Zoologická zahrada Zlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zoologická zahrada Zlín
StátČeskoČesko Česko
MěstoZlín, Lukov
Datum založení1948
Ředitel(ka)Roman Horský
Počet druhů217 [1]
Počet zvířat1620
Vyhledávané druhyjaguáři američtí, siby ománské , sloni afričtí, žirafy Rothschildovy, tygři ussurijští, vydry obrovské
Rozloha74 ha
ČlenstvíWAZA UCSZ EAZA IZE ISIS
Souřadnice
Zoologická zahrada Zlín
Zoologická
zahrada
Zlín
Oficiální webové stránky

Zoologická zahrada Zlín, dříve zvaná také Zoo Lešná, je zoologická zahrada vzdálená asi 10 km od centra Zlína. První Zoo ve Zlíně založil Tomáš Baťa 1. května 1930.[2] Nejprve byla v parku u zlínského zámku a v roce 1934 byla přesunuta na vrchol Tlusté hory, kde byla do poloviny druhé světové války (a kde jsou v lese pod televizním vysílačem dodnes vidět betonové základy klecí). Provozována je jako příspěvková organizace ZOO a zámek Zlín – Lešná.

Zoo chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří např. ptáci kivi (český unikát[3]), sloni afričtí nebo nosorožci. Zvláštností zoo je velký počet průchozích expozic, mezi nimiž vyčnívá Zátoka rejnoků, v níž lze rejnoky druhu siba ománská pohladit a také nakrmit. V areálu je k vidění i velký počet rostlinných druhů.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Lešná nacházející se v areálu Zoo

Už v roce 1804 začal hrabě Josef Jan ze Seilernu s chovem bažantů na návrší zvaném Leschna, kde stával od roku 1810 původní zámek. Nový zámek byl dokončen v roce 1894, kdy byl již na místě zaveden chov koní.[zdroj?]

Základy dnešní Zoo Zlín položil hrabě Josef Karel Seilern. Tento významný ornitolog a cestovatel na Lešné nejdříve vybudoval přírodopisné muzeum. V něm postupně shromáždil mimo jiné sbírku 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec a 10 000 kolibříků. Důležitější ovšem bylo, že na přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století zavedl chov prvních oborních a exotických zvířat. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj soukromé zoo ukončila smrt hraběte a následující válečné události. V roce 1945 pak došlo k zestátnění zámeckého areálu.[zdroj?]

Pro veřejnost byla zoo oficiálně otevřena v roce 1948. Začaly se budovat první expozice pro zvířata a postupně se zvyšoval i počet druhů. Skutečnou zoo se Lešná stala v roce 1953 na základě výnosu Ministerstva zemědělství. V té době bylo v kolekci asi 300 zvířat, mezi nimi třeba klokany, lamy nebo velbloudy. Roční návštěvnost se pohybovala kolem 34.000 osob.[zdroj?]

Budování počáteční zoo probíhalo především drobnými dobrovolnými stavebními akcemi bez větších finančních možností. První skutečné pavilony se objevily až na začátku 60. let a to přestavbou historických budov. Pavilon šelem vznikl z původní hraběcí jízdárny. V jeho prostorách našli útočiště lvi, tygři a medvědi. Na počátku 70. let byl ze zámecké prádelny vybudován pavilon opic. Návštěvníci zde mohli poprvé obdivovat třeba šimpanzy, kočkodany nebo guerézy.[zdroj?]

Pavilon šelem a opic se staly na dlouhou dobu posledními velkými stavbami. Do budoucna se to ukázalo jako velké plus, protože areál si stále uchovával své přírodní kouzlo. V 80. letech pařila k nejatraktivnějším zvířatům dvojice ledních medvědů – Péťa a Polárka. Jejich expozice se nacházela na místě dnešních tučňáků.[zdroj?]

