Srdcovka jedlá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSrdcovka jedlá
alternativní popis obrázku chybí
Lastury srdcovky jedlé
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Třída mlži (Bivalvia)
Řád Veneroida
Čeleď srdcovkovití (Cardiidae)
Rod srdcovka (Cerastoderma)
Binomické jméno
Cerastoderma edule
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srdcovka jedlá (Cerastoderma edule, též Cardium edule) či také srdcovka obecná [1] je jedlý mořský mlž z čeledi srdcovkovitých.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se na mělčinách ve všech Evropských mořích, ve východním a severním Atlantiku a i na západu Afriky. Žije pár centimetrů pod povrchem v bahnitých nebo písčitých dnech. [2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

a) noha b) vyvrhovací otvor c) přijímací otvor d) zřasený okraj pláště e) vaz (ligament) umožňující otevírání a zavírání lastury f) pevné spojení lastur

Lastura srdcovky jedlé je vápenitá, mohutná se značnými rýhami v linii růstu a skládá se ze dvou stejně velkých částí, které mají tvar srdce. Barva lastury je béžová, hnědá, někdy i více do bíla. Je dlouhá až 5 cm.[3] V jejím vnitřku se nachází samotné měkké tělo, které se skládá z trupu a nohy. Tělo srdcovky má žlutou barvu. Srdcovky mají dva sifony, kterými nasávají a vysávají vodu. Pomocí žaber získávají z vody kyslík a filtrují plankton. [4]

Srdcovky jsou gonochoristé, jedinci se tedy rozmnožují oddělenými pohlavími. Vajíčka a spermie jsou uvolňovány do vody na konci května, kdy dochází k oplodnění. Samička produkuje 5000 - 50000 vajíček. Vývoj srdcovek je nepřímý, z oplodněných vajíček se vylíhne larva. Larvy žijí 2 - 3 týdny volně ve vodě poté jako dospělci klesnou ke dnu. Srdcovky se dožívají většinou 3 let, za příznivých podmínek i 9 let.

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Srdcovky jedlé jsou kořistí ptáků jako je ústřičník velký, ale živí se jimi například i surmovka vražedná. Ta používá svou ostrou radulu na vyvrtání malé dírky v lastuře, kterou poté tělo oběti vysaje. [5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vylovené srdcovky jedlé

Jsou součástí gastronomie , kde jsou považovány za specialitu. Konzumují se hlavně v Evropě a podávají se už tepelně zpracované nebo v přímořských oblastech, kde jsou čerstvě nasbírané i syrové. Prodávají se i v konzervách.[6] Jejich maso je tuhé, ale chuť vynikající. Dají se péct, vařit, grilovat a přidávat do salátů.[7]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Cerastoderma edule belgicum de Malzine, 1867
  • Cerastoderma edule crenulatum J. B. Lamarck, 1819
  • Cerastoderma edule fluviatilis Brown, 1844
  • Cerastoderma edule libenicensis S. Brusina, 1870
  • Cerastoderma edule loppensi P. Mars, 1951
  • Cerastoderma edule maculatum Ph. Dautzenberg, 1890
  • Cerastoderma edule major E. Bucquoy P. Dautzenberg & G. Dollfus, 1889
  • Cerastoderma edule mercatorium Coen, 1915
  • Cerastoderma edule regularis Pallary, 1900 [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gemeine Herzmuschel na německé Wikipedii.

  1. a b Cerastoderma edule (srdcovka jedlá) [online]. BioLib.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  2. Mlži [online]. Zooola.webgarden.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  3. Mlži (Bivalvia) [online]. Moreaoceany,wbs.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  4. COLDREYOVÁ, Jennifer. Měkkýši. Praha : Nakladatelství Slovart, 2001. 59 s. ISBN 80-7209-323-1. Kapitola Mlži, s. 12. (čeština)  
  5. COLDREYOVÁ, Jennifer. Měkkýši. Praha : Nakladatelství Slovart, 2001. 59 s. ISBN 80-7209-323-1. Kapitola Mlži, s. 13. (čeština)  
  6. Plody moře – krevety, humr, langusta, mušle, ústřice, chobotnice… [online]. Asistentka.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  
  7. Srdcovka [online]. Srecepty.cz, [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]