Zoologická zahrada Zlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zoologická zahrada Zlín
Zámek Lešná nacházející se v areálu Zoo
Zámek Lešná nacházející se v areálu Zoo
Stát Česko Česko
Město Zlín
Datum založení 1948
Ředitel(ka) Roman Horský
Počet druhů 205[1]
Počet zvířat 1163[1]
Vyhledávané druhy sloni, žirafy, tučňáci, vydry, rejnoci, tygři a medvědi
Rozloha 52 ha
Členství WAZA UCSZ EAZA IZE ISIS

Souřadnice:
Oficiální webové stránky
ZoologickázahradaZlín
Red pog.png
Zoologická
zahrada
Zlín

Zoologická zahrada Zlín zvaná také ZOO a zámek Zlín-Lešná je zoologická zahrada vzdálená asi 7 km od centra Zlína. První Zoo ve Zlíně založil Tomáš Baťa[zdroj?] 1. května 1930. Nejprve byla v parku u zlínského zámku a v roce 1934 byla přesunuta na vrchol Tlusté hory, kde byla do poloviny 2. světové války (a kde jsou v lese pod televizním vysílačem dodnes vidět betonové základy klecí).

Pro veřejnost byla oficiálně otevřena v roce 1948, první pavilony vznikly až na začátku 60. let a to přestavbou historických budov. Jen pro ukázku - ze zámecké prádelny byl vybudován pavilon primátů (dnešní expozice Zátoka rejnoků), z hraběcí jízdárny vznikl pavilon šelem (dnešní tropická hala).

Dnešní zoo nabízí ojedinělou kolekci více než 230 druhů zvířat. Skutečnou originalitou je rozčlenění areálu podle jednotlivých kontinentů. Savci a ptáci zde žijí ve společných přírodních expozicích či sousedních výbězích, které co nejvěrněji napodobují původní domovinu. Afriku přiblíží pavilon slonů, pavilon afrických kopytníků s žirafami, zebrami, expozice lvů, výběh afrických antilop a nosorožců či komplex expozic Etiopie. Asii představí přírodní výběhy tygrů ussurijských a medvědů pyskatých, expozice HalaBala s tapíry čabrakovými a gibony stříbrnými, průchozí voliéra supů či expozice Asijská step. V Austrálii návštěvníci zavítají v rámci průchozí expozice mezi klokany rudokrké a běžce emu, uvidí i psy novoguinejské, kasuáry, labutě černé a celou řadu australských ptáků. V Jižní Americe na návštěvníky čeká Amazonie s kotuly veverovitými a s průchozí voliérou pro velké papoušky ara, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi. Unikátem zoo je pavilon Yucatan. Tropická hala představuje pestrost tropického pralesa yucatanského poloostrova a kromě zvířat a rostlin je tu i zajímavý etnografický prvek - expozice totiž přibližuje kulturu a život zaniklé mayské civilizace. Poslední novinkou, která přitahuje návštěvníky z celé republiky, je expozice Zátoka rejnoků. Jedinečná expozice, která návštěvníkům umožňuje nejen kontakt s rejnoky, ale také možnost jejich nakrmení, byla otevřena v září 2014.

