Jiří Padevět

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Padevět
Jiří Padevět
Jiří Padevět
Narození 20. července 1966 (53 let)
Praha
Československo Československo
Povolání spisovatel, knihkupec, geodet
Alma mater Univerzita Karlova, Univerzita Jana Amose Komenského Praha
Žánr literatura faktu
Témata mapování válečné historie
Ocenění Magnesia Litera 2014, Slovník roku
Manžel(ka) Markéta Padevětová
Děti dvě dcery
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Padevět (* 20. července 1966 Praha) je český spisovatel, knihkupec a nakladatel. V roce 2014 získal cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Za stejnou publikaci obdržel i ocenění Slovník roku 2013.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1966. Po absolvování Střední průmyslové školy zeměměřické studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Český jazyk a hudební výchova, studia však nedokončil.[1] Roku 1988 začal pracovat jako knihkupec, od roku 2004 působí i jako nakladatel. V současné době je ředitelem nakladatelství Academia. Pod jeho vedením získaly knihy nakladatelství řadu ocenění – Magnesii literu, Cenu Josefa Jungmanna, Slovník roku, Cenu Josefa Hlávky, Cenu Miroslava Ivanova aj.

Jiří Padevět rozsáhle zmapoval protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, mimo jiné v knihách Průvodce protektorátní Prahou (za kterou získal Magnesii literu),[2] Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích a Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Dále publikuje v časopisech Analogon, Paměť a dějiny a dalších. V roce 2016 vyšla kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem autora Luďka Staňka Pod tíhou historie. V roce 2018 vyšla v nakladatelství Academia Padevětova publikace Průvodce stalinistickou Prahou 1948 - 1956: Místa – události – lidé.[3]

Na serveru Stream.cz,[4] posléze na TV Seznam[5] uvádí pořad Krvavá léta, kde diváky seznamuje s místy spojenými s nacistickou a komunistickou tyranií.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Komunistický režim v padesátých letech 20. století považuje za depresivnější období než byla nacistická okupace českých zemí během druhé světové války, protože „Nepřítelem jsme byli my. Bojovali jsme sami proti sobě, což je vždycky těžší než boj proti cizímu.“[6]

Podle Padevěta „Rodina Mašínů je symbolem českého 20. století, odboje proti totalitám a vlastně připomenutím toho, na čem stojí česká národní identita.“[7] Padevět je členem spolku Mašínův statek - Památník tří odbojů, který stojí za záměrem vybudovat památník věnovaný protinacistickému a protikomunistickému odboji, který zahrnuje také kontroverzní skupinu bratří Mašínů.[8]

Padevět odmítl ruskou kritiku namířenou proti příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády neboli banderovcům a prohlásil: „Ruský zvyk označovat kohokoliv, kdo se kdy postavil proti ruskému impériu, ať už se zrovna jmenovalo jakkoliv, za fašistu, je svým způsobem fascinující.“[9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cesty s Karlem Hynkem Máchou: Průvodce. Academia, Praha 2010.[10]
  • Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. Academia, Praha 2013.[11]
  • Poznámky k dějinám. Pulchra, Praha 2013.[12]
  • Pochody a transporty smrti. Středisko společných činností AV ČR, Praha 2013.[13]
  • Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích. Academia, Praha 2015.[14][15]
  • Střepy času, krajin, konspirací - Nalezený deník. Pulchra, Praha 2015.[16]
  • Topografie teroru. Středisko společných činností AV ČR, Praha 2015.[17]
  • Státy násilné a státy přihlížející. In: Povaha změny: bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. Vyšehrad 2015.[18]
  • Návrat ze srdce temnoty. In: Kapitoly z geologie duše. Academia, Praha 2015.[19]
  • Anthropoid (s Pavlem Šmejkalem). Academia, Praha 2016.[20]
  • Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích. Academia, Praha 2016.[21]
  • Ležáky a odboj ve východních Čechách] (s Vojtěchem Kynclem). Academia, Praha 2016.[22]
  • Věda života: rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem. Academia, Praha 2017.[23]
  • Dotek Anthropoidu. Academia, Praha 2017.[24]
  • Tři králové. Odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II. Academia, Praha 2017.[25]
  • Ostny a oprátky. Host, Brno 2018.[26]
  • Za dráty: tábory v období 1938-1945 na území dnešní České republiky. Academia, Praha 2018.[27]
  • Odbojová skupina bratří Mašínů. Academia, Praha 2018.[28]
  • Průvodce stalinistickou Prahou 1948-1956: Místa - události - lidé. Academia, Praha 2018.[29]
  • Komunistické lágry: Tábory nucené práce, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních 1948 až 1962. Academia, Praha 2019.[30]
  • Sny a sekyry: Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové. Host, Brno 2019.[31]
  • Dvacet minut na vsi. Academia, Praha 2019.[32]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SORTOF. Jiří Padevět: Literatura je velmi intimní. To, že čteme, je určitý dar - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://www.rozhlas.cz/leonardo/vstupte/_zprava/1029877
  3. Průvodce stalinistickou Prahou [online]. kosmas.cz [cit. 2018-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  4. RECENZE: Krvavá léta na Streamu jsou jako červený hadr na slušné Čechy | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2017-10-05 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. Nejdůležitější události květnového povstání v pořadu Krvavá léta. Místní kultura [online]. 2019-04-25 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. Padesátá léta byla depresivnější než protektorát, bojovali jsme sami proti sobě, říká Padevět. Lidovky.cz [online]. 18. listopadu 2018. Dostupné online. 
  7. Mašínův statek v Lošanech už zná svou podobu. Zvítězil návrh studentek ČVUT. Česká televize [online]. 19. srpna 2019. Dostupné online. 
  8. Jiří Leschtina: Mašín a synové se vracejí. Český rozhlas [online]. 14. srpna 2019. Dostupné online. 
  9. Banderovci: vrazi, či vlastenci?. Lidové noviny [online]. 24. srpna 2019. Dostupné online. 
  10. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=004290575&local_base=SKC
  11. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=005903135&local_base=SKC
  12. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006390194&local_base=SKC
  13. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006674926&local_base=SKC
  14. http://www.databazeknih.cz/knihy/krvave-finale-jaro-1945-v-ceskych-zemich-238557
  15. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006573753&local_base=SKC
  16. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006766359&local_base=SKC
  17. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007031581&local_base=SKC
  18. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006770852&local_base=SKC
  19. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006805646&local_base=SKC
  20. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007615684&local_base=SKC
  21. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007182207&local_base=SKC
  22. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007254294&local_base=SKC
  23. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007327519&local_base=SKC
  24. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007400632&local_base=SKC
  25. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007422674&local_base=SKC
  26. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007745448&local_base=SKC
  27. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=007735769&local_base=SKC
  28. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002859391&local_base=NKC
  29. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002994451&local_base=NKC
  30. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=003061402&local_base=NKC
  31. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=003122200&local_base=NKC
  32. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=003099337&local_base=NKC

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]