Šonov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o vesnici u Broumova v okrese Náchod. O části obce Provodov-Šonov pojednává článek Šonov u Nového Města nad Metují.
Šonov
Kostel sv. Markéty v Šonově
Znak obce ŠonovVlajka obce Šonov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0523 574511
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Broumov
Historická země Čechy
Katastrální území Šonov u Broumova
Katastrální výměra 20,74 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 302 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 460 m n. m.
PSČ 549 71
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Šonov 318
54971 Šonov u Broumova
Starosta Vladimír Grusman
Oficiální web: www.sonov.cz
Email: sonov@obec.cz
Šonov
Šonov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Šonov (německy Schönau) se nachází nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 302[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes 7 kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Šonov (Schönau) na Müllerově mapě Čech z roku 1720.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300.

V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.[2]

Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. Bezprostředně po osvobození Československa došlo k násilnostem. V srpnu 1945 byli v lese za obcí zastřeleni farář Prof. Dr. Alban Prause a kněz Ansgar Schmidt. V září bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.[2] Po druhé světové válce začala obec upadat z důvodu vysídlení původních obyvatel.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.

V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářú, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.[2]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[2][3]
1763 1776 1783 1798 1849 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1071 1407 1498 1612 1786 1959 1786 1556 1364 1258 1150 1085 494 429 355 305 308 322 322

Podle statistických údajů zde na počátku roku 2016 žilo 298 obyvatel a jejich průměrný věk byl 40,2 roku.[4]

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Težba nerostů[editovat | editovat zdroj]

U obce byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901-1902. Oba byly neúspěšné.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svaté Markéty,[5]
  • Fara čp. 83,[6] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.[7][8]
  • Hřbitov s kaplí Panny Marie. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
  • Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.[9]
  • Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.
  • Venkovská usedlost čp. 34,[10]
  • Venkovská usedlost čp. 158,[11]
  • Venkovská usedlost čp. 255,[12]

Sochy a kříže[editovat | editovat zdroj]

  • Pomník osvobození a pomník obětem války se nacházejí před budovou mateřské školy ve středu obce.
  • V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18[13])
    • Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1799[14]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • V Šonově se narodil Miroslav Khun (*1926), český publicista, scénárista, režisér a dramaturg.[15]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c d e f BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 146. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  4. Přehled počtu obyvatel v obcích ČR k 1. 1. 2016
  5. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau) : Kostel sv. Markéty, s. 295-301. 
  6. památka 36594/6-1897 (PkMnMISSezObr)
  7. památka 28587/6-1898 (PkMnMISSezObr)
  8. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294-302. 
  9. Informační tabule na kapličce.
  10. památka 35529/6-1901 (PkMnMISSezObr)
  11. památka 27345/6-1900 (PkMnMISSezObr)
  12. památka 23843/6-1899 (PkMnMISSezObr)
  13. Drobné památky Broumovska : Šonov [online]. Collegium pro arte antiqua, 1999, rev. 2001 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  14. MAXOVÁ, Ivana; ZAHRADNÍK, Pavel; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 220 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 163. 
  15. Filmová databáze FDb.cz: Miroslav Khun

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. 
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294-302. 
  • DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online. 
  • KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s. 
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 3 P/Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Šonov, s. 501-502. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]