ZOO Dvůr Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
ZOO Dvůr Králové
Nosorožec dvourohý, vyhledávaný obyvatel zoo
Nosorožec dvourohý, vyhledávaný obyvatel zoo
Stát Česko Česko
Město Dvůr Králové nad Labem
Zakladatel doc. Otakar Štěpánek (návrh), Josef Fabián & Prof. Karel Hrubý (realizace)
Datum založení 9. května 1946
Ředitel(ka) Přemysl Rabas
Zaměření chovu africká zvířata
Počet druhů 344[1]
Počet zvířat 2737[1]
Vyhledávané druhy orangutan, nosorožec, žirafa
Rozloha 93 ha
Členství UCSZ EARAZA IZE ESB

Souřadnice:
Oficiální webové stránky
ZOO Dvůr Králové
Red pog.svg
ZOO Dvůr Králové

ZOO Dvůr Králové a. s. je zoologická zahradaČesku. Nachází se v západní části města Dvůr Králové nad LabemKrálovéhradeckém kraji (okres Trutnov).

Zoo je zaměřena na africká zvířata – tuto specializaci prosadil v 60. letech 20. století tehdejší ředitel Josef Vágner, který následně zorganizoval několik výprav safari do Afriky a odchytil množství zvířat, zejména kopytníků (žiraf, zeber, antilop, nosorožců apod.) a díky tomu význam zoo již v 70. letech přesáhl hranice tehdejšího Československa. Od roku 1989 jezdí po safari upravené turistické autobusy s návštěvníky přímo mezi zvířaty, od roku 2011 je možné tuto trasu vykonat i ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, slavného ilustrátora pravěku.

Přibližně od roku 2009 čelí zahrada kritice, která vyústila ve vyloučení a odchod zoo ze dvou mezinárodních sdružení zoologických zahrad. K roku 2016 je zoo zpět ve sdružení evropských zoologických zahrad.[zdroj?]

Ředitelem je od 1. prosince 2012 Přemysl Rabas.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Model mláděte tyranosaura v expozici „Svět dinosaurů“
Letecký snímek zoo

Brány zoo se pro veřejnost poprvé otevřely 9. května 1946 pod vedením Josefa Fabiána.[3] Významným milníkem se pro zoo stal přelom 50. a 60. let. Pod vedením Františka Císařovského tehdy došlo k modernizaci zoo a jejímu rozšíření z původní rozlohy 6,5 ha na 28 ha, i když naprostá většina staveb a modernizací proběhla v rámci Akce Z a bezplatně je provedli zaměstnanci a občané města.

Safari Josefa Vágnera[editovat | editovat zdroj]

Současné orientace na africká zvířata se zoo dostalo v 70. letech. Pod vedením tehdejšího ředitele Josefa Vágnera uspořádala zoo celkem sedm expedic do Afriky, jejichž cílem byl dovoz africké fauny. Během těchto expedic v zoo přibylo na 2000 nových zvířat, především kopytníků.

Dalšími významnou osobností zoo se stal v druhé polovině 80. let Jiří Svoboda. Pod jeho vedením došlo k významné modernizaci zoo spojené se snahou imitovat přirozené prostředí zvířat ve výbězích. V této době došlo také k výstavbě objektů, které umožnily v pozdější době otevření safari. V jeho práci pokračoval Pavel Suk, který upravil nedostavěné safari (i s pomocí armády), vystavěl přirozeně působící bariéry a unikátní samozavírací brány mezi oddíly. Veřejnost se na safari poprvé podívala dne 8. května 1989,[3] kdy bylo otevřeno pro autobusové výpravy.

Porevoluční rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Další výraznou modernizaci a přestavbu pavilonů zahájil ředitel Ivan Pojar. Po poklesu provozní dotace od zřizovatele, Okresního úřadu v Trutnově, musel sáhnout k výrazné provozní redukci (pozastavení výstavby ptačího pavilonu, zrušení Vědeckého a diagnostického ústavu), což se projevilo i v poklesu počtu zaměstnanců z 247 téměř na polovinu.

