ZOO Dvůr Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ZOO Dvůr Králové
Nosorožec dvourohý, vyhledávaný obyvatel zoo
Nosorožec dvourohý, vyhledávaný obyvatel zoo
Stát ČeskoČesko Česko
Město Dvůr Králové nad Labem
Zakladatel doc. Otakar Štěpánek, Josef Fabián, prof. Dr. Karel Hrubý
Datum založení 9. května 1946
Ředitel(ka) Přemysl Rabas
Zaměření chovu africká zvířata
Počet druhů 344[1]
Počet zvířat 2737[1]
Rozloha 93 ha
Členství UCSZ EARAZA IZE ESB
Souřadnice
ZOO Dvůr Králové
ZOO Dvůr Králové
Oficiální webové stránky

ZOO Dvůr Králové a. s. je druhá největší zoologická zahradaČesku. Nachází se v jihozápadní části města Dvůr Králové nad LabemKrálovéhradeckém kraji (okres Trutnov).

Zoo se přednostně orientuje na africká zvířata, a to již od konce 60. let 20. století. Vedle klasické pěší pochůzky mezi expozicemi tradiční zoo umožňuje v části safari také projížďky mezi zvířaty buď upravenými turistickými autobusy, anebo ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, slavného ilustrátora pravěku.

Ředitelem je od 1. prosince 2012 Přemysl Rabas.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Model mláděte tyranosaura v expozici „Svět dinosaurů“
Letecký snímek zoo

Krátce po skončení II. světové války a znárodnění arizované Neumannovy vily, která se stala sídlem nového královédvorského městského muzea, dal královédvorský rodák a pozdější krátkodobý ředitel Zoo Praha Otakar Štěpánek podnět pro založení zvířecích expozic. Na ploše 4,6 ha původní květinové zahrady pak přičiněním řady dobrovolníků pod vedením pozdějšího správce Josefa Fabiána vzniklo několik klecí a výběhů, které byly osazeny především nenáročnými středoevropskými zvířaty (lišky, jezevci, sovy, straky, srny aj.). Slavnostní otevření tohoto zookoutku pro veřejnost se konalo 9. května 1946.[3][4]

V roce 1950 byl původní palmový skleník u vily přestavěn na první pavilon exotické zvěře, kde nalezly útočiště opice, cibetky, exotičtí ptáci a největší lákadlo zookoutku: lví kocour Rémus, vysloužilé cirkusové zvíře. Téhož roku se začaly stavět i nové výběhy pro kopytníky, v roce 1951 byli dovezeni první velbloudi a 20. listopadu 1951 bylo schváleno přejmenování zookoutku na Východočeskou zoologickou zahradu. Počty živočišných druhů i jedinců poměrně rychle rostly, v roce 1953 už zoo měla plochu 6,5 ha a vystavovala 59 druhů ptáků, 26 druhů savců a jeden druh plazů (želvy).[3] Poté, co v březnu 1953 správce Fabián ze zoo odešel, však další vývoj poněkud ustrnul – či spíše dokonce degradoval, protože hned v roce 1953 přišla zoo o pozemek pod vilou, kde do té doby byly obory a bazénky, a kde byl po následující čtyři roky zdlouhavě budován amfiteátr.[5]

Nový rozvoj se datuje od roku 1956, kdy se stal ředitelem František Císařovský. Zoo v té době získala první tygry bengálské, kteří se stali skutečným maskotem zoo a dostali se tak na vůbec první logo v roce 1957. Přelom 50. a 60. let znamená výraznou modernizaci zoo, která se rozšířila na 28 ha, přičemž naprostou většinu prací provedli bezplatně zaměstnanci a občané města v rámci Akce Z – nový medvědinec, lvinec, výběh pro lední medvědy, řada výběhů atd. V roce 1959 se stala Zoo druhou největší v tehdejším Československu jak plochou (přes 20 ha), tak i obsazeností (360 zvířat) a návštěvností (130 000 lidí).[5] I v dalších letech prožívala zoo rozkvět stavební i chovatelský: v roce 1960 byly dokončeny pavilony pro antilopy, muflony a kamzíky či přestavba opičího pavilonu do modernější podoby, v roce 1961 byla odchována první dvě koťata tygra bengálského, v roce 1963 dokončen sloní pavilon a dovezena slonice Soňa původem z cirkusu, roku 1964 byl dokončen pavilon terárií jako vůbec první takový objekt v Československu, s velkou průhlednou laminátovou střechou, tůněmi pro krokodýly či řadou vitrín pro menší plazy. Téhož roku také počet návštěvníků dosáhl 200 000 osob a VčZOO přešla pod správu ONV Trutnov.

