Jelenec běloocasý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jelenec běloocasý

Jelenec běloocasý
Jelenec běloocasý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Podtřída: živorodí (Theria)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: přežvýkavci (Ruminantia)
Čeleď: jelenovití (Cervidae)
Rod: jelenec (Odocoileus)
Binomické jméno
Odocoileus virginianus
Zimmermann, 1780
Odocoileus virginianus map.svg
Poddruhy

Viz text.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelenec běloocasý, také jelenec virginský, jelen viržinský nebo jelenec viržinský,[2] (Odocoileus virginianus, Zimmermann, 1780) je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy mj. i do Česka.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samci obvykle váží 50-100 kg, ale vzácně, hlavně v Americe byly zaznamenány kusy, které přesahovaly 159 kg. Samice obvykle dosahují váhy 40–90 kg, ale byly zdokumentovány kusy, které dosahovaly až 105 kg. Délka se pohybuje od 160 do 220 cm včetně ocasu a výška v kohoutku od 80 do 100 cm.[3] Jelenec běloocasý žijící v tropech bývá často mnohem menší než v mírném pásu, v průměru 35–50 kg.[4] Laně jsou bez paroží. Samci paroží shazují v lednu až březnu. V letním šatu je srst jelenců krátká a červenohnědá, v zimním je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá. kelka je 15 až 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou bílou a řasnatou srstí. Při nebezpečí jelenci charakteristicky vyskakují všemi čtyřmi běhy najednou a vztyčují kelku, takže vlaje jako dlouhý bílý prapor.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami. Říje probíhá v listopadu, někdy se protáhne do prosince , samci se při ní ozývají sykavými až hvízdavými zvuky a tvrdě mezi sebou bojují o přízeň samic. Po 7 měsících březosti rodí samice 1 až 2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá. Stejně jako ostatní parohatá zvěř se jelenci dorozumívají kelkou.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Niže je uvedena klasifikace a taxonomie jelence běloocasého a některé jeho poddruhy.

Některé zdroje uvádí až 38 poddruhů.[2]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloreda Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. V současné době žijí jelenci v Čechách, např. na Dobříšsku a místy v Brdech. V Evropě se dále vyskytují ve Finsku a malá populace též na Islandu Neznámnější, ale zcela fiktivní jelenec běloocasý je Bambi z pohádky Walta Disneye, přestoźe v románové předloze od Felixe Saltena se jednalo o srnce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White-tailed deer na anglické Wikipedii.

  1. IUCN Red List 2015.4. 30. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. a b KOŘÍNEK, Milan; ANDĚRA, Miloš. Odocoileus virginianus (jelenec běloocasý) [online]. BioLib.cz, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online.  
  3. DEWEY, Tanya. Odocoileus virginianus [online]. Michigan: Animal Diversity Web, 2003, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Costa Rican varieties are smaller [online]. Costa Rica Information, [cit. 2008-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]