František Antonín Špork

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Antonín Špork
Rytina hraběte F. A. Šporka z roku 1735
Rytina hraběte F. A. Šporka z roku 1735
Narození 9. března 1662
Lysá nad Labem
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 30. března 1738 (ve věku 76 let)
Lysá nad Labem
České královstvíČeské království České království
Povolání spisovatel
Rodiče Jan Špork
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín hrabě Špork (9. března 1662 Lysá nad Labem30. března 1738 Lysá nad Labem[1]) byl český šlechtic, významný mecenáš umění.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Johann von Sporck, pocházel z chudých selských poměrů v obci Westerloh v okolí Paderbornu ve Vestfálsku. Jako mladý vstoupil do armády, po boku svého bratra roku 1620 bojoval v bitvě na Bílé Hoře proti Čechům, v habsburské císařské armádě se vyznamenal až během bojů proti Turkům. Za to byl povýšen do šlechtického stavu s titulem říšský hrabě a odměněn statky v Čechách. Přikoupil panství Lysá nad Labem, sousední panství a postupně další. Dvakrát se oženil. Z druhého sňatku s Eleonorou Marií Kateřinou z Fineke se narodili dva synové, starší byl František Antonín.

Studia[editovat | editovat zdroj]

František Antonín vystudoval jezuitské gymnasium v Kutné Hoře, kde pro svou neposlušnou a svobodomyslnou povahu získal k jezuitům celoživotní averzi. Ve studiu jako třináctiletý pokračoval do Prahy na univerzitu. Po ní vykonal kavalírskou cestu po Evropě, navštívil postupně Itálii, Francii, Holandsko a Německo.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Jan Špork
matka Eleonora Marie Kateřina von Fineke

Hrabě František Antonín Špork vystupoval jako ostrý kritik společenských a náboženských poměrů monarchie a jako zastánce myšlenek náboženské tolerance, stoupenec jansenismu a svobodných zednářů. Na podporu těchto myšlenkových proudů vydával knihy ve své tajné soukromé tiskárně. Vyzrazení tiskárny v Lysé nad Labem nezůstalo bez následků. Dlouhý, pětiletý soudní proces vyvrcholil roku 1729 konfiskací knihovny (12 naložených vozů) a obžalobou z kacířství. Knihy se pokusil uschovat v Konojedech, vojáci je však našli i tam. Vyšetřovatelem byl z vůle biskupa v Hradci Králové známý Antonín Koniáš.[2] Díky vlivným přátelům Špork vyvázl jen s vysokou pokutou.

Mecenášství[editovat | editovat zdroj]

Špork pak proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře Matyáše Bernarda Brauna) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním Kuksu a areálu zámku v Lysé nad Labem. Kromě toho podpořil vydání kancionálu Slaviček Rájský (1719), který sestavil Jan Josef Božan.

Podobizna Františka Antonína Šporka od Petra Brandla nacházející se na zámku ve Frýdlantu

Byl jedním z prvních, kdo do v českých zemí uvedli lesní roh, čímž položil základy české hudební školy na tento nástroj. Jeho zásluhou také do Čech přicházeli velcí zahraniční hudební mistři. Na jeho pozvání například Antonio Vivaldi se svým souborem v pražském operním divadle poprvé roku 1730 uvedl svoji operu Argippo (RV 697).

Poprsí František Antonín Špork, Kuks

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Do Čech uvedl parforsní hon a založil lovecký řád svatého Huberta.[3]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 30. března 1738 na zámku v Lysé nad Labem a byl pohřben v Kuksu. Záhy po jeho smrti se přihlásilo několik židů se směnkou na 300 000 zlatých. Až po zdlouhavém soudním líčení se prokázala směnka jako falešná a jen díky přímluvě pozůstalých nebyli podvodníci popraveni.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1.  
  3. KLEISNER, Tomáš. Emblematický výklad lovecké medaile hraběte Šporka. Pictura verba cupit. 2006, s. 291-293. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]