Bohuslavice (okres Náchod)
| Bohuslavice | |
|---|---|
 Letecký snímek | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Město nad Metují |
| Obec s rozšířenou působností | Nové Město nad Metují (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′46″ s. š., 16°5′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 027 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,13 km²[2] |
| Katastrální území | Bohuslavice nad Metují |
| Nadmořská výška | 284 m n. m. |
| PSČ | 549 06 |
| Počet domů | 374 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bohuslavice 175 549 06 Bohuslavice nad Metují podatelna@bohuslavice.com |
| Starosta | Jiří Tojnar |
| Oficiální web | www |
  Bohuslavice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573892 |
| Kód části obce | 6467 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslavice (německy Bohaslawitz) (katastrální území a železniční stanice nesou název Bohuslavice nad Metují) jsou obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
O Bohuslavicích je první písemná zmínka v nadaci kostela dobrušského z roku 1361. Roku 1371 držel Bohuslavice Sezima z Dobrušky. V roce 1409 byly v majetku pana Vítka z Černčic. V roce 1503 se za Jana Černčického z Kácova Bohuslavice dostaly k Novému Městu nad Metují. Roku 1638 byly darovány jako „část zboží novoměstského“ Ferdinandem III. Valtrovi z Leslie. Přes Bohuslavice vedla starobylá stezka zemská od Krčína k Opočnu.
Exulanti
[editovat | editovat zdroj]Doba pobělohorská evangelické Bohuslavice poznamenala. Před slezskými válkami v roce 1733 uprchli: Jiří Macháček (kramplíř), Petr Macháček (vychovatel a učitel v anštaltu), Václav Macháček (kostelník, kantor, akolyta bratrské církve navržen herrnhutským kazatelem Jäschkem) – tito exulanti z Bohuslavic zemřeli v Českém Rixdorfu. V Rixdorfu se zachovaly jejich životopisy, část z nich byla publikována v knize Edity Štěříkové Běh života...[4] Dne 25. srpna 1740 byli vyslýcháni: Hůlka Mikuláš, Hůlka Matěj, Štěp Jiří.[5] Tito běženci z Bohuslavic prošli Münsterbergem a mnozí z nich zakládali české osady – např. Husinec aj. Jméno Kňourek bylo v cizině upravováno: Knowrek, Knaurek, Knorrek. V rodině Kňourků se zachovala paměť na Bohuslavice i na to, že jim byly jezuity odebrány dvě děti, které se rodině nikdy nepodařilo dohledat.[6] V roce 1743 utekl z Bohuslavic do Münsterbergu Jiří Vondráček, jehož potomek se v roce 1908 vystěhoval ze Zelova do Porto Alegre v Brazílii. Tam byl v roce 1898 založen první baptistický sbor v Brazílii.[7] V dubnu 1742 odešly z Bohuslavic do Münsterbergu v pruském Slezsku: Hůlka Jiřík, Hůlka Matěj, Hůlka Mikuláš,[8] Šícha Jiřík (* 1728), Štěp Jiří, Kňourek Martin, Kňourek Matěj s rodinami.[9]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod. Obec geograficky a turisticky patří do Kladského pomezí a nachází se v podhůří Orlických hor. Její nadmořská výška činí 284 m. Okolí obce lemují lesy Tuří s velkým rybníkem, Horka a Halín s rozsáhlým výskytem teplomilné hajní květeny. Ojedinělou přírodní rezervací v celých severovýchodních Čechách jsou Zbytka, kde roste vzácná chráněná květena. Zde se nacházelo i známé a pověstmi opředené bezedné jezírko, o kterém se píše v románu A. Jiráska „Temno“. Prameny, dávající cca 100 litrů/sec křišťálové vody se stálou teplotou, zanikly s výstavbou vodovodu pro Hradec Králové v devadesátých letech 20. století.
Bohuslavicemi protéká Bohuslavický potok s kaskádou rybníků – Šuryt, Štíp, Tláskal, Věžiště, Pod hospodou, Pod pastouškou a Dolejší rybník, připomínající vznikem přelom 14. a 15. století, kde se kdysi chovali kapři a naše obec v ničem nezaostávala za slávou rybníkářství jižních Čech. Obec provozuje základní školu a mateřskou školu. Občerstvení lze dostat v pohostinství ve středu obce. Nakoupit lze ve třech prodejnách – v prodejně ZEPO, v krámku U Krupičků a v malém marketu Anna. Obec Bohuslavice buduje od roku 2009 tlakovou kanalizaci, na lukách pod obcí byla vybudována čistírna odpadních vod. V roce 2011 byla vybudována v prostoru mezi hasičskou zbrojnicí a Orelnou prodejna potravin Konzum.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 420 | 1 589 | 1 510 | 1 433 | 1 439 | 1 417 | 1 381 | 1 139 | 1 095 | 1 031 | 1 023 | 888 | 927 | 1 000 | 984 |
| Počet domů | 213 | 232 | 232 | 236 | 260 | 283 | 298 | 335 | 323 | 306 | 305 | 342 | 351 | 353 | 374 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Obec se člení na dvě základní sídelní jednotky: Bohuslavice a Zbytka.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází železniční trať Týniště nad Orlicí – Meziměstí, na které má zastávku a nádraží (Pro nezaměnitelnost obě zastávky používají označení Bohuslavice nad Metují). Dále skrz obec vedou silnice druhé třídy číslo 304 a 308. V obci začíná silnice druhé třídy číslo 309, která vede do Deštného v Orlických horách. V obci se nachází i 5 autobusových zastávek.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Mikuláše
- Socha Panny Marie Ochranitelky
- Přírodní rezervace Zbytka – lužní les
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Exulanti z Bohuslavic patřili mezi zakladatele české osady Husinec (1749)
- Exulantský rod Vondráčků má v Brazílii přes sto potomků (rok 2015) se znalostmi své historie
- V Bohuslavicích se narodil hudební skladatel Josef Drahorád (1816–1895)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 605–608.
- ↑ Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kniha 18, zpráva o výslechu ze dne 25. srpna 1740
- ↑ Vladimír Míčan: Za září Kalicha v cizině, Brno (str. 144).
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ. Více sluší poslouchati Boha než lidí. [s.l.]: Kalich + Exulant (spolek), 2015. S. 220–221.
- ↑ Rodokmenová zpráva vytvořená programem GenoPro. exulanti.genebaze.cz [online]. [cit. 2019-12-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bohuslavice [online]. 2007-11-30 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslavice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bohuslavice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bohuslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
