Zoologická zahrada Zlín
| Zoologická zahrada Zlín | |
 Vstup do areálu Zoo | |
 | |
| Stát |
 Česko |
|---|---|
| Město | Zlín |
| Datum založení | 1948 |
| Ředitel(ka) | Roman Horský |
| Počet druhů | 217 [1] |
| Počet zvířat | 1620 |
| Vyhledávané druhy | rejnoci, sloni afričtí, žirafy Rothschildovy, tygři ussurijští, vydry obrovské |
| Rozloha | 52 ha |
| Členství | WAZA UCSZ EAZA IZE ISIS |
| Souřadnice | 49°16′20″ s. š., 17°42′54″ v. d. |
  Zoologická zahrada Zlín | |
| Oficiální webové stránky | |
Zoologická zahrada Zlín, zvaná také Zoo Lešná, je zoologická zahrada vzdálená asi 10 km od centra Zlína. První Zoo ve Zlíně založil Tomáš Baťa 1. května 1930.[2] Nejprve byla v parku u zlínského zámku a v roce 1934 byla přesunuta na vrchol Tlusté hory, kde byla do poloviny druhé světové války (a kde jsou v lese pod televizním vysílačem dodnes vidět betonové základy klecí). Provozována je jako příspěvková organizace ZOO a zámek Zlín – Lešná.
Zoo chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří např. ptáci kivi (český unikát[3]), sloni afričtí nebo nosorožci. Zvláštností Zoo je také přímý vstup návštěvníků do expozice pštrosů emu a klokanů. Součástí areálu je botanická zahrada.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Už v roce 1804 začal hrabě Josef Jan ze Seilernu s chovem bažantů na návrší zvaném Leschna, kde stával do roku 1810 původní zámek. Nový zámek byl dokončen v roce 1894, kdy byl již na místě zaveden chov koní. Počátkem 20. století bylo vybudováno přírodopisné muzeum, byl zahájen chov oborních a exotických zvířat, např. jelenů, jeřábů, antilop či emu, a skleník obývalo domácí i cizokrajné ptactvo.[4]
Po druhé světové válce byla Zoo zestátněna a roku 1948 otevřena pro veřejnost. Během 70.–80. let byl významně rozšířen počet chovaných druhů, mezi nejvyhledávanější z nich do té doby patřili emu. V Zoo pak našli nový domov pro návštěvníky atraktivní nosorožci, lední medvědi či šimpanzi.[4]
Od počátku 90. let pak začala výstavba moderní Zoo; znovuobnoven byl zámecký park, zbudovány nové inženýrské sítě a návštěvníci dostali možnost nechat se na zámku oddat. Zoo byla rozčleněna podle kontinentů a postupně se stavěly nové expozice, chovatelské zázemí a prostory věnované potřebám návštěvníků (např. restaurace, dětský koutek, prodejna suvenýrů).[4] Nejnovější expozicí je tropická hala Yucatán zbudovaná v roce 2007, kde dnes roste přes 250 druhů dnes vzácných rostlin.[5]
Činnost[editovat | editovat zdroj]
Zoo v číslech[editovat | editovat zdroj]
V posledních letech se návštěvnost Zoo pohybuje kolem 500 tisíc lidí ročně, v roce 2015 poprvé vystoupila nad 600 tisíc. Po pražské zoo, je druhou nejnavštěvovanější zoo z 15 zahrad v ČR.[6] O provoz Zoo se stará 80 zaměstnanců. Celkové náklady v roce 2007 dosáhly výše 63 miliónů Kč, z čehož náklady na krmiva činily 4,5 miliónu Kč.[5]
Zoologická zahrada má téměř 48 ha expozičních ploch[1] a chová přes 200 druhů zvířat, mezi nimiž nechybí sloni afričtí, nosorožci tuponosí a mravenečníci. V areálu Zoo se nachází přes 13 000 druhů rostlin,[zdroj?] v samotném zámeckém parku roste přes 104 druhů vzácných dřevin a bylin.[7]
Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]
Zoologická zahrada Zlín je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Mezinárodní asociace zoopedagogů (International Association of Zoo Educators) a Mezinárodního informačního systému druhů chovaných v zoo (International Species Information System).[1] Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes, EEP) a vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih.[5]
Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]
Kromě obvyklých popisků zvířat barevně rozlišených dle světadílů najdou návštěvníci v areálu i panely o unikátní skladbě rostlinných společenstev, kultuře domorodých obyvatel nebo o slavných českých cestovatelích. V hlavní sezóně se návštěvníci mohou o jednotlivých druzích více dozvědět během komentovaných krmení.[8]
Zámek Lešná[editovat | editovat zdroj]
V areálu zoologické zahrady se nachází zámek Lešná postavený v letech 1887–1894 podle návrhů architektů Johanna Micka a Viktora Siedka. Jde o zámek postavený v historizujícím stylu,[9] který obsahuje sbírky obrazů, porcelánu a trofejí a dokumentuje vysokou úroveň bydlení na šlechtickém sídle koncem 19. století.[10]
Expozice[editovat | editovat zdroj]
Zoo Zlín je unikátně rozdělena zoograficky podle jednotlivých světadílů: Afrika, Asie, Austrálie a Amerika. Poslední část tvoří okolí zámku Lešná.