V červenci 1965 se ředitelem zoo stal Josef Vágner a postupně se mu podařilo prosadit specializaci zoo na africkou faunu, už v roce 1966 tak začal být sloní pavilon adaptován i pro potřeby hrochů a v zoo vznikla nová karanténní stanice. Roku 1967 se Vágner vydal na první studijní cestu do Afriky a roku 1968 vypracoval Projektový úkol na africké safari a rozšíření zoologické zahrady. Tento nový koncept zahrady znamenal, že zoo se mj. díky záboru údolí potoka Netřeby rozšíří až na 70 ha a že v letech 1969–72 dojde k výstavbě pavilonů, výběhů, zimovišť, komunikací aj. v hodnotě 118 mil. Kčs, k čemuž mělo napomoci i to, že rok předtím se zřizovatelem VČ ZOO stal Východočeský KNV Hradec Králové. Tato výstavba však probíhala mnohem pomaleji a nebyla zcela dokončena ještě ani v březnu 1983, kdy se Vágner vzdal místa.[6] Rozvoj VčZOO byl však přesto impozantní: Vágner uspořádal osm expedic do Afriky, jejichž cílem byl dovoz africké fauny a díky nimž v zoo přibylo na 2000 nových zvířat, především kopytníků. Tyto mimořádně náročné expedice znamenaly cca 20 tisíc kilometrů dlouhou přepravu zvířat na autech, ve vlaku, na lodích aj. z centrální Afriky, díky profesionální péči však s téměř plnou spolehlivostí a úhyny v řádu jednotek kusů. Už roku 1972 tak disponovala zoo například největším stádem žiraf na světě, a proto bylo vytvořeno nové logo: tři žirafí krky. Vznikly nové vchodové pokladny a turnikety, pavilony pro zebry, nosorožce, antilopy atd., inženýrské sítě, dílny, v roce 1980 vznikl také Výzkumný a diagnostický ústav vybavený počítačovým systémem. V roce 1983 ještě v Neumannově vile vznikla unikátní galerie o vývoji života na Zemi: galerie obrazů Zdeňka Buriana, oficiálně otevřená 17. 6. 1983.[7]

V dubnu 1975 však byla celá zoo uzavřena pro návštěvníky až do konce roku. Příčinou byla nutnost izolace a celkové karantény poté, co se v dubnu u některých žiraf v zimovišti objevily příznaky afrického typu slintavky a kulhavky SAT1. Na základě rozhodnutí veterinární správy bylo celé stádo žiraf (28 žiraf Rothschildových a 18 žiraf síťovaných) v noci z 29. na 30. dubna 1975 postříleno. Toto rozhodnutí nebylo nikdy zcela objasněno a zdokumentováno, protože k němu došlo zřejmě jen na základě nepřímých důkazů a příznaků, nikoliv na základě cíleného sérologického vyšetření (jedinou laboratoří v té době disponovala Velká Británie, kam bylo zřejmě nepřípustné až nemožné dovézt vzorky) a ČSSR o něm ani neinformovala příslušné mezinárodní orgány. Ředitel Vágner v tom spatřoval cílenou akci československé kontrarozvědky s cílem ho profesně diskreditovat – podkladem pro toto tvrzení bylo mj. to, že ostatní vnímavá zvířata z bezprostředního okolí žirafí ubikace (od buvolů po hospodářská zvířata v zázemí zoo) vyšetřena (natož utracena) také nebyla.[8][9][6] Žirafí chov byl sice záhy obnoven novým dovozem z Afriky, ale již nikdy nedosáhl podobné velikosti jako původní 46hlavé stádo.

Dalším mezníkem v historii zoo je srpen 1984, kdy se ředitelem VčZOO stal Jiří Svoboda. Během jeho poměrně krátkého působení došlo k významné modernizaci zoo spojené se snahou imitovat přirozené prostředí zvířat ve výbězích – včetně odstraňování mříží a pletiv u různých expozic a jejich nahrazování sklem, příkopy a živými ploty. V této době došlo také k výstavbě objektů, které umožnily v pozdější době otevření safari.[7] Zoo se stala největším chovatelem lidoopů v ČSSR, pro které byl otevřen i nový pavilon a kde ředitel Svoboda svým osobním zásahem nechal nahradit projektované betonové a ocelové „atrakce“ pro lidoopy novými dřevěnými. V následujících dvou letech vznikly voliéry ptáků, pavilon plameňáků, expozice malých zvířat, výběhy šelem, kopytníků i surikat, ostrov papoušků, v teráriu vznikla expozice tropické řeky, přestavěn pavilon nosorožců, aj. V létě 1986 bylo do safari pokusně vypuštěno prvních 17 kopytníků.[7]

