Trutnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trutnov
Krakonošovo náměstí

Krakonošovo náměstí

znak obce Trutnovvlajka obce Trutnovznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0525 579025
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (LAU 1): Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností: Trutnov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 103,36 km²
počet obyvatel: 30 812 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 375-961 m n. m.
PSČ: 541 01
zákl. sídelní jednotky: 48
části obce: 21
katastrální území: 17
adresa městského úřadu: Městský úřad Trutnov
Slovanské náměstí 165
541 16 Trutnov
starosta / starostka: Mgr. Ivan Adamec
Oficiální web: www.trutnov.cz
E-mail: podatelna@trutnov.cz

Trutnov
Red pog.svg
Trutnov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Trutnov (německy Trautenau) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město Trutnov leží v Krkonošském podhůří na řece Úpě. Žije zde téměř 31 tisíc obyvatel a má rozlohu 10 336 ha. Podle počtu obyvatel je 35. největším městem České republiky a podle katastrální rozlohy dokonce 13. největším.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Trutnov se skládá z 21 místních částí: Adamov, Babí, Bohuslavice, Bojiště, Dolní Předměstí, Dolní Staré Město, Horní Předměstí, Horní Staré Město, Kryblice, Lhota, Libeč, Nový Rokytník, Oblanov, Poříčí, Starý Rokytník, Střední Předměstí, Střítež, Studenec, Vnitřní Město, Volanov a Voletiny.

Dále k Trutnovu patří např. osady a čtvrtě: Bezděkov, Debrné, Dolce, Dolníky (část), Kacíř, Kalná Voda (část), Kouty, Luční Domky, Nové Dvory, Nové Voletiny, Peklo, Rubínovice, Zelená Louka aj.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Trutnov leží v Trutnovské pahorkatině na východě Podkrkonošské pahorkatiny, která je součástí celku Krkonošské podhůří. Nadmořská výška centra Trutnova se pohybuje kolem 430 m.

Trutnovem protéká řeka Úpa, která v Poříčí přibírá zleva Ličnou.

Zastupitelstvo města[editovat | editovat zdroj]

Po volbách na podzim 2014 se do trutnovského zastupitelstva dostalo celkem osm z devíti kandidujících stran a hnutí. Koalici následně uzavřela ODS, Volba pro město Trutnov, Sdružení pro Trutnov a TOP 09, kteří mají většinu 18 z 33 hlasů.

Politický subjekt Počet hlasů Počet hlasů v % Počet mandátů Pozice v zastupitelstvu Počet radních
ODS 84 237 29,16 % 10 Koalice 6
ANO 2011 41 378 14,32 % 5 Opozice 0
ČSSD 36 806 12,74 % 4 Opozice 0
Žít v Trutnově (SZ, LES a Piráti) 27 055 9,36 % 3 Opozice 0
Sdružení pro Trutnov 26 523 9,18 % 3 Koalice 2
KSČM 25 950 8,98 % 3 Opozice 0
Volba pro město Trutnov 24 776 8,57 % 3 Koalice 2
TOP 09 15 405 5,33 % 2 Koalice 1
Úsvit s podporou Domov 6 788 2,35 % 0 --- ---

Zdroj: volby.cz

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Trutnova.

V místech dnešního Horního Starého Města byla založena osada Úpa, která byla patrně kvůli opakujícím se povodním přesunuta do míst dnešního Trutnova.

Pro přesnost je dobré poznamenat, že jiná obec s původním názvem Grose Aupe (Velká Úpa) byla rozdělena na dnešní dvě části Pec pod Sněžkou 1 a Velká Úpa (Pec p. S. 2).

První písemná zmínka o Trutnově je z roku 1260, Úpa získala práva tržní, práva vykonávat nižší soudnictví a právo vařit pivo. Název města pochází z německého truten ouwe – utěšená niva[2], podle pověsti bylo nazváno po rytíři Trutovi.

