Bohuslavice (okres Náchod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohuslavice
Letecký snímek
Letecký snímek
Znak obce BohuslaviceVlajka obce Bohuslavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0523 573892
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Okres (LAU 1) Náchod (CZ0523)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nové Město nad Metují
Historická země Čechy
Katastrální území Bohuslavice nad Metují
Katastrální výměra 14,12 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 016 (2019)[1]
Nadmořská výška 284 m n. m.
PSČ 549 06
Zákl. sídelní jednotky 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Bohuslavice 175
54906 Bohuslavice nad Metují
Starosta Jiří Tojnar
Oficiální web: www.bohuslavice.com
E-mail: podatelna@bohuslavice.com
Bohuslavice
Bohuslavice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bohuslavice (německy Bohaslawitz) (katastrální území a železniční stanice nesou název Bohuslavice nad Metují) se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

kostel Svatého Mikuláše se zvonicí v Bohuslavicích

O Bohuslavicích je první zmínka v nadaci kostela dobrušského z  r. 1361. Roku 1371 držel Bohuslavice Sezima z Dobrušky. V roce 1409 byly v majetku pana Vítka z Černčic. V roce 1503 se za Jana Černčického z Kácova Bohuslavice dostaly k Novému Městu nad Metují. Roku 1638 byly darovány jako „část zboží novoměstského“ Ferdinandem III. Valtrovi z Leslie. Přes Bohuslavice vedla starobylá stezka zemská od Krčína k Opočnu.


Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Doba pobělohorská nekatolické Bohuslavice poznamenala. Jezuitské metody rekatolizace místního obyvatelstva zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. V oblasti působil od r. 1725 Antonín Koniáš. Proto během slezských válek utíkaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein.

V dubnu 1742 odešly z Bohuslavic do Münsterbergu v Pruském Slezsku: Hůlka Jiřík, Hůlka Matěj, Hůlka Mikuláš,[2] Šícha Jiřík (*1728), Štěp Jiří, Kňourek Martin, Kňourek Matěj s rodinami.[3] Dne 25.8.1740 byli vyslýcháni: Hůlka Mikuláš, Hůlka Matěj, Štěp Jiří.[4] Tito běženci z Bohuslavic prošli Münsterbergem a mnozí z nich se stali zakladateli či spoluzakladateli osady Husinec. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů se dají vysledovat přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček. Jméno Kňourek bylo v cizině upravováno: Knowrek, Knaurek, Knorrek. V této rodině se zachovala paměť na Bohuslavice i na to, že jim byly jezuity odebrány dvě děti, které se rodině nikdy nepodařilo dohledat (konec 20. století).[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod. Obec geograficky a turisticky patří do Kladského pomezí a nachází se v podhůří Orlických hor. Jejich nadmořská výška činí 284 m. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní  rezervací  v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém se píše v románu A. JiráskaTemno“. Prameny, dávající cca 100 litrů/sec křišťálové vody se stálou teplotou, zanikly s výstavbou vodovodu pro Hradec Králové v 90. letech 20. století.

Bohuslavicemi protéká Bohuslavický  potok s kaskádou rybníků – Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod hospodou, Pod pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom 14. a 15. století, kde se kdysi chovali kapři a naše obec v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech. Obec provozuje základní školu a mateřskou školu. Občerstvení lze dostat ve dvou pohostinstvích ve středu obce. Nakoupit lze ve třech prodejnách, v Konzumu, v prodejně ZEPA a v krámku U Krupičků. Obec Bohuslavice buduje od roku 2009 tlakovou kanalizaci, na lukách pod obcí byla vybudována čistírna odpadních vod. V roce 2011 byla vybudována v prostoru mezi hasičskou zbrojnicí a Orelnou prodejna potravin Konzum.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě základní sídelní jednotky: Bohuslavice a Zbytka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V Bohuslavicích se narodil hudební skladatel Josef Drahorád (18161895).

Exulanti z Bohuslavic patřili mezi zakladatele české osady Husinec v Pruském Slezsku. Dnes jsou roztroušeni po celém světě.

Související literatura autorky Edity Štěříkové[editovat | editovat zdroj]

  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004 (a jiné)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Rodokmenová zpráva vytvořená programem GenoPro. exulanti.genebaze.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 
  4. Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kniha 18, zpráva o výslechu ze dne 25.8.1740
  5. Vladimír Míčan: Za září Kalicha v cizině, Brno (str. 144).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]