V prosinci 1988 byl zvolen nový ředitel Pavel Suk, který se zcela soustředil na dokončení projektu Safari, slibovaného veřejnosti již přes deset let: došlo k zásadním parkovým úpravám, výstavbě rozsáhlých oplocení a instalaci unikátních samozavíracích brán mezi oddíly. Veřejnost se na safari poprvé podívala dne 24. května 1989, kdy bylo otevřeno pro autobusové výpravy a lidem tak bylo po 21 letech opět zpřístupněno údolí potoka Netřeby. V témže roce byl také otevřen velký přednáškový sál a vzniklo Středisko ekologické výchovy.[7]

Rok 1990 znamenal pro VčZOO začátek několikaletého období nejistoty. V lednu toho roku byl ředitel Suk odvolán, v dubnu 1990 se novým ředitelem stal Ivan Pojar a po uspěchaném zrušení KNV přešlo zřizovatelství VčZOO na nově vzniklý OkÚ Trutnov, včetně účelově vázané státní dotace. Ředitel Pojar tehdy bez náhrady zrušil jak Vědecký a diagnostický ústav, tak i téměř polovinu z 247 pracovních míst a dosavadní technici či zahradníci se stali externími dodavateli. Od 1. 1. 1993 se VčZOO přejmenovala na „Východočeskou zoologickou zahradu - safari Dvůr Králové nad Labem“, nicméně zánik ČSFR znamenal i zánik dotace z federálního rozpočtu a OkÚ byl nucen dotaci poskytovat z vlastního rozpočtu, ta však byla logicky mnohem nižší a znamenalo to rázný škrt v provozních i investičních výdajích zoo. Exředitel Vágner se v té době snažil privatizovat zoo jeho rodinnou firmou SAFARI, s.r.o., protože však v privatizačním projektu dál počítal s trvalými státními dotacemi, byl odmítnut a v roce 1997 Ministerstvo financí od záměru privatizace ustoupilo úplně. Slibně rozjetá výstavba moderního ptačího pavilonu byla zastavena po zastřešení hrubé stavby a v tomto období se realizovaly jen méně náročné investice: pavilon šelem (navíc díky daru soukromé osoby), pavilon nočních zvířat v suterénu Neumannovy vily, rekonstrukce pavilonů tlustokožců, antilop a plazů apod. Ostatní části zoo však postupně chátraly, a to jak pavilony, tak zázemí pro zvířata, zaměstnance i návštěvníky. Přesto se v roce 1994 stala VčZOO členem EAZA.

Novým impulsem se v srpnu 1996 stal nástup rázné Dana Holečková. Ta krátce po jmenování obnovila výstavbu ptačího pavilonu, zahájila demolice nevyužívaných zchátralých pavilonů ve prospěch rozšíření dosavadních, rozšíření safari o další výběh, zorganizovala dovoz desítek nových živočišných druhů, prosadila vznik nové restaurace U lemura, hotelu Safari, rekonstrukce Neumannovy vily, rozšíření parkoviště pro návštěvníky, přestavba terária na pavilon Vodních světů atd.[10] a v roce 2010 i Safarikempu.[11] Byla také zřízena kontaktní dětská zoo a rekonstruována správní budova s galerií. V roce 2011 se realizoval dávný sen Josefa Vágnera: otevření safari pro motorizované návštěvníky.

V této práci pokračuje od konce roku 2012 nový ředitel Přemysl Rabas. Nechce rušit někdy kritizované safari vlastními auty, rád by však zastavil propad návštěvnosti[12] a rád by navrátil zoo do asociací EAZA a WAZA.

Zapojení do činnosti EAZA se podařilo v roce 2014 a v témže roce došlo i ke zvýšení počtu návštěvníků.[zdroj?]

