Malešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městysi na Kutnohorsku. O části města Hoštka (okres Litoměřice) pojednává článek Malešov (Hoštka).
Malešov
Malešov
Malešov
Znak městyse MalešovVlajka městyse Malešov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0205 534188
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 010 (2022)[1]
Rozloha14,28 km²
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ285 41
Počet domů413 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseMalešov 45
285 41 Malešov
malesov@malesov-kh.cz
StarostaFrantišek Bláha
Oficiální web: www.malesov-kh.cz
Malešov
Malešov
Další údaje
Kód obce534188
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Malešov (německy Maleschau) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi šest kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Městys leží na regionální železniční trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Součástí městyse jsou také vesnice Albrechtice, Maxovna, Polánka a Týniště.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název městyse je odvozen z osobního jména Maleš ve významu Malešův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Maladscowe (1303), de Malessowa (1318), de Maleschow (1341), in Malessowie (1391), in Malessow (1408), na Malešově (1615).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel Svatého Václava

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303.[4] Dne 7. června 1424 v bitvě u Malešova porazil Jan Žižka spojená vojska umírněné Svatohavelské koalice a pražských husitů.[5] Bitvu dnes připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen vedle silnice u rybníka Prosík (u modré turistické značky).

V letech 1966–1970 byla vybudována vodní nádrž Vrchlice, jejíž vody zatopily část katastru obce. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Roku 1950 byla k Malešovu připojena obec Polánka.[7] Od 1. ledna 2000 k obci přísluší Albrechtice.[8]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Malešov (přísl. Maxovna, 1200 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, autodoprava, biograf Sokol, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maxovně, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, stáčírna lahvového piva, pivovar, pohodný, 2 pokrývači, porodní asistentka, továrna na prádlo, 17 rolníků, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek v Malešově, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 6 truhlářů, velkostatek, zámečník, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami.

Ve vsi Polánka (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] družstvo pro rozvod elektrické energie v Polánce, hostinec, obuvník, rolník, trafika.

V obci Týniště (přísl. Bykáň, 256 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] družstvo pro rozvod elektrické energie v Bykáni, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týništi, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Malešovská tvrz
Malešovský zámek
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Malešově.

Dominantou městečka je tvrz Malešov doložená roku 1359.[5] V jejím sousedství se nachází hospodářský dvůr, jehož severní stranu uzavírá malešovský zámek postavený nejspíše Šporky koncem sedmnáctého století.[17] Koncem října 2018 bylo v budově zámku otevřeno za přítomnosti amerického velvyslance Stephena B. Kinga, Muzeum Malešov. Velvyslanec zároveň odhalil pamětní desku malešovskému rodáku Karlu Jonášovi. Muzeum přibližuje historii městyse, místní tvrze, bitvu u Malešova 1424, židovskou komunitu, historii dolování, pivovarnictví (od roku 2017 se vaří pivo v Přátelském pivovaru Malešov) či vodní nádrž Vrchlici. Vedle Národního muzea je to další muzeum, kde lze shlédnou kostru velryby.[18]

Další pamětihodnosti:

  • kostel svatého Václava
  • židovský hřbitov
  • socha svaté Barbory
  • sousoší svatého Antonína, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • přírodní památka Na černé rudě
  • zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Jonáš (1840 Malešov – 1896 Krefeld) – česko-americký politik, novinář a lingvista
  • Hugo Meisl (1881 Malešov — 1937, Vídeň) – rakouský fotbalový funkcionář
  • Josef Staněk (1920 Malešov – 2012) – český dirigent, hudební skladatel a pedagog
  • Václav Jan Staněk (1907 Miskovice – [1983 Praha) – vědecký pracovník, prožil studentská léta v Malešově, bratr Josefa Staňka

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Malešov – Čáslav – Ronov nad Doubravou.
  • Železnice – Městysem vede železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území městyse leží železniční stanice Malešova železniční zastávka Týniště.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky z Kutné Hory do Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic a Zbýšova (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Malešov, s. 11. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 294. Dále jen Šimek (1989). 
  5. a b Šimek (1989), s. 295.
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1084. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)
  17. Šimek (1989), s. 297.
  18. HAVLÍČEK, Vladimír. Malešovská velryba. NaCestu. Roč. 4, čís. 4, s. 6–9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]