Dlouholetá ředitelka Dana Holečková po svém nástupu v roce 1996 pokračovala v postupných modernizacích i novostavbách pavilonů i zázemí pro návštěvníky: nové restaurace, hotelu Safari, postaveného v roce 2001,[4] a v roce 2010 i Safarikempu.[5] Byla také zřízena kontaktní dětská zoo a rekonstruována správní budova s galerií. V roce 2011 se realizoval dávný sen Josefa Vágnera: otevření safari pro motorizované návštěvníky.

V této práci pokračuje od konce roku 2012 nový ředitel Přemysl Rabas. Nechce rušit někdy kritizované safari vlastními auty, rád by však zastavil propad návštěvnosti[6] a rád by navrátil zoo do asociací EAZA a WAZA.

Zapojení do činnosti EAZA se podařilo v roce 2014 a v témže roce došlo i ke zvýšení počtu návštěvníků.[zdroj?]

V roce 2015 došlo k otevření lvího safari s rozlohou přes 1,5  ha, prvního ve střední Evropě. [zdroj?], v roce 2016 byl u příležitosti oslav 70. výročí od založení zoo otevřen nový vjezd do safari, které nyní nese název Africké Safari Josefa Vágnera. Tato část zoo byla dne 19. 9. 2016 prohlášena kulturní památkou.[7]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zoo Dvůr Králové chová 2 717 ks evidovaných zvířat[pozn. 1] v 292 druzích (údaje z roku 2011),[8] z čehož je 67 druhů savců a 101 druhů ptáků. O zvířata se stará 158 zaměstnanců. Provozní náklady zoo činily 150,5 mil. Kč. Od zřizovatele – Královéhradeckého kraje – obdržela 47,2 mil. Kč, od Ministerstva životního prostředí 4,7 mil. Kč. Provozní soběstačnost tak činila 68 %.

Podle počtu zaměstnanců i podle celkových příjmů je královédvorská zoo na druhém místě v Česku (po zoo v Praze).[9] Podle počtu návštěvníků je až na pátém místě – předstihuje ji nejen Zoo Praha, ale i Zoo Zlín, Ostrava a Plzeň.


Členství v mezinárodních organizacích[editovat | editovat zdroj]

Bývalá členství[editovat | editovat zdroj]

  • Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA); člen v letech 19952010. V květnu 2010 navrhl výkonný výbor EAZA podmínečně na dva roky vyloučit královédvorskou zoo pro opakované porušování pravidel v evropských záchranných programech,[10] ředitelka zoo Dana Holečková označila tento postup za rozporný se stanovami EAZA a zoo na protest proti tomuto rozhodnutí ukončila členství v EAZA sama k 30. červnu 2010.[11][12] Stala se tak první zoologickou zahradou v historii EAZA, která z organizace vystoupila.[12] Tento krok tehdy podpořil i prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Vladislav Jiroušek, který proti rozhodnutí výkonného výboru EAZA podal stížnost. Také Královéhradecký kraj jako zřizovatel zoo oznámil, že vystoupení z asociace by nemělo provozu či atraktivitě zahrady přinést žádné škody či újmy a naopak ji už nebudou svazovat neoprávněné požadavky ze strany evropské asociace, které jsou v rozporu v českými právními předpisy.[12] Naproti tomu bývalá pracovnice zahrady, zooložka Kristina Tomášová, která byla 10 let koordinátorkou evropského záchranného programu bílých nosorožců, označila zánik členství za zánik kreditu a srovnala jej s přestupem hokejového týmu z první ligy do okresního přeboru.[12]. Zoo tak nyní zůstává členem EAZA jen nepřímo, přes členství v UCSZOO.[zdroj?]
  • Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), dříve pod názvem Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad; člen v letech 19972012. Po vystoupení zoo z EAZA následovalo v listopadu 2010 podmínečné vyloučení i z WAZA na dva roky za nedodržování pravidel této mezinárodní organizace, zoo se proti tomuto rozhodnutí odvolala.[13] V srpnu 2012 pak WAZA královédvorskou zoo ze svých řad definitivně vyloučila pro „neschopnost dodržet standardy stanovené etickým kodexem WAZA“ a kvůli „obvinění z vážného porušení etického chování s ohledem na četné převody zvířat a veškeré následky těchto porušení“,[14] aniž by podle zoo byla tato obvinění konkretizována. Ředitelka zoo Dana Holečková tuto záležitost považuje za okrajovou, protože zoo již delší dobu sama uvažovala o vystoupení z WAZA.[15]
Zoo také čelí obvinění, že obchodovala se zvířaty,[16] což je podle exprezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad V. Jirouška skutečný důvod vyloučení: „Dvůr se po vystoupení z EAZY necítil vázán žádnými pravidly, a tak zvířata prodával jak chtěl a také kam chtěl.“[17] Jeho slova podporuje i zooložka Lenka Vágnerová, dcera Josefa Vágnera, podle jejíchž informací královédvorská zoo odsunula během posledních let množství kopytníků do Emirates Zoo ve Spojených arabských emirátech[18] (tato zoo byla z WAZA vyloučena současně s královédvorskou).[14] Naopak předseda představenstva zoo Marian Slodičák se domnívá, vyloučení z EAZA je exemplárním trestem a má odstrašit případné další vzbouřence. Spory zoo s asociacemi podle něj začaly reintrodukčním transportem nosorožců do Keni v roce 2009,[19] kterému se asociace snažily zabránit.[zdroj?]
K situaci okolo vyloučení vydala své stanovisko i Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ve kterém na jednu stranu respektuje právo vedení zoo „začít naplňovat poslání zoologických zahrad svou vlastní cestou“, na druhou stranu považuje aktivní práci v EAZA a WAZA za nejefektivnější cestou k naplňování poslání zoologických zahrad a „neztotožňuje se s mediálními výstupy představitelů ZOO Dvůr Králové, v nichž (své) kroky popisuje jako logické vyústění špatné práce mezinárodních organizací EAZA a WAZA a jejich zbytečnosti, potažmo škodlivosti pro chov zvířat“.[20]

Ředitelé a správci zoo[editovat | editovat zdroj]