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech se návštěvnost ZOO Zlín pohybuje kolem 500 tisíc lidí ročně, v roce 2014 zavítalo do zahrady 585 tisíc návštěvníků. Mezi 15 českými zoologickými zahradami patří již několik let k druhé nejvyhledávanější zahradě a to hned za ZOO Praha. O provoz zoo se stará 90 zaměstnanců.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Zoologická zahrada Zlín je členem UCSZ-Unie českých a slovenských zoo (od roku 1992), EAZA - Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (od roku 1997), WAZA - Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (od roku 2001), SEAZA - Jihoasijská asociace zoologických zahrad a akvárií, Unie BZ ČR - Unie botanických zahrad České republiky, IZE - Mezinárodní organizace vzdělávacích pracovníků v zoo, ISIS - Mezinárodní systém registrace živočišných druhů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chov zvířat v lešenském areálu má již více než dvousetletou tradici. Dokonce předcházel i budování hraběcího sídla. První stavbou v Lešné totiž byla v roce 1804 bažantnice. Teprve po ní vznikl původní zámek. Nejdůležitější etapa vývoje ovšem souvisí s hrabětem Josefem Karlem Seilernem (1883 - 1939). Tento významný cestovatel a ornitolog nejdříve vybudoval přírodopisné muzeum, byl zahájen chov oborních a exotických zvířat, např. jelenů, jeřábů, antilop či emu, a skleník obývalo domácí i cizokrajné ptactvo.[2]V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj soukromé zoo ukončila smrt hraběte a následující válečné události. V roce 1945 došlo k zestátnění zámeckého areálu. Během 70.80. let byl významně rozšířen počet chovaných druhů, mezi nejvyhledávanější z nich do té doby patřili emu. V Zoo pak našli nový domov pro návštěvníky atraktivní nosorožci, lední medvědi či šimpanzi.[2]

Od počátku 90. let pak začala výstavba moderní zoo; znovuobnoven byl zámecký park, zbudovány nové inženýrské sítě a návštěvníci dostali možnost nechat se na zámku oddat. Zoo byla rozčleněna podle kontinentů a postupně se stavěly nové expozice, chovatelské zázemí a prostory věnované potřebám návštěvníků (např. restaurace, dětský koutek, prodejna suvenýrů).[2]

Nejzajímavější expozice[editovat | editovat zdroj]

Nová expozice Zátoka rejnoků

Zátoka rejnoků[editovat | editovat zdroj]

Zbrusu nová expozice vznikla na místě bývalého pavilonu opic nedaleko zámku Lešná. Pavilon, který stál zhruba 30 miliónů korun, se stal domovem pro 19 mořských rejnoků druhu siba ománská. Tento druh obývá severozápadní část Indického oceánu, Arabské moře a Ománský záliv. Naše skupina je složená ze 2 samců a 17 samic ve věku 3-4 let. Kromě bazénu s rejnoky je v pavilonu umístěno několik menších akvárií s drobnými bezobratlými živočichy (krevety, sasanky, koráli, ježovky), s mořskými rybami (havýši, klauni, bodloci, pyskouni či čtverzubci) a jedno větší terárium s kraby palmovými. Zátoka rejnoka je jedinečná i tím, že návštěvníci mají možnost si rejnoky sami nakrmit.

Etiopie[editovat | editovat zdroj]

Etiopie - to je nová tvář expozic ve zlínské zoo. Uvidíte zde nejen africká zvířata, ale také množství originálních etnografických předmětů a ukázku stylových chýší přibližujících "jiný" svět etiopských obyvatel. Ústředním prvkem Etiopie I je rozlehlý výběh pro paviány dželada, který se rozprostírá přímo nad pavilonem slonů. Na něj navazuje expozice damanů skalních a také největší ptačí voliéra s ocelovou sítí v českých zoo. Žijí zde typičtí afričtí ptáci – jeřábi laločnatí, kladivouši afričtí, zoborožci hvízdaví a marabu afričtí. Jedním ze zvířat, které lze potkat snad v každé etiopské vesnici, je ovce somálská. Najdete ji nad výběhem dželad v těsné blízkosti stylové kruhovité chýše. V nedávno otevřené Etiopii II dominuje expozice oblíbených surikat, uvidíte zde také velké antilopy kudu, hyeny skvrnité nebo domácí skot zebu. Ptačí říši zastupují ojediněle chovaní hadilovi písaři, zoborožci havraní a výři bělaví.

Pavilon slonů[editovat | editovat zdroj]

Slon africký

Tři slonice, které se jmenují Kali (narozena 1995), Zola (1996) a Ulu (1997) mají k dispozici prostorný pavilon a také rozlehlý venkovní výběh. Pavilon svým tvarem připomíná velkou africkou chýši. Jeho interiér zdobí věrné imitace skal a mohutných stromů. Venkovní výběh je vlastně jedno velké sloní hřiště. Pařezy, kameny a klády slouží nejen jako hračky, ale také jako pomůcka k podrbání. Slonice mají k dispozici i vnitřní a venkovní bazén. Součástí interiéru pavilonu je také velké sladkovodní akvárium.

