Mlži
 Mlži | |
 Slávka jedlá obrůstající přílivovou zónu moře v Cornwallu | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
měkkýši (Mollusca) |
| Třída |
mlži (Bivalvia) Linnaeus, 1758 |
| Podtřídy | |
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové, řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim tak obecně známí obyvatelé mořských a sladkovodních prostředí, jako ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.
Obsah
Stavba těla[editovat | editovat zdroj]
Mlži jsou měkkýši s výraznou bilaterální symetrií. Jsou přitom obvykle silně laterálně zploštělí. Plášť tvoří obvykle dva laloky, každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou spojeny zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je vnitřek lastury spojen pouze třemi otvory, přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysouvání svalnaté nohy. Hlava je redukována – nenese ani oči či radulu. Přesto se mohou oči na jiných místech těla vyvinout; to samé platí pro statocystu. Uvnitř schránky se rovněž rozprostírá rozsáhlá plášťová dutina.[1]
Dýchají pomocí žaber. Mají srdce, jejich tělní tekutina (krev) se nazývá „hemolymfa“ a obsahuje barvivo hemocyanin, jehož molekuly obsahují měď. Nervová soustava je gangliová. Mlži mají čichové ústrojí, podle kterého se orientují, a hmatové buňky. Vylučovací soustavu představuje jeden pár[1] nefridií.
Pomocí nohy se mlži dokážou zahrabat do písku, nebo se přichytí k podkladu pomocí byssových vláken. Někteří mlži dokážou plavat. Mlži jsou filtrátoři, živí se částečkami potravy, které se zachytí na jejich žábrách.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Mlži jsou obvykle gonochoristé. Mají většinou nepřímý vývin, oplození je vnější. Mlži mohou mít dva druhy larev. Veliger je mořská a glochidie je sladkovodní a cizopasí na rybách.
Klasifikace a zástupci[editovat | editovat zdroj]
Klasifikace mlžů je v současnosti v pohybu a málokteří dva autoři se shodnou na jedné verzi.[1] Molekulární studie z r. 2015 analyzující transkriptom mlžů nabízí následující fylogenetický strom mlžů:[2]
| Bivalvia |
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Níže jsou uvedeny jen příklady zástupců:
Sladkovodní:
- Perlorodka říční (Palaeoheterodonta)
- Velevrub malířský (Palaeoheterodonta)
- Škeble rybničná (Palaeoheterodonta)
- Slávička mnohotvárná
Mořští:
- Srdcovka jedlá (Imparidentia)
- Střenka jedlá (Imparidentia)
- Šášeň lodní (Imparidentia)
- Ústřice jedlá (Pteriomorpha)
- Slávka jedlá (Pteriomorpha)
- Perlotvorka mořská (Pteriomorpha)
- Hřebenatka jakubská (Pteriomorpha)
- Zéva obrovská
- Hřebenatka islandská
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
- ↑ GONZÁLEZ, Vanessa L.; ANDRADE, Sónia C. S.; BIELER, Rüdiger, COLLINS, Timothy M.; DUNN, Casey W.; MIKKELSEN, Paula M.; TAYLOR, John D.; GIRIBET, Gonzalo. A phylogenetic backbone for Bivalvia: an RNA-seq approach. Proceedings of the Royal Society B [online]. 14. leden 2015. Svazek 282, čís. 1801: 20142332, s. 1-9. Dostupné online. ISSN 1471-2954. DOI:10.1098/rspb.2014.2332. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mlži ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo mlž ve Wikislovníku
Taxon Bivalvia ve Wikidruzích- Galerie - středoevropští sladkovodní mlži
- Taxonomie mlžů na BioLibu
- Mlži ve Virtuálním muzeum ČGS