V roce 2015 došlo k otevření lvího safari s rozlohou přes 1,5  ha, prvního ve střední Evropě. [zdroj?], v roce 2016 byl u příležitosti oslav 70. výročí od založení zoo otevřen nový vjezd do safari, které nyní nese název Africké Safari Josefa Vágnera. Tato část zoo byla dne 19. 9. 2016 prohlášena kulturní památkou.[13]

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Popis
Pavilon šelem Panthera pardus saxicolor Pavilon byl otevřený původně jako Expozice psovitých šelem v roce 1970, díky finančnímu daru Blaženy Zedníkové proběhla roku 1995 výrazná rekonstrukce a v současnosti slouží jako expozice pro šelmy jako levhart perský, gepard štíhlý, pes hyenovitý, šakal čabrakový, hyena skvrnitá, medojed kapský, cibetka a další.
Africká savana Procavia.capensis-10-ZOO.Dvur.Kralove Pavilon vznikl v roce 2005 na místě bývalého Pavilonu slonů. Tehdy v něm žily tři druhy: slon africký, daman skalní a Mangusta liščí, roku 2015 k nim přibyl také hrabáč kapský.
Ptačí svět Ptačí svět, ZOO Dvůr Králové (2) Rozsáhlá expozice se skládá ze tří částí: tou první, otevřenou v roce 1998, je Pavilon Ptačí svět – vlhký tropický skleník představující deštný prales, kde se lze projít mezi stovkou volně létajících ptáků (z 22 druhů). Od roku 2008 se součástí pavilonu stala i expozice orangutanů bornejských a kočkodanů bělonosých. Druhou část tvoří pavilon Tropické bažiny a Velká ptačí voliéra (průchozí voliéra s 10 druhy ptáků), poslední částí je Pavilon a voliéra plameňáků, která je domovem dalších 5 druhů ptáků, především plameňáků růžových.
Vodní světy a Jedovatá Afrika Cichla ocellaris Dvur zoo 3 Původní pavilon byl otevřen v roce 1964 jako terarijní expozice. Postupem času byl přebudováván a rozšiřován - v roce 2014 např. o expozici Jedovatá Afrika. Dnes se jedná o systém vzájemně propojených terárií s hady, ještěry či želvami, akvária s rybami nebo vnitřní výběhy s krokodýly, ve kterém žije na 28 druhů zvířat.
Nosorožci Dvůr Králové nad Labem - panoramio (1) Krytá expozice pro nosorožce dvourohé byla pro návštěvníky otevřena v září 2016 u příležitosti Mezinárodního dne nosorožců. Na rozdíl od původní expozice je přístupná návštěvníkům celoročně.
Pavilon goril Zoo Dvur Králové nad Labem - panoramio Původní Pavilon lidoopů byl otevřen v roce 1984 a snažil se na jednom místě soustředit všechny tři hlavní lidoopí druhy, tj. šimpanze, gorily i orangutany. Protože však každý z těchto druhů pochází z jiného prostředí a vyžaduje jiné zázemí, byli orangutani přesunuti do jiné expozice a po rekonstrukci z roku 2011 už vnitřní i venkovní výběhy nového pavilonu obývají pouze africké druhy: gorila nížinná, šimpanz, kočkodan Campbellův a gueréza angolská.
Expozice Drilů Drill 1 small Pavilonek vznikl na místě bývalého Pavilonu lvů. Navazuje na něj venkovní výběh, oddělený od návštěvníků vodním příkopem. Expozici obývá skupina drilů černolících.
Okapi Okapi at Cincinnati Zoo Pavilon a venkovní expozice pro okapi pocházejí z roku 2004. Okapi chová Zoo Dvůr Králové jako jediná v České republice.
Hrošíci Hrošík Pavilon a vodní výběh pro hrošíky liberijské byl otevřený po roce 1970, tehdy byl ale pavilon uvnitř nepřístupný návštěvníkům - zpřístupněn byl až v roce 2002, kdy proběhla oprava a ztvárnění pavilonu jako deštný prales.
Městečko Tiébélé Tiebele village in Burkina Faso 07 Městečko Tiébélé je napodobeninou stejnojmenné osady v africké Burkině Faso - ta je známá barevným zdobením domů. Expozice byla otevřena v roce 2016. Její součástí je africké muzeum a také výběhy pro některá africká zvířata.
JIhoafrická vesnička Gwanda Young.Pygmy.goat-01-ZOO.Dvur.Kralove Expozice, otevřená v roce 2015, nabízí ukázku vesnice na jihu Afriky. Lze tu najít např. zlatokopecký důl, mlýn s nádrží na vodu, hliněnou pec, stánky, školu s dřevěnými lavicemi a tabulí nebo dětskou zoo s typickým africkým domácím skotem.
Surikaty Surikata Dvur zoo 1 Pavilon a výběh pro surikaty a veverky kapské.
Galerie Zdeňka Buriana Tyrannosaurus-01-ZOO.Dvur.Kralove V Neumannově vile vznikla expozice obrazů malíře Zdeňka Buriana.