Afrika[editovat | editovat zdroj]
- Pavilon afrických kopytníků - pavilon a na něj napojený výběh obývají typičtí zástupci afrických savan: žirafa Rothschildova, zebra bezhřívá, buvolec běločelý, prase savanové, kudu velký a pštros dvouprstý. Pavilon byl otevřen v roce 1998. Poblíž pavilonu se nachází voliéry pro orly korunkaté a zoborožce hrubozobé.[11]
- Etiopie - ústřední prvek části Afrika, oblast Etiopie otevřená v letech 2010-2012. Nachází se tu africká vesnice s řadou etnografických prvků. Na ni navazuje několik výběhů s africkými zvířaty: paviáni dželada, damani kapský, hyeny skvrnité, surikaty, bongo horské nebo zebu. Doplňují je expozice menších afrických zvířat a voliéry Omo a Senkele s marabu africkými, zejozoby africkými, čápy sedlatými, kladivouši africkými, jeřábi laločnatými a královskými, nesytmi africkými. Voliéru senkele obývají: hadilov písař, sup chocholatý, sup mrchožravý, sup ruppellův a zoborožci.
- Pavilon slonů - pavilon slonů a přilehlý výběh obývají sloni afričtí. Otevřen byl v roce 2003.
- Nosorožci - společný výběh nosorožců tuponosých, antilop koňských a vodušek abok . Otevřen byl v roce 2006.
- Lvi - výběh lvů konžských.
- Madagaskar - rybník plameňáků s ostrůvkem obývaným lemury kata
Asie[editovat | editovat zdroj]
- Hala-Bala - expozice vzácných tapírů čabrakových a gibonů stříbrných . Název byl odvozen podle dvou rezervací v jižním Thajsku kde tato zvířata volně žijí. Expozice byla otevřena v roce 2013. Expozici obývají i pelikáni, morčáci a husy.
- Pandy červené - expozice pand červených, otevřená v roc 2011. V blízkosti se nachází tematický koutek věnovaný buddhismu s modlitebními mlýnky, praporky a sochou buddhy.
- Japonská zahrada Mu-Shin - největší japonská zahrada v Česku, otevřená v roce 2014. V blízkosti se nachází expozice jeřábu.
- Asijská voliéra - průchozí voliéra s nesyti indomalajskými, pižmovkami bělokřídlými, kachničkami mandarínskými, ústričníky velkými, tenkozobci opačnými a slípkami modrými otevřená v roce 2001
- Tygři ussurijští - výběh tygrů ussurijských, otevřený v roce 2011
- Medvědi pýskatí - výběh medvědů pyskatých
- Gauři - výběh gaurů indických otevřen v roce 2020.
Austrálie[editovat | editovat zdroj]
- Psi novoguinejští - expozice psů novoguinejských, které Zoo Zlín chová jako jediná v Evropě, otevřená 2012
- Kasuáři - expozice kasuárů přilbových
- Stezka běžce Emu - průchozí expozice klokanů rudokrkých, emu hnědých a hus kuřích, otevřená 2003
- Labutě a pelikáni - rybník s labutěmi černými a pelikány, otevřená 2001
- Voliéra puštíku tečkovaných otevřená 2018
- Voliéra Dvojzoborožců
- Kivi a Kea - expozice otevřená v roku 2017 pro vzácného nelétavého ptáka kivi, kterého mimo Zoo Zlín chová jen sedm evropských zoologických zahrad a papoušky nestory kea
Amerika[editovat | editovat zdroj]
- Guayanas - Tímto názvem je pojmenováno několik expozic v jihoamerické oblasti Amazonie, které od podzimu 2017 prošly výrazným „liftingem“. Platí to pro bývalé expozice kotulů a papoušků v horní části Amazonie a pro průchozí ptačí voliéru. První proměněnou expozici obývají mravenečníci čtyřprstý a vzácně chovaní tamaríni pestří. Podstatně byl zvětšen i prostor pro kotuly veverovité, kteří nově sdílejí expozici s čápy jihoamerickými.