Pavilon lachtanů a ledních medvědů se stal v roce 1988 první velkou expozicí v historii zlínské zoo, která vznikla na „zelené louce“. V jeho zázemí byla vybudována centrální kuchyně sloužící k přípravě potravy pro zvířata. Paradoxně se výstavbou této expozice symbolicky uzavřela doba, v níž byla Lešná vnímána spíše jako zoopark než jako zoo. Zásadní změna, která ovlivnila další vývoj zoo, se odehrála až v posledním desetiletí dvacátého století. Areál rozdělen do čtyř kontinentů – Afriku, Asii, Austrálii a Ameriku. Tak začala nová etapa ZOO Zlín.[zdroj?]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Zoo v číslech[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech návštěvnost pravidelně přesahuje 600 tisíc lidí ročně. Po pražské zoo je tak druhou nejnavštěvovanější zoo z 15 zahrad v ČR. O provoz se stará téměř 90 zaměstnanců. Celkové náklady v roce 2020 dosáhly výše 139 miliónů Kč, z čehož náklady na krmiva činily takřka 9 miliónů Kč.[zdroj?] Přibližně 80 % celkových příjmů pochází od návštěvníků zoo (vstupné, prodej suvenýrů, hraček apod.).[4]

Zoologická zahrada má téměř 51 ha expozičních ploch rozdělených podle světadílů a chová více než 220 druhů zvířat (více než 1 300 jedinců). Zlínská zoo se kromě moderních pavilonů a rozlehlých přírodních expozic může pochlubit i bohatou botanickou kolekcí. V celém areálu roste více než 1 100 druhů rostlin a bylin. V málokteré evropské zoo lze najít tak výrazné propojení expozic zvířat a rostlinné výsadby.[zdroj?]

Sloni afričtí ve výběhu Karibuni

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Zoologická zahrada Zlín je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Mezinárodní asociace zoopedagogů (International Association of Zoo Educators) a Mezinárodního informačního systému druhů chovaných v zoo (International Species Information System).[1] Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes, EEP) a vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih.[5]

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Popisky zvířat v areálu jsou barevně rozlišené podle světadílů. Vzdělávací panely pak obsahují další poznatky, které s oblastmi souvisí, a to například o známých českých cestovatelích, domorodých obyvatelích a jejich životě a kultuře nebo o rostlinných společenstvech.[6][7]

Ochranářské projekty[editovat | editovat zdroj]

Zoo Zlín se nevěnuje jen chovu zvířat a vzdělávání veřejnosti, ale rovněž podporuje projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. K tomuto účelu byla v roce 2018 otevřena sbírka 4NATURE, do které mohou návštěvníci přispívat formou interaktivního fundraisingu. Volbou vstupného 4NATURE jsou 3 Kč (v roce 2022) věnovány na ochranářské projekty, v nichž se zoo angažuje. Jedná se např. o zpětné vypouštění supů bělohlavých v Bulharsku, projekt na podporu volavky císařské v Bhútánu nebo ochrana kivi hnědých na Novém Zélandu. V roce 2021 byly nejdůležitějšími záchrannými programy: ochrana kriticky ohrožené saoly v jižním Laosu, ochrana pižmovky bělokřídlé na Sumatře a projekt výstavby záchranného centra v Ekvádoru.[8]

Zámek Lešná[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lešná (zámek, Zlín).

V areálu zoologické zahrady se nachází zámek Lešná postavený v letech 18871894 podle návrhů architektů Johanna Micka a Viktora Siedka. Jde o zámek postavený v historizujícím stylu,[9] který obsahuje sbírky obrazů, porcelánu a trofejí a dokumentuje vysokou úroveň bydlení na šlechtickém sídle koncem 19. století.[10]

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Zoo Zlín je unikátně rozdělena zoograficky podle jednotlivých světadílů: Afrika, Asie, Austrálie a Amerika. Poslední část tvoří okolí zámku Lešná.

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Asie[editovat | editovat zdroj]

  • Hala-Bala –  Expozice s tajuplným názvem Hala-Bala se stala v roce 2013 útočištěm tapírů čabrakových a gibonů stříbrných. Nevšední název expozice je symbolický. Pojmenování HALA-BALA je odvozeno od názvu dvou skutečných rezervací v jižním Thajsku, kde se tapíři čabrakoví a giboni ještě vyskytují. Expozici obývá i skupina pelikánů bílých.
Tapír čabrakový s mládětem
  • Pandy červené – Přírodní výběh pand červených napodobuje podmínky předhůří Himálají byl dokončen v roce 2011. Dominantními prvky jsou mohutné vápencové kameny. V blízkosti se nachází tematický koutek věnovaný buddhismu s modlitebními mlýnky, praporky a sochou buddhy.
  • Japonská zahrada Mu-Shin – japonská zahrada Mu-Shin je největší japonskou zahradou v ČR – vznikla na ploše více než 2000 m2. A co se vlastně skrývá za názvem Mu-Shin? Doslovný překlad znamená „bez myšlenky“ či „mimo mysl“. První návštěvníci do ní zavítali v roce 2014. V blízkosti se nachází expozice jeřábů černokrkých.
  • Asijská voliéra – průchozí voliéra s nesyty indomalajskými, pižmovkami bělokřídlými, jeřáby panenskými, ústričníky velkými, tenkozobci opačnými otevřená v roce 2001.
  • Tygři ussurijští – výběh tygrů ussurijských, otevřený v roce 2001. Na vyhlídce u výběhu tygrů se nachází menší expozice s veverkami šedobřichými.
  • Medvědi pyskatí – výběh pro medvědy byl vybudován v roce 2001 společně s asijskou voliérou a tygřím výběhem. Původně zde byli k vidění medvědi ušatí. Od roku 2015 se stal domovem pro medvědy pyskaté, kteří se do kolekce zlínské zoo vrátili po 25 letech.  
  • Gauři – v jednom z nejprostornějších výběhů celé zoo našli útočiště od roku 2020 největší zástupci skupiny divokých turů, gauři indičtí. Zvířata pocházejí z indického Zoo Mysore. Poprvé po 60 letech se do Evropy podařilo dovést tento druh přímo z jeho domoviny.

