Červený Kostelec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Červený Kostelec
kostel svatého Jakuba Většího a fara
kostel svatého Jakuba Většího a fara
Znak města Červený KostelecVlajka města Červený Kostelec
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0523 573965
Pověřená obecČervený Kostelec
Obec s rozšířenou působnostíNáchod
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel8 229 (2022)[1]
Rozloha24,07 km²
Nadmořská výška414 m n. m.
PSČ549 41
Počet domů2 308 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.6
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřadunám. T. G. M. 26
549 41 Červený Kostelec
mestock@mestock.cz
StarostaTomáš Prouza
Oficiální web: www.cervenykostelec.cz
Červený Kostelec
Červený Kostelec
Další údaje
Kód obce573965
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený Kostelec (německy Rothkosteletz) je město v okrese NáchodKrálovéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Leží v Podorlické pahorkatině na potoce Olešnici. Má přibližně 8 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Červeném Kostelci[editovat | editovat zdroj]

Existenci osady Kostelce prvně zmiňuje konfirmační kniha pražské diecéze z 22. srpna 1362. Podle ní měla již v této době osada farní kostel.

Se souhlasem Mikuláše, řečeného Pískle, rytíře z Rotenburku, patrona kostela v Kostelci, a Nýče, rytíře ze Starých Buků, patrona kostela ve Starých Bukách, dochází ke vzájemné výměně plebána Hrzka ze Starých Buků a plebána Heřmana, plebána v Kostelci.
— Konfirmační kniha, 22. srpen 1362[3]

Významné skutečnosti[editovat | editovat zdroj]

11. srpna 1831 přeskočila jiskra z neopatrně hlídaného ohně a vyhořelo 65 domů včetně fary, kostela, zvonice a kostnice.

Od listopadu 1837 do 30. dubna 1838 v Červeném Kostelci žila česká spisovatelka Božena Němcová. Nastěhovala se sem s manželem hned po svatbě. Nachází se zde také muzeum v domku, v němž Božena Němcová žila. V zahradě muzea stojí pomník Viktorie Židové, jejíž osud byl inspirací pro postavu Viktorky v Babičce. Ostatky Viktorie Židové jsou uloženy na místním hřbitově.

V neděli 11. července 1926 navštívil Červený Kostelec první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Po přivítání starostou Františkem Novákem si prohlédl nové městské divadlo.

V roce 1995 zde byl otevřen první hospicČeské republice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Červeném Kostelci.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Ochotnický soubor Záboj, Červený Kostelec 1928

Ochotnické divadlo se v Červeném kostelci hrálo již v roce 1809. Nejvýznamnější byl Spolek divadelních ochotníků, který byl založen v roce 1864 a zanikl 2009. Od té doby je součástí Divadla Na tahu.[5] V období mezi světovými válkami působil v Červeném Kostelci též amatérský pěvecký soubor Záboj, který se též divadlu věnoval.[6]

Ve městě se každé léto koná mezinárodní folklórní festival (MFF), nejvýznamnější kulturní akce svého druhu v Královéhradeckém kraji. Jde o jeden z nejstarších festivalů v České republice; jeho počátky sahají do prvé poloviny 50. let 20. století.[7] Díky své kvalitní organizaci a účasti špičkových zahraničních souborů byl zařazen mezi hlavní festivaly, pořádané pod patronací Mezinárodní organizace lidového umění IOV (statut B v UNESCO).[8]

Ve městě se nachází Knihovna Břetislava Kafky,[9] pojmenovaná po místním rodáku Břetislavu Kafkovi.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V lomu u Devíti křížů v blízkosti města byly v 90. letech 20. století (a později v Praze v roce 2010, kam byl kámen z lomu dovezen) objeveny již dva pravděpodobně dinosauří otisky fosilních stop, pocházející z období pozdního triasu (asi před 220 až 200 miliony let). Otisky ze sedimentů bohdašínského souvrství patřily menším, vývojově primitivním dinosaurům (nebo jejich blízkým příbuzným), dosahujícím délky asi 2 až 3 metrů a hmotnosti několika desítek kilogramů.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Štěpař, Josef a Kafka, Pavel. Dějiny chrámu sv. apoštola Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007. 102 s. ISBN 978-80-86818-45-0
  4. Mgr. Vladimír Ježek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  5. Databáze českého amatérského divadla: Soubory: SDO / Tyl / SKP / SZK / Jiskra / DS MěKS [online]. NIPOS [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  6. foto souboru. S. 2. Pestrý týden [online]. 1928-04-07. S. 2. (dostupné z NK ČR) Dostupné online. 
  7. the. Roztančená země. Z domova. Haló noviny. Futura, a.s., 3. srpen 2019, roč. 29, čís. 178, s. 3. ISSN 1210-1494. 
  8. O festivalu [online]. Historie. Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec, rev. 2019-08-02 [cit. 2019-08-05]. online. 
  9. Článek | Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. www.svkhk.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  10. Milan Lašťovka, Arno Glaser. Hrob Jan Kratochvíl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  11. Vladimír Jouda, Vladimír Štrupl. Pamětní deska Jan Kratochvíl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  12. SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách V. DinosaurusBlog [online]. 3. srpna 2017. Dostupné online.  (česky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Štěpař a Pavel Kafka: Dějiny chrámu apoštola sv. Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007. 102 s. ISBN 978-80-86818-45-0
  • František Drahoňovský, Josef Pinkava, Červený Kostelec - Město bohatých tradic:, Červený Kostelec 2011. 223 s. ISBN 978-80-260-0745-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]