Polák velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPolák velký
alternativní popis obrázku chybí
Polák velký, samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod polák (Aythya)
Binomické jméno
Aythya ferina
(Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polák velký (Aythya ferina) je hojně rozšířená potápivá kachna.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 - 49 cm, váží 550 - 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 - 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.

Rozšíření a početnost[editovat | editovat zdroj]

Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a Asie a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500 - 3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do jižní a západní Evropy. Společně s polákem chocholačkou je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Početně na našem území hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v České republice zimuje přibližně 3000 - 7 000 jedinců a hnízdí zhruba 10 000 - 20 000 párů, od druhé poloviny 20. století se však počet hnízdících párů na našem území viditelně snižuje.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, vodní rostliny, malé druhy rybek a jiné menší obratlovce, nad vodou vyhledává převážně vodní hmyz, semena a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým „víju“ a samice chraplavým „brrrrrrrrr, brrrrrrrrr, brrrrrrrrr“.

Hnízdo v podobě nehluboké jamky v zemi si buduje převážně v porostech rákosů a ostřic. Ročně do něj klade průměrně 6 - 12 světle žlutých vajec, na kterých sedí přibližně 23 - 28 dní. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a pohlavně dospívají kolem druhého roku života. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 8 let, v zajetí žije i déle.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Common Pochard na anglické Wikipedii.

  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 48. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]