Dle práce předního znalce doby přemyslovských králů profesora Josefa Žemličky, je Trutnov pravděpodobně spojen s fundacemi zakládanými Přemyslem Otakarem II. Josef Žemlička píše ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (str. 222 - 223): "Ani počátky zdejšího manství nejsou bez otazníků. I krajinu na horní Úpě poznamenaly dynamické změny provázené usazováním německých osadníků. Jak se zdá, již v Přemyslovské době se rýsoval nevelký zeměpanský manský okruh kolem Dvora (Králové), avšak kolonizace Úpska/Trutnovska probíhala pod taktovkou Švábeniců. Jak se v ně uvázali, zůstává nejasné (dar, správa, propůjčení?). Až koncem 13. století Švábenicové uprostřed načatého díla zmizeli, aniž bychom znali důvody (prodej, směna, zabavení?). Brzy se Dvorsko spojilo s Trutnovskem a vznikl manský kraj, nazvaný po Trutnovsku, aniž by přestal náležet k hradecké provincii. Až druhotně si vymohl svébytné postavení."

Josef Žemlička dále uvádí ve své výše jmenované práci na str. 223, že v r. 1340 vydává Jan Lucemburský listinu určenou pro obyvatele měst Trutnova a Dvora v níž král osvobozuje tyto obyvatele z provinciálních soudů s odvolávkou na předchůdce. Myšleni jsou jistě jeho předchůdci, tedy především Přemyslovci (Václav II. a Přemysl Otakar II.).

Roku 1421 byl Trutnov dobyt husitským vojskem. V roce 1582 vznikl měšťanský pivovar, který byl majetkem 149 pravovárečných domů[3].

16. století byly zbudovány kamenné hradby. Roku 1642 byl Trutnov dobyt švédským vojskem.

Roku 1745 byl Trutnov postižen požárem a 27. května 1861 opět. Roku 1866 zde došlo k bitvě mezi rakouskými a pruskými vojsky.

V noci z 29. na 30. července 1897 byl Trutnov silně zasažen povodní.

Budova gymnázia na Jiráskově náměstí byla postavena v roce 1920.

Legenda o založení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Pověst o založení Trutnova.

Podle jedné verze založil město pán z Trautenbergu, podle jiné rytíř Trut, když svedli vítězný souboj se zde sídlícím drakem.[4][5] Na paměť mýtické události se ve městě každoročně v květnu konají slavnosti draka, které pořádá občanské sdružení Trutnov - město draka.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 019 domech 14 584 obyvatel, z nichž bylo 7 665 žen. 2 791 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 11 412 k německé a 53 k židovské. Žilo zde 13 065 římských katolíků, 448 evangelíků, 115 příslušníků Církve československé husitské a 397 židů.[6] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 321 domech 15 923 obyvatel. 3 879 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 11 619 k německé. Žilo zde 13 396 římských katolíků, 632 evangelíků, 621 příslušníků Církve československé husitské a 369 židů.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Trutnov[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 18 289 22 391 25 407 27 561 29 786 26 412 28 329 21 030 25 214 26 046 29 506 31 999 31 997 30 302
Počet domů 1 803 1 961 2 044 2 305 2 462 2 562 3 011 3 165 2 782 2 804 2 950 3 219 3 480 3 875


Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Trutnov je průmyslové město, je zde zastoupen:

  • elektrotechnický průmysl – ZPA Trutnov, ABB, Tyco, Siemens, TE Connectivity, John Bean Technologies
  • potravinářský průmysl – ZZN Trutnov, pivovar Krakonoš, pekárna
  • energetický průmysl – Elektrárny Poříčí (EPO)
  • kožešnický průmysl – Kara Trutnov
  • textilní průmysl – TEXLEN Trutnov (zkrachovalý), GRUND
  • strojírenský průmysl – Kasper KOVO
  • automobilový - Continental

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Trutnov je významným železničním uzlem, v Trutnově se kříží trati 032 Jaroměř – Trutnov; 047 Trutnov – Teplice nad Metují; 045 Trutnov – Svoboda nad Úpou; 040 Trutnov – Stará PakaChlumec nad Cidlinou; 043 Trutnov – Žacléř. Železnice dorazila do Trutnova v roce 1871, kdy byla zprovozněna trať z Poříčí.

Trutnov je také významným silničním uzlem, kříží se zde silnice I/16, I/14 a I/37, dále II/300 a II/301. Přes Trutnov je naplánována dálnice D11Prahy na hranice s Polskem v Královci.