Hala-Bala[editovat | editovat zdroj]

Expozice tapírů čabrakových vznikla v asijské oblasti zoo, v prostorách původní expozice gibonů larů. Nejen díky své rozloze, ale také díky svému pojetí patří expozice tapírů čabrakových k jedněm z nejlepších svého druhu v rámci evropských zoo. Tapíři mohou využívat vnitřní ubikaci s bazénem a dva prostorné venkovní výběhy. Celé expozici však dominuje přírodní jezírko. Svou rozlohou 300 m2 představuje největší vodní plochu, kterou najdeme v tapířích expozicích v jiných evropských zoo využívat. Svůj nový domov tu našel pár tapírů čabrakových - samice Nadira a samec Baru. Symbolický je i název samotné expozice. Pojmenování HALA-BALA rozhodně neznamená, že je celá expozice připravena „halabala“, ale je odvozen od názvu skutečné rezervace v jižním Thajsku. 

Pandy červené[editovat | editovat zdroj]

Expozice věrně napodobuje podmínky vysokohorské prostředí, které pandy červené obývají ve volné přírodě – předhůří Himálaje. Dominují v ní mohutné vápencové kameny, ve výběhu a blízkém okolí jich bylo zabudováno zhruba 70 tun. V členitém terénu pandy mají k dispozici borovicové parkosy. Na jejich vrcholech jsou umístěny dvě jednoduché dřevěné dutiny, které zvířata využívají hlavně v zimním období. Další dvě dřevěné dutiny jsou nainstalovány těsně nad zemí. Kromě toho mohou pandy šplhat do koruny vzrostlého habru, který je součástí výběhu. Zde ve výšce zhruba 15 metrů tráví od jara do podzimu většinu času. V zimním období se naopak zdržují blízko zmiňovaných dutin. Pandy červené se snažíme představit v přirozeném prostředí. Návštěvníky od zvířat pohledově oddělují hliněné a kamenné valy, které se široce otevírají pouze v jednom místě. Pohled z tohoto místa působí velmi příjemně. Skutečně máte pocit, že vás od zvířat neodděluje žádná umělá bariéra.

Tropická hala Yucatan[editovat | editovat zdroj]

V království středoamerického deštného pralesa žije více než 20 druhů zvířat, roste 170 druhů rostlin. Většina savců a ptáků se pohybuje volně, v pestré vegetaci tak uvidíte chvostany bělolící, tamaríny tmavohřbeté, kosmany zakrslé a lenochody dvouprsté, ze zástupců ptačí říše tukany bělolící, slunatce nádherné, ostnáky jihoamerické, vlhovce žlutohřbeté, rudohřbeté a červenohlavé, momoty černolící, volavčíky člunozobé. Na podzim roku 2012 se hala stala domovem pro vzácné vydry obrovské. K dispozici mají samostatný vnitřní výběh a také prostorný venkovní výběh s bazénem. V teráriu, které jsme pojali jako chýši mayského umělce, najdete bazilišky zelené, teju pruhované, anolise obrovské a ropuchy kururu. Ve velkých akvarijních nádržích se zabydlely trnuchy Leopoldovy, želvy a sladkovodní ryby. Rostliny zaujímají dvě třetiny prostoru haly. Jsou vysázeny tak, aby postupem doby vytvářely různé výškové úrovně a tím i iluzi skutečné džungle. Naprostá většina pochází přímo ze Střední Ameriky. Doplňují je umělé stromy, které věrně napodobují obří tropické stromy. Slouží jako podpora skleněného pláště haly, v některých z nich je nainstalována vzduchotechnika. Tropickou atmosféru dotváří automatický mlžný systém. Aktuální údaje o vnitřní i vnější teplotě a vlhkosti vzduchu zjistíte na obrazovce vedle terária hroznýšů. Celý prostor haly si díky visuté lávce můžete prohlédnout i z téměř ptačí perspektivy.

