Ondatra pižmová
 Ondatra pižmová | |
|---|---|
 Ondatra pižmová | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | křečkovití (Cricetidae) |
| Podčeleď | hrabošovití (Arvicolinae) |
| Rod | ondatra (Ondatra) Link, 1795 |
| Binomické jméno | |
| Ondatra zibethicus (Linnaeus, 1766) | |
 Rozšíření ondatry pižmové (původní území červeně, území kam byla zavlečena zeleně)
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je savec z čeledi křečkovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky počátkem 20. století. Jedná se o vodního savce, který obývá řeky, jezera i rybníky na celém českém území, kromě nejvyšších pohoří.
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Je velká přibližně 30 cm, může ale dorůstat mnohem větších rozměrů. Na hřbetu je hnědá, zespoda šedá. Ocas je dlouhý, lysý a ze stran zploštělý, používaný při plování jako kormidlo. Poblíž pohlavních orgánů má žlázu, ze které vylučuje pižmo, proto se jí přezdívá i pižmovka.[2]
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Staví si nory ve březích, kde vyvádí až čtyřikrát ročně kolem 5 až 14 mláďat. Velmi dobře plave a obratně se i potápí pod vodní hladinu, kde pátrá po potravě, kterou nejčastěji tvoří malé ryby,[3] vodní rostliny nebo měkkýši, někdy i mrkev, jablka a ořechy.
Zavlečení do Evropy a související potíže[editovat | editovat zdroj]
Ondatru pižmovou dovezl ze Severní Ameriky do Evropy v roce 1905 český šlechtic, hrabě Josef Jeroným Colloredo-Mansfeld z rodu Colloredů (podle jiných zdrojů hrabě zakoupil několik párů u obchodníka se zvířaty). Ten ji vypustil na svém panství v Dobříši a několika dalších lokalitách, v důsledku čeho se tento rychle se množící savec takřka okamžitě rozmnožil a jako invazní druh posléze rozšířil na celé české území (kolem roku 1914), do celé Evropy a části Asie.[4] Ondatry byly v Česku často loveny jako kožešinová zvířata a pro maso; později však bylo od těchto praktik upuštěno.
Při jejím zavlečení do Evropy se (stejně jako u nutrie říční, rovněž zavlečené z Ameriky, tentokrát ale z její jižní části) předpokládalo, že nenadálé rozšíření do volné přírody způsobí značné problémy. Tato obava se později nepotvrdila, a proto ondatra pižmová na většině míst Evropy (kromě Británie a Skandinávského poloostrova) v podstatě zdomácněla a stala se běžnou součástí našich mokřadních ekosystémů.[5]. Při přemnožení mohou však ondatry způsobit škody na hrázích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Ondatra pižmová, s. 222.
- ↑ FOIT, Jiří; KŘÍŽANOVÁ, Ivana. Neobvyklé potravní chování ondatry pižmové. Živa. 2010, čís. 2, s. 91. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Martina. Hrabě z Dobříše dovezl ondatry přes oceán, hlodavec obsadil celou Evropu. iDNES.cz [online]. 2020-04-21 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online.
- ↑ BioLib.cz – Ondatra zibethicus (ondatra pižmová) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 285 s. ISBN 978-80-200-2185-4. Kapitola Ondatra pižmová, s. 140–141.
- AULAGNIER, Stéphane, a kol. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2018. 272 s. ISBN 978-80-7291-250-6. Kapitola Ondatra pižmová, s. 192.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ondatra pižmová na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ondatra pižmová ve Wikislovníku- Galerie ondatra pižmová na Wikimedia Commons
.jpg)
