Bon Repos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bon Repos
Zámek Bon Repos - Nový zámek
Základní informace
Sloh barokní
Architekti Ignác Palliardi, Jan Josef Wirch
Výstavba 1718
Přestavba 1762-1768
Stavebník František Antonín Špork
Současný majitel Zámek Bon Repos spol. s.r.o.
Další majitel Šporkové, páni z Klenové, Příchovští z Příchovic, Thun-Hohensteinové, Länderbank Wien, Kinští
Poloha
Adresa Čihadla 1 a 3, Stará Lysá, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Kód památky 38885/2-1962 (PkMnMISSezObr)
Web www.zamekbonrepos.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bon Repos je lovecký zámeček, založený hrabětem Františkem Antonínem Šporkem v roce 1718. Nachází se u obce Čihadla v katastrálním území Stará Lysá. Jedná se o nemovitou památku číslo 38885/2-1962.[1] V parku u zámečku se mimo jiné nachází památný tis červený.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Čihadla a zámeček Bon Repos s oborou na mapě Stabilního katastru z roku 1842.

Zdejší panství zakoupil František Antonín Špork v roce 1715. Vrch Čihadla byl oblíbeným zastavením tažného ptactva, a proto zde začal v roce 1718 budovat areál loveckého zámečku. Čižba – lov tažných ptáků byla Šporkovou velkou vášní. Součástí areálu byly vedle vlastního zámku La Maison de Bon Repos (Dům oddechu) i kaple sv. Jeronýma, kaple sv. Simeona Stylity, dům pro kněze a poustevníka („Ermitáž“).

Po Šporkově smrti v roce 1738 areál přešel do majetku majitele benáteckého panství, Ignáce Zikmunda hraběte z Klenové a Janovic. Nebyl používán a pustl. V roce 1769 jej v dražbě zakoupil Antonín Příchovský z Příchovic. Ten v letech 1762–1768 areál rozšířil a přestavěl. Přestavbu řídil pravděpodobně architekt Ignác Palliardi. Podle Pavla Vlčka je autorem přestavby pravděpodobně Jan Josef Wirch.[3] Hrabě Příchovský rovněž založil přilehlou obec Čihadla. Po roce 1816 získali areál Thun-Hohensteinové. V letech 1844-47 zde působil jako učitel hudby Bedřich Smetana. Koncem osmdesátých let 19. století byl areál ve vlastnictví Länderbank Wien. V roce 1905 zámek zakoupila rodina Kinských. Opravy proběhly v roce 1913 a po 1. světové válce.[4]

Po druhé světové válce byl v areálu lazaret Rudé armády. V roce 1958 byl zámek prohlášen nemovitou památkou.[1] Od 15. ledna 1963 se v areálu zámečku Bon Repos (v rozporu s předchozí deklarací památkové hodnoty) začalo stavět zázemí pro 13. samostatný raketový oddíl ze Slovenska. Části přilehlého lesa byly označeny jako vojenský prostor s přísným zákazem vstupu. Armáda držela zámek do roku 1990, nyní je po kompletní rekonstrukci v držení soukromého majitele.

Objekty[editovat | editovat zdroj]

  1. Přední zámek či Nový zámek
  2. Zadní stavení – La Maison de Bon Repos přízemní budova, nad portálem reliéf kojící Madony, v sále uvnitř fresky s motivy lovu ptáků kolem 1715, opraveny 1872 Antonínem Friebelem.
  3. Čínský pavilon – rokoková budova postavená v roce 1770, v sále nástropní malby s čínskými motivy z doby okolo 1770.
  4. Kaple sv. Jeronýma, vysvěcena v roce 1718.[3]
  5. Poustevna – "Ermitáž", budova ve tvaru pyramidy, jejíž střecha údajně sloužila pro pozorování ptactva. Později zanikla.[3]
  6. Kaple Nejsvětější Trojice
  7. Kaple sv. Simeona Stylity, u kaple stály dvě sochy andělů od Matyáše Bernarda Brauna, které jsou dnes v expozici barokního sochařství Národní galerie v Praze ve Schwarzenberském paláci v Praze,[5] a dvě kamenné lebky,[6] které byly ukradeny v 90. letech 20. stol.
  8. Socha sv. Marie Magdaleny v parku před zámkem. V areálu byly umístěny i sochy trpaslíků od stejného autora, které byly později přemístěny na zámek v Benátkách nad Jizerou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-06]. Identifikátor záznamu 150893 : zámeček Bon Repos. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. Tis červený v areálu zámku Bon Repos 103692
  3. a b c VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Libri, 2001. 623 s. ISBN 80-7277-028-4. Kapitola Bon Repos (Nymburk), s. 174. 
  4. POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech. Svazek 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 99. 
  5. Schwarzenberský palác
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-10-08]. Identifikátor záznamu 139805 : kaple sv. Simeona Stylity. Památkový katalog. MonumNet [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]