Atrakce pro nejmenší[editovat | editovat zdroj]

Zlínská zoo pamatuje i na nejmenší návštěvníky. Různé hrací prvky pro děti sice najdete v každé oblasti, centrum dětské zábavy se ovšem nachází v australské oblasti poblíž restaurace Farma u Koaly. Zde stojí tři dětské dřevěné hrady plné skluzavek a žebříků a také větrná vodní pumpa.

Lanáček[editovat | editovat zdroj]

Poblíž restaurace Farma u Koaly se nachází lanové centrum lanáček. Mezi korunami stromů je vybudován dobrodružný areál plný nevšedních lanových překážek, v němž si své dovednosti mohou vyzkoušet všechny děti ve věku od 3 do 11 let.

Vláček[editovat | editovat zdroj]

Po zakoupení jízdenky lze nastoupit a vystoupit na kterémkoliv ze čtyř nástupišť v areálu zoo (zámecké stáje, sezónní vstup, pavilon slonů a restaurace Farma u Koaly) a to v průběhu celého dne. Cena jízdenky za osobu je 40 Kč.

Představujeme naše zvířata[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti ze života zvířat v hlavní sezoně (od května do září) nabízí služba nazvaná „Představujeme naše zvířata“[3]. Probíhá souběžně s krmením a návštěvníci tak mohou pozorovat zvířata z větší blízkosti.

Restaurace[editovat | editovat zdroj]

Pobyt ve zlínské zoo zpříjemní i čtyři stylové zastřešené restaurace. Největší restaurací v parkové části zoo je restaurace Tyrolský dům. Nachází se naproti zámku a vedle menšího počtu míst v interiéru zde mohou návštěvníci využít prostorné a z větší části zastřešené venkovní posezení.

Restaurace Limpopo je umístěna poblíž sezónního vstupu do zoo. V budově bývalého hraběcího muzea vznikla v roce 2005 stylová africká restaurace.

V těsné blízkosti dětského koutku v australské oblasti se rozkládá největší komplex restauračních služeb. Zatímco restaurace Farma u Koaly poskytuje klasická teplá jídla. Café Bar Kookaburra představuje cukrárnu a stylový grillbar, nechybí ani stylová pizzerie Kivi.

Poslední restauraci Neapolitano najdete kousek od tropické haly v prostoru bývalých zámeckých stájí.

Zámek Lešná[editovat | editovat zdroj]

Podzimní zámek Lešná.jpg

Zámek Lešná patří k nejmladším šlechtickým sídlům na Moravě[4]. Pohádková stavba, ve které se mísí novorenesance s novogotikou, se švýcarským stylem i s jistou dávkou novobaroka, je dokonalou ukázkou života šlechty na začátku dvacátého století[4]. Původní majitelé zámku, hrabata Seilernové, si nechali v letech 1887 – 1893 vystavět přepychové sídlo vybavené vším komfortem své doby, včetně vodovodu, ústředního topení, domácího telefonu, prostorných koupelen a splachovacích toalet. Výjimečně dochované interiéry s původním nábytkem a bytovými doplňky okouzlí každého návštěvníka. Důležitou součástí interiéru je i zajímavá sbírka předmětů z celého světa. Najdete tu práce ze slonoviny, ebenu, teakového dřeva, ale také antické a egyptské vykopávky. V nejkrásnějším Sále předků také probíhají svatební obřady. Prohlídka jedenácti zámeckých sálů trvá 45 minut. Zájezdy či školní skupiny se mohou objednat na prohlídku na emailu: zamek@zoozlin.eu

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2007
  2. a b c Historie – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná, [cit. 2009-02-13]. Dostupné online.  
  3. Veřejnost – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  
  4. a b Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha : Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010.  , strany 342 - 347

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]