Malešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městysi na Kutnohorsku. O části města Hoštka (okres Litoměřice) pojednává článek Malešov (Hoštka).
Malešov

Tvrz v obci Malešov
Znak obce Malešov
znak
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0205 534188
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kutná Hora
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 032 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 330 m n. m.
PSČ 285 41
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 3
Adresa úřadu městyse Malešov 45
285 41 Malešov
Starosta František Bláha
Oficiální web: www.malesov-kh.cz
Email: malesov@malesov-kh.cz
Malešov
Red pog.svg
Malešov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Malešov (německy Maleschau) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi 6 km jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde zhruba tisíc obyvatel. Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Městys leží na regionální železniční trati Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Součástí městyse jsou také vesnice Albrechtice, Maxovna, Polánka a Týniště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303. 7. června 1424 v bitvě u Malešova porazil Jan Žižka spojená vojska umírněné Svatohavelské koalice a pražských husitů. Bitvu dnes připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen vedle silnice u rybníka Prosík (u modré turistické značky).

V letech 19661970 byla vybudována vodní nádrž Vrchlice, jejíž vody zatopily část katastru obce. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2] Od roku 2006 zastává post starosty Mgr. Bedřich Hoferek, který ve funkci vystřídal Zdeňka Marušku.

Roku 1950 byla k Malešovu připojena obec Polánka.[3] Od 1. ledna 2000 k obci přísluší Albrechtice.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Malešov (přísl. Maxovna, 1200 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autodoprava, biograf Sokol, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maxovně, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, stáčírna lahvového piva, pivovar, pohodný, 2 pokrývači, porodní asistentka, továrna na prádlo, 17 rolníků, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek v Malešově, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 6 truhlářů, velkostatek, zámečník, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami.

Ve vsi Polánka (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Polánce, hostinec, obuvník, rolník, trafika.

V obci Týniště (přísl. Bykáň, 256 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Bykáni, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týništi, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Malešově.
  • tvrz Malešov
  • Kostel svatého Václava
  • Židovský hřbitov
  • Socha svaté Barbory
  • Sousoší svatého Antonína, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • přírodní památka Na černé rudě (bez možnosti vstupu)
  • Zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice - Malešov - Čáslav - Ronov nad Doubravou.
  • Železnice – Městysem vede železniční trať 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území městyse leží železniční stanice Malešova železniční zastávka Týniště.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky z Kutné Hory do Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic a Zbýšova (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.  
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1084. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]