jméno životní data funkční období poznámky
Josef Fabián 15. 3. 1916 – 10. 11. 1976 9. 5. 1946 – 17. 3. 1953 První správce, spoluzakladatel tehdejšího Zookoutku spolu s prof. Karlem Hrubým (pedagogem genetiky na Karlově univerzitě).
Emil Síbr 13. 12. 1906 – 1. 12. 1971 31. 3. 1953 – 15. 12. 1953
Jiří Rotter *30. 11. 1930 15. 12. 1953 – 5. 4. 1955 Nejmladší správce v historii zoo: nastoupil v pouhých 23 letech.
Josef Frantl 15. 3. 1911 – 20. 2. 1989 5. 4. 1955 – 30. 4. 1956
František Císařovský 9. 6. 1909 – 19. 5. 1972 30. 4. 1956 – 30. 6. 1965 První ředitel zoo a tvůrce prvního vlastního loga zoo. Díky němu vznikla významná a moderní zoo na ploše 22 ha. Počet chovaných zvířat překročil 400 jedinců.
Ing. Josef Vágner, CSc. 26. 5. 1928 – 6. 5. 2000 1. 7. 1965 – 31. 3. 1983 Nejznámější a nejvýznačnější ředitel v celé historii zoo: prosadil novou koncepci zoo se specializací na africkou faunu, z osmi safari expedic dovezl více než 2000 zvířat a prosadil pro ně rozšíření plochy zoo na plochu zhruba 70 ha. Z funkce odešel předčasně z důvodu zranění při výpravách a opakovaných záchvatů malárie.
Jan Brokeš 10. 8. 1927 – 5. 2. 2003 1. 4. 1983 – 1. 8. 1984 Pověřený ředitel do doby před vybráním nové ředitele-odborníka.
Ing. Jiří Svoboda *22. 6. 1935 1. 8. 1984 – 31. 10. 1986 Prosadil koncept modernizace – začaly se používat skleněné stěny pro oddělení výběhů od návštěvníků namísto obvyklých mříží či pletiva, zábradlí okolo cest nahradil přirozeně vypadajícími bariérami ze živého plotu či balvanů.
Ing. Josef Toman *16. 9. 1942 1. 11. 1986 – 30. 4. 1987 a 1. 7. 1988 – 30. 11. 1988 Zapojil zoo do programu záchrany populace rysa ostrovida a jeho opětného vysazení na Šumavu.
RNDr. Josef Gajdůšek *14. 11. 1943 1. 5. 1987 – 30. 6. 1988
MVDr. Pavel Suk *6. 9. 1943 1. 12. 1988 – 31. 1. 1990 Jediný zvěrolékař na pozici ředitele. Upravil nedostavěné safari za pomoci přirozeně působících bariér a unikátních samozavíracích bran mezi oddíly a otevřel safari pro autobusové výpravy.
Ing. Josef Podborožný *15. 11. 1950 1. 2. 1990 – 16. 4. 1990 Pověřený ředitel do vyhlášení výsledků konkursu na nového ředitele v době nejasné budoucnosti zoo.
PaedDr. Ivan Pojar *26. 5. 1945 17. 4. 1990 – 31. 5. 1996 Zahájil výraznou modernizaci a přestavbu pavilonů, ale po výrazném poklesu provozní dotace musel sáhnout k provozní redukci (pozastavení výstavby ptačího pavilonu nebo převod některých oddělení na dodavatelský servis).
Ing. Miroslav Špráchal *30. 5. 1947 1. 6. 1996 – 31. 7. 1996 Pověřený ředitel; ve své předchozí funkci náměstka ředitele prosadil zřízení nadace (1993) Natura viva pro získávání peněz na chov ohrožených druhů v zoo.
RNDr. Dana Holečková *20. 12. 1957 1. 8. 1996 – 17. 10. 2012 První žena na pozici ředitele. Pokračovala v postupných modernizacích i novostavbách pavilonů i v rozšiřování zázemí pro návštěvníky. V roce 2011 otevřela safari pro běžné motorizované návštěvníky.
MVDr. Přemysl Rabas *13. 8. 1963 od 1. 12. 2012 V zoo pracoval již v letech 1988–1990 jako vedoucí útvaru ochrany genofondu. V letech 1992–2008 byl ředitelem Podkrušnohorského zooparku v Chomutově.

Proti Daně Holečkové se v posledních letech zvedala vlna odporu, v jejímž čele stojí několik bývalých zaměstnanců zoo s podporou občanského sdružení Safari Archa 2007. Vytýkají jí například arogantní přístup k podřízeným, neodborné zásahy do chovatelské práce (které mělo např. roku 2001 údajně za následek úmrtí slonice a jejího ošetřovatele), nesystémovou cenovou politiku (např. zavedení vstupného již pro dvouleté děti) či podbízivý lunaparkový styl.[21] Unie českých a slovenských zoologických zahrad tyto „tendenční a účelové mediální výstupy některých jednotlivců a občanských iniciativ, které jsou vedeny osobní záští a vlastními zájmy“, odsoudila.[20]