Městská autobusová doprava v Trutnově je tvořena 6 městskými a několika integrovanými autobusovými linkami v rámci MHD a krajského systému IREDO.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Instituce[editovat | editovat zdroj]

Pravidelné akce, festivaly[editovat | editovat zdroj]

  • Cirk-UFF-Trutnov mezinárodní festival nového cirkusu
  • Dračí slavnosti
  • Trutnovský jarmark

Hudební akce[editovat | editovat zdroj]

Vedle celé plejády jednotlivých koncertů se v Trutnově každoročně koná celá řada pravidelných hudebních akcí:

Jaro[editovat | editovat zdroj]

Jazzinec - jazz a funky festival (jarní část)

Léto[editovat | editovat zdroj]

Trutnoff Open Air Music Festival - rockový hudební festival známý také jako "Východočeský Woodstock", který je nejstarším festivalem tohoto typu v České republice

Trutnovské hudební léto - série koncertů místních kapel všech typů a žánrů, volně přístupné vedle Společenského centra Uffo

Obsene Extreme Festival - festival extrémní (metal/grindcore) hudby

Podzim[editovat | editovat zdroj]

Jazzinec - jazz a funky festival (podzimní část)

Trutnovský podzim - festival komorní hudby

Zima[editovat | editovat zdroj]

varhanní koncerty

Mezi další každoroční kulturní a sportovní akce patří Pivofest, Trutnovské vinařské slavnosti, Trutnovské dračí slavnosti, Den bitvy u Trutnova, cirkusový festival Cirk-UFF, Rallye Krkonoše a další. V roce 2010 bylo ve městě vybudováno divadlo, neboli víceúčelové společenské centrum Uffo. Kino je v provozu už pouze jediné - Vesmír.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Edvard Beneš (1884–1948) - politik, diplomat, prezident ČSR, čestný občan města Trutnova (1946)
  • Lumír Čivrný (1915–2001) - básník, poslanec, absolvent Gymnázia Trutnov
  • Zdeněk David (1955–2009) - herec, tanečník a zpěvák
  • Marie Doležalová (*1987) - herečka
  • Jaroslav Dudek (1932–2000) - český divadelní a televizní režisér
  • Jaroslav Dvorský - bývalý učitel při GTU, vyznamenán kulturní cenou města Trutnova za rok 2007
  • Igo Etrich (1879–1967) - průkopník letectví
  • Jan Faltis - továrník
  • Samuel Fritz (1654–1725) - cestovatel, kartograf a misionář, autor první podrobné mapy Amazonky
  • Ludwig von Gablenz - generál a diplomat
  • Jan Haas - hudebník, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1995
  • Aloys Haase - továrník a starosta města
  • Jan Hančil (*1962) - divadelní vědec, pedagog, překladatel, dramaturg činohry Národního divadla (1997–2007), děkan DAMU (2006–2012), rektor AMU (2013–2017)
  • Petr Haničinec (1930–2007) - herec, student trutnovského gymnázia (1946–1949)
  • Michael Hauser (*1972) - filozof, překladatel, zakladatel občanského sdružení Socialistický kruh
  • Jiří Havel (*1931) - fotograf, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1997
  • Václav Havel (1936–2011) - prezident ČSSR, ČSFR a ČR, pracoval ve zdejším pivovaru Krakonoš, vyznamenán Kulturní cenou města Trutnova za rok 2009, čestný občan města Trutnova (2010)
  • Gustav Hillebrand - starosta Trutnova 1990–1998, čestný občan města Trutnova (1999)
  • Jaroslav Hofman - držitel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2005
  • Dana Holá - akademická malířka, nositelka Kulturní ceny města Trutnova za rok 1994
  • Bohdan Holomíček (*1943) - nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2014
  • Uffo Horn (1817–1860) - básník, dramatik a revolucionář
  • Simon Hüttel (1530–1601) - kronikář, topograf a geometr, purkmistr
  • Karel Hybner - fotokronikář města Trutnova, čestný občan města Trutnova (2001) a nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2002
  • Jiří Jahoda - fotograf, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2004
  • Robert Jašków (*1969) - herec
  • Miroslav Janek (*1954) - režisér, kameraman a střihač, absolvent Gymnázia Trutnov (1969–1973)
  • plk. Michail Michailovič Jerzunov - voják Rudé armády, čestný občan města Trutnova (1973)
  • Václav Jirásek - držitel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2006
  • Tomáš Jirman - divadelní herec
  • Antonín Just (*1921) - historik, kronikář Trutnova, první nositel Kulturní ceny města Trutnova (1991), čestný občan města (2001)
  • Tomáš Katschner - hudebník, pořadatel jazzového festivalu, vyznamenán Kulturní cenou města Trutnova za rok 2008
  • Wilhelm Kiesewetter (1853–1925) - novinář, politik
  • Jan Adam Kluge - zakladatel textiláckého rodu
  • Uršula Kluková (*1941) - herečka, absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově
  • Tereza Komárková - nositelka Kulturní ceny města Trutnova za rok 2011
  • Ctibor Košťál - fotograf, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2015
  • Milan Kout - nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1995
  • Petr Kracík (*1958) - režisér, absolvent Gymnázia Trutnov
  • Anita Krausová - herečka, rozhlasová moderátorka
  • Max Kühn (1877–1944) - architekt a pedagog
  • Miloslav Lhotský - nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2001
  • Milan Lipovský - nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1998
  • Václav Lohniský (1920–1980) - herec, absolvent Gymnázia Trutnov
  • Josef Malejovský (1914–2003) - sochař, řezbář, pedagog a poslanec
  • Carmen Carin Mayerová (*1944) - herečka
  • plk. Grigorij Arsentjevič Melnikov - voják Rudé armády, čestný občan města Trutnova (1978)
  • Pavel Milko (*1971) - teolog, filosof, pedagog, pravoslavný kněz
  • Josef Mühlberger - spisovatel
  • plk. Jan Plovajko (*1922) - voják, nositel Řádu Bílého lva (2010), čestný občan města Trutnova (2011)
  • Antonín Porák (1815–1892) - lékař, politik, starosta Trutnova
  • Arnošt Porák (1849–1918) - průmyslník
  • Jaroslav Procházka - profesor gymnázia, tvůrce českého názvosloví na Trutnovsku, čestný občan města Trutnova (1969)
  • Robert Rosenberg (*1975) - herec
  • Aleš Říha - herec, cestovatel
  • Emil Schwantner (1880–1956) - sochař
  • Jiří Šebánek (1930–2007) - spisovatel a scenárista, bývalý člen Divadla Járy Cimrmana
  • Jan Šrámek (1870–1956) - politik a bývalý místopředseda vlády, odbojář, čestný občan města Trutnova (1946)
  • Otto Štemberka - patriot, spoluzakladatel sdružení Trutnov - město draka, vyznamenán Kulturní cenou města Trutnova za rok 2012
  • Martin Štěpánek (*1977) - sportovní potápěč
  • Zdeněk Trnka (*1925) - pedagog a hudební skladatel, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2013
  • Miloš Trýzna - grafik a malíř, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2000
  • Jan Tuna (*1973) - herec, režisér
  • Jaroslav Tuzar (1908–1988) - kameraman
  • Naďa Urbánková (*1939) - zpěvačka, absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově
  • Zdeněk Vašíček (1933–2011) - filozof, historik a muzeolog, ředitel trutnovského Muzea Podkrkonoší (1960–1970)
  • Josef Vik - nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2007
  • Miroslav Vobořil - hudební skladatel
  • Anton Antonovič Vojiščin - voják Rudé armády, čestný občan města Trutnova (1965)
  • Vladimír Wolf - historik a učitel, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2011