Safari okruhy[editovat | editovat zdroj]

Název Popis
Africké safari Hlavní okruh byl otevřen v roce 1989. Najdeme na něm převážně africké kopytníky jako zebry, antilopy, watusy, pakoně nebo ptáky jako pštrosy, plameňáky nebo pelikány. Okruhem je možné projet jak safaribusem tak vlastním automobilem či zájezdovým autobusem. Safari bylo v roce 2016 prohlášeno za národní kulturní památku.
Lví safari Lví safari bylo otevřeno v roce 2015. Navazuje na hlavní okruh safari a je v něm umožněno projet mezi volně vypuštěnými lvy. Okruhem lze projet safaribusem, zájezdovým autobusem a za přísných bezpečnostních podmínek také vlatsním automobilem.
Pěší safari Poslední okruh je průchozí. Po lávkách lze přecházet přes několik výběhů, ve kterých žijí např. žirafy, zebry, nosorožci, antilopy, hrochy, velbloudy nebo ptáky.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zoo Dvůr Králové chová 2 717 ks evidovaných zvířat[pozn. 1] v 292 druzích (údaje z roku 2011),[14] z čehož je 67 druhů savců a 101 druhů ptáků. O zvířata se stará 158 zaměstnanců. Provozní náklady zoo činily 150,5 mil. Kč. Od zřizovatele – Královéhradeckého kraje – obdržela 47,2 mil. Kč, od Ministerstva životního prostředí 4,7 mil. Kč. Provozní soběstačnost tak činila 68 %.

Podle počtu zaměstnanců i podle celkových příjmů je královédvorská zoo na druhém místě v Česku (po zoo v Praze).[15] Podle počtu návštěvníků je až na pátém místě – předstihuje ji nejen Zoo Praha, ale i Zoo Zlín, Ostrava a Plzeň.

Členství v mezinárodních organizacích[editovat | editovat zdroj]

Bývalá členství[editovat | editovat zdroj]

  • Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA); člen v letech 19952010. V květnu 2010 navrhl výkonný výbor EAZA podmínečně na dva roky vyloučit královédvorskou zoo pro opakované porušování pravidel v evropských záchranných programech,[16] ředitelka zoo Dana Holečková označila tento postup za rozporný se stanovami EAZA a zoo na protest proti tomuto rozhodnutí ukončila členství v EAZA sama k 30. červnu 2010.[17][18] Stala se tak první zoologickou zahradou v historii EAZA, která z organizace vystoupila.[18] Tento krok tehdy podpořil i prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislav Jiroušek, který proti rozhodnutí výkonného výboru EAZA podal stížnost. Také Královéhradecký kraj jako zřizovatel zoo oznámil, že vystoupení z asociace by nemělo provozu či atraktivitě zahrady přinést žádné škody či újmy a naopak ji už nebudou svazovat neoprávněné požadavky ze strany evropské asociace, které jsou v rozporu v českými právními předpisy.[18] Naproti tomu bývalá pracovnice zahrady, zooložka Kristina Tomášová, která byla 10 let koordinátorkou evropského záchranného programu bílých nosorožců, označila zánik členství za zánik kreditu a srovnala jej s přestupem hokejového týmu z první ligy do okresního přeboru.[18] Zoo tak nyní zůstává členem EAZA jen nepřímo, přes členství v UCSZOO.[zdroj?] Avšak v roce 2014 se zoo opět připojila do EAZA .
  • Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), dříve pod názvem Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad; člen v letech 19972012. Po vystoupení zoo z EAZA následovalo v listopadu 2010 podmínečné vyloučení i z WAZA na dva roky za nedodržování pravidel této mezinárodní organizace, zoo se proti tomuto rozhodnutí odvolala.[19] V srpnu 2012 pak WAZA královédvorskou zoo ze svých řad definitivně vyloučila pro „neschopnost dodržet standardy stanovené etickým kodexem WAZA“ a kvůli „obvinění z vážného porušení etického chování s ohledem na četné převody zvířat a veškeré následky těchto porušení“,[20] aniž by podle zoo byla tato obvinění konkretizována. Ředitelka zoo Dana Holečková tuto záležitost považuje za okrajovou, protože zoo již delší dobu sama uvažovala o vystoupení z WAZA.[21]
Zoo také čelí obvinění, že obchodovala se zvířaty,[22] což je podle exprezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad V. Jirouška skutečný důvod vyloučení: „Dvůr se po vystoupení z EAZY necítil vázán žádnými pravidly, a tak zvířata prodával jak chtěl a také kam chtěl.“[23] Jeho slova podporuje i zooložka Lenka Vágnerová, dcera Josefa Vágnera, podle jejíchž informací královédvorská zoo odsunula během posledních let množství kopytníků do Emirates Zoo ve Spojených arabských emirátech[24] (tato zoo byla z WAZA vyloučena současně s královédvorskou).[20] Naopak předseda představenstva zoo Marian Slodičák se domnívá, vyloučení z EAZA je exemplárním trestem a má odstrašit případné další vzbouřence. Spory zoo s asociacemi podle něj začaly reintrodukčním transportem nosorožců do Keni v roce 2009,[25] kterému se asociace snažily zabránit.[zdroj?]
K situaci okolo vyloučení vydala své stanovisko i Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ve kterém na jednu stranu respektuje právo vedení zoo „začít naplňovat poslání zoologických zahrad svou vlastní cestou“, na druhou stranu považuje aktivní práci v EAZA a WAZA za nejefektivnější cestou k naplňování poslání zoologických zahrad a „neztotožňuje se s mediálními výstupy představitelů ZOO Dvůr Králové, v nichž (své) kroky popisuje jako logické vyústění špatné práce mezinárodních organizací EAZA a WAZA a jejich zbytečnosti, potažmo škodlivosti pro chov zvířat“.[26]

