Sliznatky

Sliznatky
	Sliznatka rodu Eptatretus na dně poblíž Cape Point, JAR
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Oddělení	trojlistí (Triblasticia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Craniata);
Třída	sliznatky (Myxini);
Řád	sliznatkotvární (Myxiniformes);
Synonyma
	Myxinoida; Hyperotreti;
Sesterská skupina
	Vertebrata (obratlovci v užším slova smyslu); nebo mihule (Petromyzonta)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sliznatky (Myxini) jsou mořští živočichové s tělem úhořovitého tvaru žijící při dně. Jedná se o jediné známe recentní živočichy, kteří mají lebku, avšak nemají páteř (pouze zakrnělé chrupavčité obratle). Sliznatky bývají řazeny do samostatné třídy sliznatky (Myxini) s jediným řádem sliznatkotvární (Myxiniformes).

Charakteristika skupiny[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od mihulí ještě nepatří mezi obratlovce, podle některých zdrojů však ano, jejich obratle nejsou pravé a proto jsou většinou z obratlovců vyčleněny. Jsou řazeny mezi bezčelistnatce. Sliznatky nemají pravá ústa a mají velmi zachovalou strunu hřbetní, která je v některých místech nahrazována základy obratlů. Jejich skutečné systematické řazení je stále ještě předmětem výzkumu – nemají však daleko k mihulím.

Sliznatky jsou málo prozkoumaní bentičtí živočichové (tj. žijící u dna). Obývají většinou mělká moře v chladných místech mírného pásu, ale v menší míře také chladnější hluboká moře tropického pásu. Jde o stálé, nemigrující živočichy. Třída sliznatek zahrnuje asi 60 druhů v 5 až 7 rodech řazených obvykle do jediné čeledi sliznatkovitých. Jsou známy také fosilní rody Myxinikela a Gilpichthys ze svrchního karbonu z doby před asi 330 miliony lety.

Popis a anatomie[editovat | editovat zdroj]

Sliznatky mají protáhlá válcovitá těla úhořovitého tvaru, které je pokryto lysou kůží bez šupin. Nemají párové ploutve, ploutevní lem je přítomen. Typicky jsou kolem 50-100 cm dlouhé.^[1] Největší sliznatkou je Eptatretus carlhubbsi, která může dorůst až 1,4 m a vážit několik kilogramů.^[2]

Oporou jejich těla je struna hřbetní. Na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty u mihulí). Místo pravých úst vyskytujících se u čelistnatců mají otevřený kruhovitý disk vyzbrojený rohovitými zuby. Tato ústa se jako u všech bezčelistnatců nedají zavřít. Kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz vyměšujících množství lepkavého slizu. Ten v mořské vodě bobtná, čímž napomáhá rychlému úniku před predátory.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Živí se mořskými měkkýši, členovci a mrtvými nebo poraněnými rybami, zdravé ryby napadají sliznatky jen výjimečně.^[3]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Sliznatky kladou velká vajíčka chráněná tuhým obalem, ve kterých jsou již noví dospělci, kteří neprochází žádným larválním stadiem. Mláďata se z vejce dostávají v části, kde je obal zeslabený.

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Sliznatky zatím nemají velký hospodářský význam. Některé druhy jsou údajně lahůdkou v Koreji,^[4] kde se za tímto účelem loví do pastí. Kanadský výzkum z roku 2012 prokázal, že ze slizu, který sliznatky vylučují při obraně, je možné získat lepidlo – druh klihu, nylonu podobná proteinová vlákna a fólie stokrát jemnější než lidský vlas.^[5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Je známo kolem 70 druhů sliznatek.^[1]

Dřívější taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Porovnání sliznatek (nahoře) s mihulí (dole)

Dříve patřily sliznatky do třídy kruhoústých (od kruhovitého disku úst) v nadtřídě bezčelistnatců, později se posunuly na úroveň třídy a kruhoústí zmizeli. Tato dvě alternativní řazení jsou znázorněna schematicky takto:^[6]

                                 _|-Hyperotreti (sliznatky)
                  |-Cyclostomi--|_
 ---Vertebrata----|               |-Hyperoartia (mihule)
                  |-Gnathostomata (čelistnatci)

               |-Hyperotreti (sliznatky)
 ----Craniata--|            |-Hyperoartia (mihule)
               |-Vertebrata-|
                            |-Gnathostomata (čelistnatci)

Navrhovaný nový systém[editovat | editovat zdroj]

Dnes se uvažuje o zařazení sliznatek do samostatného podkmenu strunatců:

Podkmen: sliznatky (Myxini)
- Třída: sliznatky (Myxini)
  - Řád: sliznatkotvární (Myxiniformes)
    - Čeleď: sliznatkovití (Myxinidae)
      - Podčeleď: Myxininae
      - Podčeleď: Quadratinae
      - Podčeleď: Eptatretinae
      - Podčeleď: Paramyxine

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b hagfish. www.britannica.com [online]. Britannica [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ PLÍŠTIL, Jiří, et al. Aquatab [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-16]. Kapitola Myxini – sliznatky. Dostupné online.
↑ Kruhoústí. ostrava.educanet.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-17.
↑ Fishbase - Eptatretus burgeri
↑ [1]
↑ JANVIER, Philippe. The Tree of Life Web Project [online]. Muséum national d'histoire naturelle Paris, France, 1997 [cit. 2009-05-11]. Kapitola Craniata. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-25. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Encyklopedie Universum
Zvíře (A Dorling Kindersley Book)
Discovery Channel – Dirty Jobs (Cave Biologist) with Mike Rowe

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sliznatky na Wikimedia Commons
Třída Sliznatky na webu Aquatab
Video ilustrující ředitelnost slizu vylučovaného sliznatkami

[:0-1] sh. www.britannica.com [online]. Britannica [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky)

[aquatab-2] PLÍŠTIL, Jiří, et al. Aquatab [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-16]. Kapitola Myxini – sliznatky. Dostupné online.

[3] Kruhoústí. ostrava.educanet.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-17.

[4] Fishbase - Eptatretus burgeri

[5] [1]

[6] JANVIER, Philippe. The Tree of Life Web Project [online]. Muséum national d'histoire naturelle Paris, France, 1997 [cit. 2009-05-11]. Kapitola Craniata. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-25. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]