Ústřičník velký
 Ústřičník velký | |
|---|---|
 Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | ústřičníkovití (Haematopodidae) |
| Rod | ústřičník (Haematopus) |
| Binomické jméno | |
| Haematopus ostralegus L., 1758 | |
 Rozšíření ústřičníka velkého. Žlutá = pouze v létě, modrá = pouze v zimě, zelená = všechna roční období | |
| Poddruhy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je bahňák z čeledi ptáků ústřičníkovitých.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Ústřičník dosahuje velikosti holuba, váží asi 0,5 kg. Zbarvení je nápadně černobíle strakaté. Spodní stranu křídel, břicho a ocas, má zbarveny bíle, zbytek těla je černý. V zimním šatě, u některých jedinců celoročně, mají ústřičníci bílý pruh na hrdle. Nohy a dlouhý zobák má červené. Samec a samice jsou zbarveni stejně, pouze mladí jedinci mají na hřbetě světlé šupiny. Při letu jsou na svrchní straně křídel vidět zřetelné bílé proužky.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Ústřičník velký se vyskytuje převážně v Evropě a severní Asii až po Kamčatku a Koreu. Většinou žije na mořském pobřeží a na přímořských loukách, kde také hnízdí. Izolované populace se vyskytují na březích velkých řek v Rusku, jako je Volha, Don, Ob a Těrek, ve Středomoří a dokonce i na Novém Zélandu. Ve 20. století se začal postupně rozšiřovat do vnitrozemí nejen v Rusku, ale i v jiných částech Evropy. Na většině území jsou ústřičníci stěhovaví, severoevropští ústřičníci zimují ve Středomoří, sibiřští a korejští na březích Jihočínského moře nebo v Indii. Populace z Britských ostrovů a západoevropského pobřeží (od Dánska po Bretaň) jsou stálé. Na tahu se vyskytují i v České republice, většinou na jaře (březen, duben) nebo v září.
Způsob života, potrava[editovat | editovat zdroj]
Ústřičníci žijí jak na skalnatém tak i na písčitém pobřeží, potravu si hledají v příbojové zóně nebo nad její hranicí. Tvoří ji nejen ústřice, slávky a jiní mlži, ale také mnohoštětinatci a drobní korýši. Jednotliví ptáci se specializují na určitý typ potravy, čemuž odpovídá tvar zobáku. Ten může být ukončen dlátovitě, což platí pro ptáky specializované na ústřice a slávky a používají zobák jako páčidlo k rozevírání lastur. Jiní jedinci mají zobák tupě ukončený, sloužící k rozbíjení lastur menších mlžů, případně špičatý a úzký, jehož nositelé se živí mnohoštětinatci a korýši. Hlasové projevy ústřičníků je možno slyšet nejčastěji na jaře, v období toku. Je to série hvízdavých zvuků, podobná hlasu strakapouda. Hnízdí v dubnu až květnu, samice klade tři nebo čtyři kropenatá vejce. Hnízdem je jednoduchý důlek vystlaný úlomky lastur, suchými chaluhami a pery. Inkubace trvá 25–30 dní a další měsíc se matka o mláďata stará. Ústřičníci dospívají až ve věku tří let a dožívají se až 40 let. Mnozí starší ptáci mívají poraněné nohy nebo dokonce chybějící prsty.
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Tento druh je v Evropě k vidění přibližně v sedmi desítkách zoo (stav červenec 2019). V Česku se jedná o sedm zoo[2]:
Na Slovensku tento druh chován není.[2]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Ústřičník velký byl v Zoo Praha chován již v 70. letech 20. století v někdejším pavilonu vodních ptáků, který byl po povodni v roce 2002 přestavěn na pavilon Sečuán. Současný chov započal v roce 1998. Tehdy přišel pár z nizozemské Burger's Zoo v Arnhemu. První úspěšný odchov byl zaznamenán v roce 2001.[3] V průběhu roku 2018 se podařilo odchovat dvě samice. Na konci roku 2018 bylo chováno šest jedinců (tři samci, tři samice), což bylo nejvíce ze všech českých a slovenských zoo.[4] V červnu 2019 se vylíhla dvě mláďata.[5] Mládě přišlo na svět i v červenci 2020.[6]
Tento druh je k vidění v průchozí africké voliéře expozičního celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Oystercatcher na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b Zootierliste. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřičník velký - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČERNÝ, Walter. Ptáci. Praha: Artia, 1980.
- HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2/1. Praha: Academia, 2005.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ústřičník velký na Wikimedia Commons - Galerie ústřičník velký na Wikimedia Commons
Taxon Haematopus ostralegus ve Wikidruzích
Encyklopedické heslo Ústřičník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz – Haematopus ostralegus (ústřičník velký) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-09-09]. Dostupné online.
- Ústřičník v ZOO Brno