Ředitelé a správci zoo[editovat | editovat zdroj]

jméno životní data funkční období poznámky
Josef Fabián 15. 3. 1916 – 10. 11. 1976 9. 5. 1946 – 17. 3. 1953 První správce, spoluzakladatel tehdejšího Zookoutku spolu s prof. Karlem Hrubým (pedagogem genetiky na Karlově univerzitě).
Emil Síbr 13. 12. 1906 – 1. 12. 1971 31. 3. 1953 – 15. 12. 1953
Jiří Rotter 30. 11. 1930 – 18. 2. 2009 15. 12. 1953 – 5. 4. 1955 Nejmladší správce v historii zoo: nastoupil v pouhých 23 letech.
Josef Frantl 15. 3. 1911 – 20. 2. 1989 5. 4. 1955 – 30. 4. 1956
František Císařovský 9. 6. 1909 – 19. 5. 1972 30. 4. 1956 – 30. 6. 1965 První ředitel zoo a tvůrce prvního vlastního loga zoo. Díky němu vznikla významná a moderní zoo na ploše 22 ha. Počet chovaných zvířat překročil 400 jedinců.
Ing. Josef Vágner, CSc. 26. 5. 1928 – 6. 5. 2000 1. 7. 1965 – 31. 3. 1983 Nejznámější a nejvýznačnější ředitel v celé historii zoo: prosadil novou koncepci zoo se specializací na africkou faunu, z osmi safari expedic dovezl více než 2000 zvířat a prosadil pro ně rozšíření plochy zoo na plochu zhruba 70 ha. Z funkce odešel předčasně z důvodu zranění při výpravách a opakovaných záchvatů malárie.
Jan Brokeš 10. 8. 1927 – 5. 2. 2003 1. 4. 1983 – 1. 8. 1984 Pověřený ředitel do doby před vybráním nové ředitele-odborníka.
Ing. Jiří Svoboda *22. 6. 1935 1. 8. 1984 – 31. 10. 1986 Prosadil koncept modernizace – začaly se používat skleněné stěny pro oddělení výběhů od návštěvníků namísto obvyklých mříží či pletiva, zábradlí okolo cest nahradil přirozeně vypadajícími bariérami ze živého plotu či balvanů.
Ing. Josef Toman *16. 9. 1942 1. 11. 1986 – 30. 4. 1987 a 1. 7. 1988 – 30. 11. 1988 Zapojil zoo do programu záchrany populace rysa ostrovida a jeho opětného vysazení na Šumavu.
RNDr. Josef Gajdůšek *14. 11. 1943 1. 5. 1987 – 30. 6. 1988
MVDr. Pavel Suk *6. 9. 1943 1. 12. 1988 – 31. 1. 1990 Jediný zvěrolékař na pozici ředitele. Upravil nedostavěné safari za pomoci přirozeně působících bariér a unikátních samozavíracích bran mezi oddíly a otevřel safari pro autobusové výpravy.
Ing. Josef Podborožný *15. 11. 1950 1. 2. 1990 – 16. 4. 1990 Pověřený ředitel do vyhlášení výsledků konkursu na nového ředitele v době nejasné budoucnosti zoo.
PaedDr. Ivan Pojar *26. 5. 1945 17. 4. 1990 – 31. 5. 1996 Zahájil výraznou modernizaci a přestavbu pavilonů, ale po výrazném poklesu provozní dotace musel sáhnout k provozní redukci (pozastavení výstavby ptačího pavilonu nebo převod některých oddělení na dodavatelský servis).
Ing. Miroslav Špráchal *30. 5. 1947 1. 6. 1996 – 31. 7. 1996 Pověřený ředitel; ve své předchozí funkci náměstka ředitele prosadil zřízení nadace (1993) Natura viva pro získávání peněz na chov ohrožených druhů v zoo.
RNDr. Dana Holečková *20. 12. 1957 1. 8. 1996 – 17. 10. 2012 První žena na pozici ředitele. Pokračovala v postupných modernizacích i novostavbách pavilonů i v rozšiřování zázemí pro návštěvníky. V roce 2011 otevřela safari pro běžné motorizované návštěvníky.
MVDr. Přemysl Rabas *13. 8. 1963 od 1. 12. 2012 V zoo pracoval již v letech 1988–1990 jako vedoucí útvaru ochrany genofondu. V letech 1992–2008 byl ředitelem Podkrušnohorského zooparku v Chomutově.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Přibližně od roku 2009 čelí zahrada kritice, která vyústila ve vyloučení a odchod zoo ze dvou mezinárodních sdružení zoologických zahrad. K roku 2016 je zoo zpět ve sdružení evropských zoologických zahrad.[zdroj?]