Pamětihodnosti a turistika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Trutnově.
Krakonošova kašna
  • Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie (1792)
  • Renesanční kostel sv. Václava (Horní Staré Město)
  • Novogotický kostel sv. Petra a Pavla (Poříčí)
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého (Libeč)
  • Novogotický evangelický kostel, dnes koncertní síň Bohuslava Martinů (Městský park)
  • Kaple svatého Jana Křtitele (zvané též Jánská kaple) v městském parku
  • Arboretum
  • Naučná stezka Bitvy u Trutnova (Městský park a okolí města)
  • Muzeum Podkrkonoší, původně hrad (centrum)
  • Původně renesanční radnice z konce 16. století, po požáru v roce 1861 novogoticky přestavěna (centrum)
  • Novorenesanční budova Haasova paláce z 80. let 19. století (centrum)
  • Komplex budov hlavního vlakového nádraží z roku 1870 s blízkým kamenným mostem z roku 1884 (centrum)
  • Renesanční budova dnešní „Galerie Města Trutnova“ z roku 1599 (centrum)
  • Krakonošova kašna na náměstí z roku 1892 se sochou Krakonoše (centrum)
  • Národní dům z roku 1900 (Česká čtvrť)
  • Areál českých škol na Středním Předměstí z 20. let 20. století od arch. Mezery (Česká čtvrť)
  • Budova městského kina z roku 1929 od arch. Brože (centrum)
  • Bloky secesních domů v prostoru „Na Záduší“ a dnešního Jiráskova nám. Česká čtvrť)
  • Sídliště „Křižík“ z 50. let 20. století postavené v duchu „socialistického realismu“
  • Rozlehlé městské sady založené na konci 19. století
  • Dělostřelecká tvrz Stachelberg (Babí)
  • Synagoga z r. 1885 vypálena v listopadu 1938 místními nacisty při tzv. "křišťálové noci"ˇ(Městský park)

