk vyzbrojený rohovitými zuby. Tato ústa se jako u všech bezčelistnatců nedají zavřít. Kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz vyměšujících množství lepkavého slizu. Ten v mořské vodě bobtná, čímž napomáhá rychlému úniku před predátory.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Sliznatky kladou velká vajíčka chráněná tuhým obalem, ve kterých jsou již noví dospělci, kteří neprochází žádným larválním stadiem. Mláďata se z vejce dostávají v části, kde je obal zeslabený.
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
Sliznatky zatím nemají velký hospodářský význam. Některé druhy jsou údajně lahůdkou v Koreji,[3] kde se za tímto účelem loví do pastí. Kanadský výzkum z roku 2012 prokázal, že ze slizu, který sliznatky vylučují při obraně, je možné získat lepidlo – druh klihu, nylonu podobná proteinová vlákna a fólie stokrát jemnější než lidský vlas.[4]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Dřívější taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Dříve patřily sliznatky do třídy kruhoústých (od kruhovitého disku úst) v nadtřídě bezčelistnatců, později se posunuly na úroveň třídy a kruhoústí zmizeli. Tato dvě alternativní řazení jsou znázorněna schematicky takto:[5]
_|-Hyperotreti (sliznatky)
|-Cyclostomi--|_
---Vertebrata----| |-Hyperoartia (mihule)
|-Gnathostomata (čelistnatci)
|-Hyperotreti (sliznatky)
----Craniata--| |-Hyperoartia (mihule)
|-Vertebrata-|
|-Gnathostomata (čelistnatci)
[editovat | editovat zdroj]
Dnes se uvažuje o zařazení sliznatek do samostatného podkmenu strunatců:
- Podkmen: sliznatky (Myxini)
- Třída: sliznatky (Myxini)
- Řád: sliznatkotvární (Myxiniformes)
- Čeleď: sliznatkovití (Myxinidae)
- Podčeleď: Myxininae
- Podčeleď: Quadratinae
- Podčeleď: Eptatretinae
- Podčeleď: Paramyxine
- Čeleď: sliznatkovití (Myxinidae)
- Řád: sliznatkotvární (Myxiniformes)
- Třída: sliznatky (Myxini)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kruhoústí. ostrava.educanet.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- ↑ PLÍŠTIL, Jiří, et al. Aquatab [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-16]. Kapitola Myxini – sliznatky. Dostupné online.
- ↑ Fishbase - Eptatretus burgeri
- ↑ [1]
- ↑ JANVIER, Philippe. The Tree of Life Web Project [online]. Muséum national d'histoire naturelle Paris, France, 1997 [cit. 2009-05-11]. Kapitola Craniata. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Encyklopedie Universum
- Zvíře (A Dorling Kindersley Book)
- Discovery Channel – Dirty Jobs (Cave Biologist) with Mike Rowe
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sliznatky na Wikimedia Commons - Třída Sliznatky na webu Aquatab
- Video ilustrující ředitelnost slizu vylučovaného sliznatkami