Proti Daně Holečkové se v posledních letech zvedala vlna odporu, v jejímž čele stojí několik bývalých zaměstnanců zoo s podporou občanského sdružení Safari Archa 2007. Vytýkají jí například arogantní přístup k podřízeným, neodborné zásahy do chovatelské práce (které mělo např. roku 2001 údajně za následek úmrtí slonice a jejího ošetřovatele), nesystémovou cenovou politiku (např. zavedení vstupného již pro dvouleté děti) či podbízivý lunaparkový styl.[27] Unie českých a slovenských zoologických zahrad tyto „tendenční a účelové mediální výstupy některých jednotlivců a občanských iniciativ, které jsou vedeny osobní záští a vlastními zájmy“, odsoudila.[26]

K rezignaci vyzval ředitelku v září 2012 i hejtman královéhradeckého kraje Lubomír Franc, který se jí dosud zastával.[28] Holečková jeho výzvu odmítla, ale o měsíc později rezignovala sama.[29]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • největší chov zaměřený na africké savce v Česku
  • jediné lví safari v ČR a ve střední Evropě
  • Jediné exempláře pralesní žirafy Okapi chovány v ČR - podařilo se je zde i 2× rozmnožit
  • Jako jediná zoo v Evropě[zdroj?] vystavuje gazelu dama červenokrkou a do 7.3.2017 se zde narodlilo již 83 mláďat.[30]
  • galerie originálů obrazů Zdeňka Buriana
  • V roce 2009 byli 4 z posledních 7 (9) žijících nosorožců tuponosých severních převezeni kvůli naději na záchranu druhu do národního parku Ol Pejeta.
  • V dubnu 1975 bylo pro podezření z onemocnění slintavkou typu SAT 1 zastřeleno největší stádo žiraf (29 kusů) – toto podezření nebylo však nikdy spolehlivě potvrzeno ani vyvráceno kvůli minimální dokumentaci.[31] Akci tehdy kontrolovali příslušníci Státní bezpečnosti a i proto se kolem ní objevilo několik konspiračních teorií.
  • V dubnu 2017 se ve dvorské zoo narodilo historicky první mládě hrabáče kapského, kterého zahrada chová teprve od roku 2014.[32]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Neevidovaní jsou někteří bezobratlí živočichové.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2010
  2. PROUZA, Vladislav. Přemysl Rabas byl potvrzen jako nový ředitel ZOO Dvůr Králové. Novinky.cz [online]. 2012-11-21 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  3. a b Informační tabule historie Zoo 1946–1955
  4. Historie a současnost [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  5. a b Informační tabule historie Zoo 1956–1965
  6. a b Informační tabule historie Zoo 1965–1983
  7. a b c d Informační tabule historie Zoo 1983–1990
  8. ZACHOVALOVÁ, Kateřina. Reportéři ČT: Masakr žiraf ve Dvoře Králové [online]. Česká televize, 2007-09-18, [cit. 2017-07-02]. Dostupné online.  
  9. ONDRÁŠEK, Miloš. Žirafy [online]. 2013-09-03, [cit. 2017-07-02]. Dostupné online.  
  10. Hotel Safari [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  11. Safari Kemp [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  12. TŮMOVÁ, Štěpánka. Auta ze safari nevyženu, plánuje nový ředitel dvorské zoo Rabas [online]. iDnes.cz, 2012-12-04, [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.  
