Malešov

Malešov
	Malešov
	ZnakVlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Kutná Hora
Obec s rozšířenou působností	Kutná Hora; (správní obvod)
Okres	Kutná Hora
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°54′40″ s. š., 15°13′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 054 (2025)
Rozloha	14,28 km²
Nadmořská výška	330 m n. m.
PSČ	285 41
Počet domů	408 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Malešov 45; 285 41 Malešov ; malesov@malesov-kh.cz
Starosta	František Bláha
Oficiální web	www.malesov-kh.cz
	Malešov
Další údaje
Kód obce	534188
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malešov (německy Maleschau) je městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi šest kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel. Historické jádro městysu je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Městys leží na regionální železniční trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Součástí městysu jsou také vesnice Albrechtice, Maxovna, Polánka a Týniště.

Název

Název městyse je odvozen z osobního jména Maleš ve významu Malešův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Maladscowe (1303), de Malessowa (1318), de Maleschow (1341), in Malessowie (1391), in Malessow (1408), na Malešově (1615).^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303.^[5] Dne 7. června 1424 v bitvě u Malešova porazil Jan Žižka spojená vojska umírněné Svatohavelské koalice a pražských husitů.^[6] Bitvu dnes připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen vedle silnice u rybníka Prosík (u modré turistické značky).

V městysi Malešov (přísl. Maxovna, 1 200 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[7] lékař, autodoprava, biograf Sokol, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maxovně, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, stáčírna lahvového piva, pivovar, pohodný, 2 pokrývači, porodní asistentka, továrna na prádlo, 17 rolníků, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek v Malešově, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 6 truhlářů, velkostatek, zámečník, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami.

V letech 1966–1970 byla vybudována vodní nádrž Vrchlice, jejíž vody zatopily část katastru obce. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[8]

Roku 1950 byla k Malešovu připojena obec Polánka.^[9] Od 1. ledna 2000 k obci přísluší Albrechtice.^[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[11]^[12]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 490	1 397	1 378	1 255	1 368	1 390	1 410	1 225	1 229	1 114	1 041	903	863	966	1 013
Počet domů	195	204	205	199	212	227	284	322	320	309	295	337	361	389	408

Správa městyse

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora^[13]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora^[14]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora^[15]
1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora^[16]
1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora^[17]
1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Symboly městyse

Znak městyse je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. dubna 2020.^[18]

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Malešov – Čáslav – Ronov nad Doubravou.
Železnice – Městysem vede železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území městyse leží železniční stanice Malešov a železniční zastávka Týniště.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky z Kutné Hory do Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic a Zbýšova (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

Dominantou městečka je tvrz Malešov doložená roku 1359.^[6] V jejím sousedství se nachází hospodářský dvůr, jehož severní stranu uzavírá malešovský zámek postavený nejspíše Šporky koncem sedmnáctého století.^[19] Koncem října 2018 bylo v zámku otevřeno za přítomnosti amerického velvyslance Stephena B. Kinga Muzeum Malešov. Velvyslanec zároveň odhalil pamětní desku česko-americkému politikovi, novináři a lingvistovi, malešovskému rodáku Karlu Jonášovi. Muzeum přibližuje historii městysu, místní tvrze, bitvu u Malešova 1424, židovskou komunitu, historii dolování, pivovarnictví či vodní nádrž Vrchlici. Vedle Národního muzea je to další muzeum, kde lze zhlédnout kostru velryby.^[20]

Další pamětihodnosti:

kostel svatého Václava
židovský hřbitov
socha svaté Barbory
sousoší svatého Antonína, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
přírodní památka Na černé rudě
zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice

Osobnosti

Karel Jonáš (1840 Malešov – 1896 Krefeld) – česko-americký politik, novinář a lingvista
Karel Hugo (Charles Hugh) Breuer (1866 Malešov – 1946 San José, Kalifornie) – česko-americký lékař, spisovatel, novinář a překladatel, otec česko-amerického spisovatele Milese Johna (Miloslava Jana) Breuera (1889–1945)
Hugo Meisl (1881 Malešov — 1937, Vídeň) – rakouský fotbalový funkcionář
Josef Staněk (1920 Malešov – 2012) – český dirigent, hudební skladatel a pedagog
Václav Jan Staněk (1907 Miskovice – 1983 Praha) – vědecký pracovník, prožil studentská léta v Malešově, bratr Josefa Staňka
Stanislav Zadražil (1931 Malešov – 2003 Český Krumlov) – český sochař

Odkazy

Reference

1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Malešov, s. 11.
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 294. Dále jen Šimek (1989).
1 2 Šimek (1989), s. 295.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Udělené symboly – Malešov [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ Šimek (1989), s. 297.
↑ HAVLÍČEK, Vladimír. Malešovská velryba. NaCestu. Roč. 4, čís. 4, s. 6–9.

Externí odkazy

Galerie Malešov na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malešov na Wikimedia Commons
Malešov ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Oficiální stránky
Malešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[51c0d5fed7eb7d3ba5c734e81568cf3140fb12a0-1] 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[profous-4] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Malešov, s. 11.

[simek-5] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 294. Dále jen Šimek (1989).

[FOOTNOTEŠimek_(1989)295-6] 1 2 Šimek (1989), s. 295.

[7] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)

[status-8] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

[9] Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.

[2006,_s._25-10] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.

[11] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[12] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[13] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[14] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[15] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[sb52-45-16] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[sb02-49-17] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[symboly-18] Udělené symboly – Malešov [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[FOOTNOTEŠimek_(1989)297-19] Šimek (1989), s. 297.

[havlicek-20] HAVLÍČEK, Vladimír. Malešovská velryba. NaCestu. Roč. 4, čís. 4, s. 6–9.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]