Zásadní proměnou prošla především průchozí voliéra. Zvětšili jsme ji zhruba o jednu třetinu, v současné době se jedná o největší ptačí voliéru v českých zoo. Voliéra je stále průchozí, z bezprostřední blízkosti uvidíte hned několik druhů exotických ptáků. Spatřit zde můžete například ary arakangy, ary hyacintové, ary rudobřiché, amazoňany pomoučené, hoka pospolité, čáje obojkové, husičky vdovky nebo rybáky inka.
- Výběh vikuň a nandu darwinových
- Tapíři, mravenečníci, kapybary - Trojice typických zástupců jihoamerické fauny sdílí rozlehlý výběh pod tropickou halou. Robustního obyvatele Amazonie tapíra jihoamerického a největší hlodavce světa kapybary krásně uvidíte ze stylové dřevěné vyhlídky. mravenečníky velké můžete pozorovat i v jejich proskleném zázemí. Oživením celé expozice je voliéra pro čáje bělolící. Mravenečníky velké a pár kuandu obecných můžete pozorovat v jejich proskleném zázemí ale také v nové venkovní expozici.
- Tropická hala Yucatan - tropická hala otevřená roku 2006 nabízí expozice např. vyder obrovských, chvostany bělolíce, lenochody dvouprsté, tamaríny bělovousé , kosmani zakrslý, volavčíky člunozobé, trubače agami, kotingy tříbarvé, vlhovce zelené, žlutohřbeté, rudohřbeté a červenohlavé, a další. Nacházejí se tu také různé akvarijní a terarijní expozice.
- Lachtani - expozice lachtanů hřivnatých vč. bazénu, kde je možné sledovat lachtany pod vodou
- Mexiko - botanický koutek představující expozici kaktusů
Okolí zámku[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Lešná
- Zátoka rejnoků - pavilon otevřený v roce 2014 umožňuje návštěvníkům si pohladit rejnoky (siby ománské) nebo je nakrmit zakoupeným krmivem. Jedná se jednu z nejatraktivnějších expozic v Zoo Zlín i ve srovnání s ostatními českými zoo.
- Tučňáci - expozice tučňáků, otevřená 1998
- Voliéra papoušků Ara
- Voliéra brodivých ptáků - Nesyt bílý, Kolpík africký, Pelikán skvrnozobý,...
- Plameňáci a vodní ptáci
- Centrum Caudata - ekocentrum, otevřeno 2011
- Aligátoři - letní expozice pro aligátory otevřená v roce 2019
- Velbloudi - bývalí výběh koní obývají od roku 2020 velbloudi.
- Rostliny éry dinosaurů - naučná stezka pravěké flóry s expozicí vzácných dřevin a informačními materiály o vývoji rostlinstva v průběhu geologických epoch
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kapybara a Mravenečník velký ve zdejší ZOO
Bazén lachtanů hřivnatých
Dětský vláček v Zoo
Tropický pavilon
Africká Venuše, dřevěná plastika sochaře Petra Nižňanského
Japonská zahrada
Replika lebky styrakosaura před expozicí Stromy z doby dinosaurů, Zoologická zahrada Zlín.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2019
- ↑ http://www.staryzlin.cz/zoo-zlin.php
- ↑ VIDEO: Na nelétavého ptáka kiviho musíte do zoo v šest ráno, pak spí. iDNES.cz [online]. 2018-06-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Výroční zpráva – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ A.S., suranek@blue88.eu, Blue88. ZOO Zlín. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2018-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Všeobecné informace - ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Veřejnost – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné online.
- ↑ zoo zlín orel korunkatý voliéra afrika. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010., strany 342 - 347
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoologická zahrada Zlín ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Zoologická zahrada Zlín