Austrálie[editovat | editovat zdroj]

Amerika[editovat | editovat zdroj]

Okolí zámku[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Lešná
  • Zátoka rejnoků –  a první pohled je expozice Zátoka rejnoků nenápadná. Pavilon otevřený v roce 2014 svým pojetím a rozlohou nemá v celé Evropě obdoby. Mořské rejnoky druhu Siba ománská totiž lze v prostorném bazénu nejen vidět, ale je možné si je pohladit a dokonce i nakrmit. To z této expozice činí jednu z nejvyhledávanější atrakcí v celé České republice. Kromě bazénů s rejnoky je v pavilonů umístěno několik menších akvárií s mořskými rybami (klauni, boldoci, klipky) a bezobratlými živočichy (krevety, sasanky, ježovky). Terárium pak obývají chameleoni jemenští, felsumy madagaskařské a želvy podlouhlé.
  • Pobřeží tučňáků – členitá přírodní expozice Tučňáků humboldtových s dvojicí propojených nádrží. Ta menší je prosklená, což umožňuje návštěvníkům pozorovat ptáky při pohybu pod vodou. Expozice otevřená v roce 1998. V těsné blízkosti tučňáků můžete v prostorné zasíťované expozici obdivovat dvojzoborožce nosorožčí, želvy mohutné, želvy hvězdnaté a bažanty preláty.
  • Zámecká voliéra – v těsné blízkosti zámku se nachází jedna z největších ptačích voliér zoologické zahrady. Od dubna do října v ní lze pozorovat nesyty bílé a pižmovky bělokřídlé, kteří v současné době patří k nejohroženějším živočichům vůbec. V zimě je voliéra domovem několika druhu jeřábů.
  • Zámecký rybník – už desítky let nabízí zámecký rybník pohled na elegantní dlouhonohé plameňáky. V současné době je jediným zde chovaným druhem Plameňák malý. O vodní plochu se ovšem plameňáci dělí s labutěmi a nejrůznějšími druhy potápivých i plovavých kachen.
  • Aligátoři – letní expozice pro aligátory otevřená v roce 2019. Vznikla přebudováním historické zámecké nádrže. Aligátoři jsou zde k vidění v nejteplejší letní měsíce.
  • Velbloudi – bývalý výběh koní obývají od roku 2020 velbloudi dvouhrbí.
  • Expozice jeřábů laločnatých – expozici obývá skupina největších a nejvzácnějších afrických jeřábů laločnatých.
  • Rostliny éry dinosaurůnaučná stezka pravěké flóry s expozicí vzácných dřevin a informačními materiály o vývoji rostlinstva v průběhu geologických epoch.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2019
  2. http://www.staryzlin.cz/zoo-zlin.php
  3. VIDEO: Na nelétavého ptáka kiviho musíte do zoo v šest ráno, pak spí. iDNES.cz [online]. 2018-06-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  4. ZOO Lešná: Víc jak 80 % příjmů máme od návštěvníků, ztráty počítáme v milionech. Český rozhlas Zlín [online]. 2020-10-14 [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. 
  5. Výroční zpráva – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Zoo Zlín Lešná. VINCENT Luhačovice [online]. 2020-06-02 [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. 
  7. ZOO a zámek Zlín-Lešná | BOTANY.cz [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. 
  8. ZOO Zlín - sbírka 4NATURE. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  9. Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-05. 
  10. Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 342 - 347

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]