Stanovice (okres Trutnov)
| Stanovice | |
|---|---|
 Letecký pohled na Stanovice | |
_CoA.png) _Flag.jpg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dvůr Králové nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Dvůr Králové nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′2″ s. š., 15°52′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 58 (2025)[1] |
| Rozloha | 2,70 km²[2] |
| Katastrální území | Stanovice u Kuksu |
| Nadmořská výška | 272 m n. m. |
| PSČ | 544 01 |
| Počet domů | 27 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Stanovice 36 544 01 Dvůr Králové nad Labem ou.stanovice@cmail.cz |
| Starosta | Miloslav Hertl |
| Oficiální web | www |
  Stanovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 548812 |
| Kód části obce | 77038 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Stanovice (německy Stangendorf) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, při řece Labi zhruba 5,5 km jihovýchodně od Dvora Králové. Žije zde 58[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407. Ve vsi existoval hospodářský dvůr s tvrzí. Držitel tohoto statku byl v manské povinnosti k hradu v Choustníkově Hradišti. Na tvrzi jsou roku 1418 doloženi Jan starší a Jan mladší Trnec ze Stanovic, roku 1464 Mikuláš Karlík z Nežetic (držitel několika vsí v okolí a na Bechyňsku) a jeho synové Jan, Aleš a Jiřík. Mikuláš zemřel zřejmě roku 1467. Roku 1476 byl majitelem Stanovic syn Jan. Jeho manželkou byla Eliška z Lautrbachu a ze Třtice na Stanovicích. V letech 1505-25 je jako držitel tvrze doložen Václav z Čechtic, předek Stanovských z Čechtic. Kdy se ves stala přímou součástí panství Hradiště není známo. Od druhé poloviny 17. století jej ale vlastnil rod Šporků a jeho člen František Antonín Špork v blízkosti Stanovic založil roku lázně Kuks.[4]
Roku 1900 byla ves součástí hejtmanství a okresu Dvůr Králové nad Labem, s poštovním úřadem v Kuksu. V rámci farní sítě náležela do Choustníkova Hradiště. Ve vsi se nacházelo 27 domů se 194 obyvateli, vrchnostenský hospodářský dvůr, který náležel šporkovskému špitálu v Kuksu, válcový mlýn, pila a kamenné lomy.[5][6] Převážně německojazyčná obec patřila v letech 1938–1945 do říšské provincie Sudety. Po válce byla většina původních obyvatel vysídlena.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Obec je součástí ochranného pásma památkové rezervace Kuks.[7]
Díky působení hraběte Františka Antonína Šporka se v katastru obce nachází řada sochařských památek z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
- V Novém lese se na území Stanovic a sousedních Hřibojed nacházít tzv. Betlém, zahrnující řadu Braunových soch a reliéfů
- Jižně od obce se v ohybu Labe (na pravém břehu) nalézá do pískovcové skály v tesaný reliéf Stigmatizace svatého Františka Serafinského (kol. r. 1720), v prostoru bývalé poustevny svatého Františka s Assisi
- Přímo v centru obce je dochována vrcholně barokní, sochařsky zpracovaná baldachýnová kaple Nejsvětější trojice se sousoším Nejsvětější Trojice opět z dílny M. B. Brauna (1720)
Kromě toho se zde nalézají dvě architektonické památky:
- Selský statek čp. 1[8]
- Šporkův mlýn s vodní elektrárnou
Podél silnice uprostřed obce je chráněno 6 památných dubů letních. Další chráněný strom, Dub u Drahyně, pak roste západně od obce, na břehu potoka Drahyně asi 180 m před jeho ústím do Labe. V roce 2018 byl na stezce u lomu svatého Klimenta vysazen Strom republiky (lípa srdčitá).
- Lom svatého Klimenta nedaleko Šporkova mlýna v minulosti sloužil pro potřebu výstavby lázeňských budov v Kuksu a také pro stavbu pevnosti Josefov. V současné době je zde umístěna přírodní galerie pískovcových soch mladých absolventek SUPŠ sochařské a kamenické v Hořicích, které vznikly na sochařských sympoziích Sporck. V roce 2010 lom vysvětil arcibiskup Dominik Duka. [9]
- Na území obce je také naučná stezka Půjdem spolu do Betléma.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Strom republiky u Stanovic -
Sochařská galerie Lom svatého Klimenta -
-
Přírodní galerie Lom sv. Klimenta
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, 5 díl. Praha: Argo, 1995. 367 s. ISBN 80-85794-50-0. S. 77, 79 a 94.
- ↑ NEUVEDEN. Stanovice. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný, 23 díl. Praha: Jan Otto, 1905. S. 1053.
- ↑ Stručná historie Stanovic[nedostupný zdroj]
- ↑ Územní plán Stanovice: Výkres širších vztahů 1 : 50 000 [online]. Obec Stanovice [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ http://www.sporkuvdvur.cz/
- ↑ MACHEK, Bedřich. Lom a sochy světil arcibiskup Duka. Krkonošský deník. 2010-06-28. Dostupné online [cit. 2023-08-18].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Stanovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Stanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