Trutnov je jedním z turistických center Královéhradeckého kraje a navštěvují ho nejen čeští, ale i zahraniční turisté, zejména pak Němci a Poláci. Pro jeho výhodnou polohu je často vyhledáván jako základna pro podnikání výletů do okolí a je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří Krkonoše. I díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména pak stojí za připomenutí Penzion Pohoda na pěší zóně pod náměstím, hotel Patria na Dolním předměstí, hotel Adam na náměstí, či hotel Krakonoš u Trutnovského pivovaru.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Trutnov si spousta lidí plete s Turnovem a denně dochází k desítkám omylů v poště a dopravě.
  • řeka Úpa protéká městem v délce 16 km a její převýšení na území města činí 100 metrů.
  • přes řeku Úpu vede 19 mostů, 4 lávky a 7 jezů.
  • město má přes 600 názvů ulic.
  • nejvyšším vrcholem na území města je hora Kámen 865 m n.m. v KRNAP.
  • nejvyšší místo ve městě leží v nadmořské výšce 968 metrů na svahu Dvorského lesa (1033) v Krkonoších.
  • nejnižší místo ve městě se nachází v nadmořské výšce 350 metrů v korytě řeky Úpy pod Adamovem.
  • nejobydlenější částí města je Horní Staré Město s 9.000 obyvateli (téměř třetina města).
  • nejméně obyvatel má naopak Nový Rokytník s pouhými 44 obyvateli.
  • kvůli velké rozloze města je hustota obyvatel jen 308 osob na km2.
  • nejvíce domů stojí na Středním Předměstí, které má přes 1000 č. p.
  • nejrozsáhlejší částí města je Starý Rokytník s rozlohou 1 477.82 ha avšak jen s 82 obyvateli.
  • nejmenší katastr ve městě 188.02 ha zabírá Oblanov se 60 obyvateli, ještě menší je však historické Vnitřní Město, ale s 608 obyvateli.
  • Trutnov přímo sousedí s 3 městy, 1 městysem, 9 obcemi a jednou obcí v Polsku.
  • průměrná roční teplota v Trutnově je pouhých 6,8 °C, ale v podhorských částech je ještě nižší.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Sport v Trutnově má velkou tradici. V současnosti se zde hrají tyto seniorské soutěže:

Basketbal
Fotbal
Hokej
Atletika
  • Loko Trutnov
Tenis
Volejbal
  • Loko Trutnov - Krajská soutěž žen, 1.třída
Americký fotbal

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Just, Antonín; Procházka, Jaroslav; Šabacký, Josef: 700 let Trutnova. Jubilejní průvodce dějinami a přírodou města pod Krkonošemi. 1. vyd. Okresní vlastivědné muzeum v Trutnově, Trutnov, 1959. 184 stran. S. 12
  3. 700 let Trutnova, s. 51
  4. STEJSKAL, Martin. Trutnovský drak in:Analogon 10. Praha : Lidové noviny. S. 20.  
  5. STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha : Eminent. S. 873.  
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 136.  
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 371.  
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-12]. S. 504, 505, záznam 62. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Trutnov

k. ú. Trutnov (Vnitřní Město • Horní Předměstí  • Střední Předměstí • Dolní Předměstí • Kryblice) • Dolní Staré Město • Horní Staré Město • Babí • Libeč (k. ú. Libeč a Debrné) • Voletiny • Poříčí • Lhota (k. ú. Lhota u Trutnova a Bezděkov u Trutnova) • k. ú. Bohuslavice nad Úpou (Bohuslavice • Adamov) • k. ú. Starý Rokytník (Starý Rokytník • Nový Rokytník-část) • Studenec • k. ú. Střítež u Trutnova (Střítež • Nový Rokytník-část) • k. ú. Bojiště u Trutnova (Bojiště • Nový Rokytník-část) • Oblanov • Volanov