  13. CIGÁNKOVÁ, Simona. Ministr kultury na pracovní návštěvě Královéhradeckého kraje [online]. Tiskové oddělení Ministerstva kultury ČR, 2016-09-19, [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.  
  14. Výroční zpráva ZOO Dvůr Králové 2011. [s.l.] : ZOO Dvůr Králové, 2012. 260 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905184-0-7. S. 230. Velikost dokumentu 20 MB. 
  15. Výroční zpráva 2011. Praha : Unie českých a slovenských zoologických zahrad, 2012. 86 s. Dostupné online. Kapitola Ekonomické údaje o výkonech zoo v roce 2011, s. 48.  
  16. Dvorská zoo byla podmínečně vyloučena z evropské asociace EAZA, České noviny, 13. 5. 2010, ČTK
  17. PROCHÁZKOVÁ, Martina. Dvorská zoo vystoupí z asociace zahrad už v červnu, o zvířata prý nepřijde [online]. iDnes.cz, 2010-05-25, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  18. a b c d TRUHLIČKA, Ivan. Královédvorská zoo vystoupila z evropské asociace zahrad [online]. iDnes.cz, 2010-05-13, [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  19. Pavilon pro jednu gorilu, Události v regionech, 4. 7. 2012, Česká televize
  20. a b SafariArcha.cz: Zoo Dvůr Králové definitivně vyloučena WAZA – dopis ředitele WAZA
  21. TOPINKOVÁ, Martina. Královédvorskou zoo vyloučili z asociace, zahradu to však nebolí [online]. iDnes.cz, 2012-08-29, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  22. ZÁLESKÝ, Petr. Dvorská zoo se chce bránit, pryč nejspíš půjdou jen okapi a lvíčci [online]. iDnes.cz, 2012-08-30, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  23. RICHTER, Jan. Zoo ve Dvoře Králové byla vyloučena ze světové asociace [online]. Český rozhlas, 2012-08-29, [cit. 2012-09-14]. Dostupné online.  
  24. LUKÁČOVÁ, Gabriela. Podivně prodávali zvířata do Emirátů, bojí se dcera zakladatele zoo [online]. Lidovky.cz, 2012-08-30, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  25. ZÁLESKÝ, Petr. Spor odstartovala Keňa a připomíná Mnichov, soudí předseda dvorské zoo [online]. iDnes.cz, 2012-08-31, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  26. a b Stanovisko Rady Unie českých a slovenských zoologických zahrad (dále UCSZOO) k problematice vyloučení svého člena, ZOO Dvůr Králové, ze Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (dále WAZA) [online]. Unie českých a slovenských zoologických zahrad, 2012-09-05, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  27. Safariarcha.cz - kritický web občanského sdružení Safari Archa 2007
  28. Hejtman vyzval šéfku zoo ve Dvoře k rezignaci, ta to odmítla [online]. Česká televize, 2012-09-27, [cit. 2012-09-30]. Dostupné online.  
  29. Ředitelka královédvorské zoo Holečková po sérii skandálů končí [online]. Český rozhlas, 2012-10-17, [cit. 2012-10-18]. Dostupné online.  
  30. Gazela dama : Zoo Dvůr Králové. zoodvurkralove.cz [online].  [cit. 2017-07-14]. Dostupné online.  
  31. STEJSKAL, Jan. Smrt pro stádo žiraf [online]. Ekolist.cz, 2008-11-04, [cit. 2016-04-07]. Dostupné online.  
  32. Radost v ZOO Dvůr Králové: Narodilo se tu první mládě hrabáče kapského : Zoo Dvůr Králové. zoodvurkralove.cz [online].  [cit. 2017-07-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]