Vernéřovice
| Vernéřovice | |
|---|---|
 Kostel sv. Michaela archanděla a fara | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Teplice nad Metují |
| Obec s rozšířenou působností | Broumov (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′54″ s. š., 16°13′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 322 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,41 km²[2] |
| Katastrální území | Vernéřovice |
| Nadmořská výška | 453 m n. m. |
| PSČ | 549 82 |
| Počet domů | 137 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vernéřovice 201 549 82 Vernéřovice ou.vernerovice@cbox.cz |
| Starosta | Ing. Tomáš Havrlant |
| Oficiální web | www |
  Vernéřovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 547743 |
| Kód části obce | 14681 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vernéřovice (německy Deutsch Wernersdorf) jsou obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji na hranici s Polskem. Tato lánová ves leží v údolí Vernéřovického potoka a svým východním koncem prakticky navazuje na město Meziměstí. Žije zde 322[1] obyvatel (roku 1900 žilo v obci 1 336 obyvatel německé národnosti).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351. Dřívější jména Německé Vernéřovice, Vernéřovice u Broumova, něm. Deutsch-Wernersdorf.[5] Podle pověsti založena lokátorem Wernerem. Od založení až do odsunu v poválečných letech obývána Němci. Dříve převládala textilní zemědělská produkce, po kolektivizaci získala podíl masná produkce.
Nejvýznamnější stavbou je barokní venkovský kostel sv. Michaela archanděla v obci (od Kryštofa Dientzenhofera, broumovská skupina), který byl postaven v letech 1719–1723.[6] Za vesnicí na úpatí Horského hřbetu u Vernéřovické studánky se nachází novogotická poutní kaple Panny Marie Pomocné. Pochází z let 1892 až 1894, ačkoliv vysvěcena a definitivně dokončena byla až roku 1904.[7] Německy byla zvaná Bründl a stala se místem tzv. vernéřovického zázraku (častý cíl poutníků a mariánských procesí). Ke kapli se studánkou vedla také dnes již zaniklá křížová cesta.[8][9] Od roku 2017 navazuje na poutní tradici Svatojakubská cesta – Východočeská trasa, která protíná celou obec.[10][11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Celá obec spadá do území CHKO Broumovsko. V jižním cípu katastrálního území se nachází přírodní památka Mořská transgrese.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 268 | 1 207 | 1 199 | 1 349 | 1 392 | 1 200 | 1 081 | 551 | 532 | 454 | 445 | 377 | 372 | 325 | 303 |
| Počet domů | 188 | 195 | 205 | 204 | 223 | 223 | 230 | 230 | 135 | 119 | 110 | 129 | 134 | 136 | 137 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1950 Vernéřovice byly obcí v okrese Broumov. V letech 1961–1985 patřily jako část obce k Březové. Od 1. července 1985 do 31. srpna 1990 patřily jako část města k Meziměstí a od 1. září 1990 jsou opět samostatnou obcí.[14]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. února 2011.[15]
Doprava a značené trasy
[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází silnice III/3023 ve směru z Meziměstí do Teplic nad Metují. Veřejnou autobusovou dopravou jsou Vernéřovice propojeny s Broumovem, Meziměstím, Teplicemi nad Metují a Adršpachem. Na území obce jsou tři autobusové zastávky. Železniční trať prochází těsně za hranicí vernéřovického katastru.
Vernéřovicemi prochází od roku 2017 dálková kulturně-duchovní spojnice Svatojakubské cesty – Východočeské trasy (Libná–Vlašim), konkrétně 1. etapa trasy (Krzeszów–Libná–Meziměstí).[10] Obec taktéž protíná turistická severní pohraniční trasa Stezky Českem.[16]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple Panny Marie Pomocné (tzv. Soulkostel, novogotická bývalá poutní kaple, současný multikulturní prostor)
- Vernéřovická studánka, tj. bývalá Mariánská studánka (studánka s kaplí odkazující na bývalou mariánskou tradici, umístění v pramenné oblasti Vernéřovického potoka pod Bukovou horou)[17]
- Kostel sv. Michaela archanděla (barokní venkovský kostel tzv. broumovské skupiny), od roku 2022 národní kulturní památka[6]
- Hřbitov (mj. renesanční figurativní náhrobník z r. 1579)[18]
- Fara jednopatrová z r. 1835[18]
- Krucifix u silnice do Meziměstí
- Vernéřovická lípa, památný strom
- Usedlost čp. 17, kulturní památka ČR [19]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Boží muka u cesty do Meziměstí -
Usedlost čp. 17, kulturní památka -
Studánka u kaple Panny Marie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ a b Ottův slovník naučný, Díl XXVI. Fotoreprint vyd. z r. 1907. vyd. Praha: Argo/Paseka, 2002. 1080 s. ISBN 80-7185-440-9. S. 583.
- ↑ a b kostel sv. Michaela archanděla - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-12-17]. Dostupné online.
- ↑ kaple Panny Marie Pomocné v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ kaple Panny Marie Pomocné. Zničené kostely [online]. [cit. 2025-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Kostelíček u Vernéřovické studánky :: TJ CONDOR PRAHA. www.tjcondor.cz [online]. [cit. 2025-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Východočeská trasa – Ultreia [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Po stopách sv. Jakuba v česko-polském příhraničí / Śladami św. Jakuba na czesko-polskim pograniczu: Szlak Świętego Jakuba do Santiago de Compostela: Droga Wschodnioczeska, CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0001382, Meziměstí: Město Meziměstí, 2019.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 614.
- ↑ Udělené symboly – Vernéřovice [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Stezka ČESKEM může jít každý [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online.
- ↑ kaple Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. 1. vyd. Svazek 4. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 216.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-20]. Identifikátor záznamu 124444 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Německé Verneřovice (Deutsch-Wernersdorf), s. 230–238.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vernéřovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Verneřovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vernéřovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