K rezignaci vyzval ředitelku v září 2012 i hejtman královéhradeckého kraje Lubomír Franc, který se jí dosud zastával.[22] Holečková jeho výzvu odmítla, ale o měsíc později rezignovala sama.[23]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • největší chov zaměřený na africké savce v Česku
  • jediné lví safari v ČR a ve střední Evropě
  • Jediné exempláře pralesní žirafy Okapi chovaný v ČR - podařilo se je zde i 2x rozmnožit
  • galerie originálů obrazů Zdeňka Buriana
  • V roce 2009 byli 4 z posledních 7 (9) žijících nosorožců tuponosých severních převezeni kvůli naději na záchranu druhu do národního parku Ol Pejeta.
  • V dubnu 1975 bylo pro podezření z onemocnění slintavkou typu SAT 1 zastřeleno největší stádo žiraf (29 kusů) – toto podezření nebylo však nikdy spolehlivě potvrzeno ani vyvráceno kvůli minimální dokumentaci.[24] Akci tehdy kontrolovali příslušníci Státní bezpečnosti a i proto se kolem ní objevilo několik konspiračních teorií.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Neevidovaní jsou někteří bezobratlí živočichové.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2010
  2. PROUZA, Vladislav. Přemysl Rabas byl potvrzen jako nový ředitel ZOO Dvůr Králové. Novinky.cz [online]. 2012-11-21 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.  
  3. a b Historie a současnost [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  4. Hotel Safari [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  5. Safari Kemp [online]. ZOO Dvůr Králové, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  6. TŮMOVÁ, Štěpánka. Auta ze safari nevyženu, plánuje nový ředitel dvorské zoo Rabas [online]. iDnes.cz, 2012-12-04, [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.  
  7. CIGÁNKOVÁ, Simona. Ministr kultury na pracovní návštěvě Královéhradeckého kraje [online]. Tiskové oddělení Ministerstva kultury ČR, 2016-09-19, [cit. 2016-09-20]. Dostupné online.  
  8. Výroční zpráva ZOO Dvůr Králové 2011. [s.l.] : ZOO Dvůr Králové, 2012. 260 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905184-0-7. S. 230. Velikost dokumentu 20 MB. 
  9. Výroční zpráva 2011. Praha : Unie českých a slovenských zoologických zahrad, 2012. 86 s. Dostupné online. Kapitola Ekonomické údaje o výkonech zoo v roce 2011, s. 48.  
  10. Dvorská zoo byla podmínečně vyloučena z evropské asociace EAZA, České noviny, 13. 5. 2010, ČTK
  11. PROCHÁZKOVÁ, Martina. Dvorská zoo vystoupí z asociace zahrad už v červnu, o zvířata prý nepřijde [online]. iDnes.cz, 2010-05-25, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  12. a b c d TRUHLIČKA, Ivan. Královédvorská zoo vystoupila z evropské asociace zahrad [online]. iDnes.cz, 2010-05-13, [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.  
  13. Pavilon pro jednu gorilu, Události v regionech, 4. 7. 2012, Česká televize
  14. a b SafariArcha.cz: Zoo Dvůr Králové definitivně vyloučena WAZA – dopis ředitele WAZA
  15. TOPINKOVÁ, Martina. Královédvorskou zoo vyloučili z asociace, zahradu to však nebolí [online]. iDnes.cz, 2012-08-29, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  16. ZÁLESKÝ, Petr. Dvorská zoo se chce bránit, pryč nejspíš půjdou jen okapi a lvíčci [online]. iDnes.cz, 2012-08-30, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  17. RICHTER, Jan. Zoo ve Dvoře Králové byla vyloučena ze světové asociace [online]. Český rozhlas, 2012-08-29, [cit. 2012-09-14]. Dostupné online.  
  18. LUKÁČOVÁ, Gabriela. Podivně prodávali zvířata do Emirátů, bojí se dcera zakladatele zoo [online]. Lidovky.cz, 2012-08-30, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  19. ZÁLESKÝ, Petr. Spor odstartovala Keňa a připomíná Mnichov, soudí předseda dvorské zoo [online]. iDnes.cz, 2012-08-31, [cit. 2012-08-31]. Dostupné online.  
  20. a b Stanovisko Rady Unie českých a slovenských zoologických zahrad (dále UCSZOO) k problematice vyloučení svého člena, ZOO Dvůr Králové, ze Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (dále WAZA) [online]. Unie českých a slovenských zoologických zahrad, 2012-09-05, [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.  
  21. Safariarcha.cz - kritický web občanského sdružení Safari Archa 2007
  22. Hejtman vyzval šéfku zoo ve Dvoře k rezignaci, ta to odmítla [online]. Česká televize, 2012-09-27, [cit. 2012-09-30]. Dostupné online.  
  23. Ředitelka královédvorské zoo Holečková po sérii skandálů končí [online]. Český rozhlas, 2012-10-17, [cit. 2012-10-18]. Dostupné online.  
  24. STEJSKAL, Jan. Smrt pro stádo žiraf [online]. Ekolist.cz, 2008-11-04, [cit. 2016-04-07]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]