Heřmanice (okres Náchod)
| Heřmanice | |
|---|---|
 Letecký snímek | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jaroměř |
| Obec s rozšířenou působností | Jaroměř (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′47″ s. š., 15°55′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 432 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,94 km²[2] |
| Nadmořská výška | 276 m n. m. |
| PSČ | 552 12 |
| Počet domů | 145 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Heřmanice 13 552 12 Heřmanice nad Labem obec.hermanice@quick.cz |
| Starosta | Miloš Innert |
| Oficiální web: www | |
  Heřmanice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574040 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Heřmanice (německy Hermanitz) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde 432[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
_01.jpg)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy ji vlastnil královéhradecký purkrabí Ruprecht a pravděpodobně již obýval tvrz. Ta několikrát měnila majtele, až ji Jan z Pernštejna roku 1548 prodal jako zpustlou Janovi Hostinskému z Valdštejna, který ji přestavěl a odkázal svému synovci Vilémovi.
Tvrz byla tehdy chodbou spojena s oratoří kostela sv. Magdalény, po jehož severní straně stála, pravděpodobně na místě současného statku čp.1. Albrecht z Valdštejna svůj rodný statek roku 1610 dědictvím postoupil Hannibalovi z Valdštejna, brzy zadlužená tvrz opět změnila majitele, až byla konfiskována královskou komorou, od které ji Albrecht z Valdštejna roku 1628 vykoupil zpět. tvrz zpustla v 18. století, až ji roku 1788 krabčický sedlák Ott začal rozebírat na stavební kámen. [4] Při stavebních úpravách v obci roku 1835 byly objeveny tři sklepy.[5]
Až do odsunu českých Němců byly Heřmanice česko-německou jazykovou hranicí.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svaté Maří Magdalény[6] [7]
- Kamenný pamětní kříž se sochou Krista a reliéfem Bolestné Panny Marie v místní části Brod nad Labem[8]
- Smírčí kříž u silnice na Jaroměř
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Albrecht z Valdštejna (24. září 1583 heřmanická tvrz – 25. února 1634 Cheb)[9]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Dvorský, 1892, 384-385, pozn. 46
- ↑ historie na webu obce Heřmanice
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Heřmanice (Hermsdorf), s. 197–202.
- ↑ Památkový katalog
- ↑ Drobné památky
- ↑ Historie [online]. Obec Heřmanice [cit. 2022-06-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DVORSKÝ, František: Albrecht z Valdštejna až na konec roku 1621: Nové listy do knihy třistaleté paměti. Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, roč. 1, číslo 3. Praha 1892, s. 384-385, pozn. 46 online
- POCHE, Emanuel (editor): Umělecké památky Čech. Praha: Academia 1977, s. 375.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmanice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Heřmanice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Heřmanice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
