Kryštof Dientzenhofer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kryštof Dientzenhofer
Narození 7. července 1655
St. Margarethen, Bavorsko
Úmrtí 20. června 1722
Praha
Povolání stavitel, architekt
Hnutí baroko
Významná díla Kostel Všech svatých
Kostel svatého Michaela archanděla
Kostel svaté Kláry
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
syn Kilián Ignác Dientzenhofer
Chrám sv. Markéty břevnovského kláštera od Kryštofa Dientzenhofera

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen u Brannenburgu, Bavorsko20. června 1722, Praha) byl český stavitel a architekt německého původu. Byl představitelem vrcholného baroka.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře a kostel svaté Kláry v Chebu, barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Podílel se na mnoha dalších stavbách v Čechách a působil také jako pevnostní stavitel v Chebu a Praze a jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera. Jeho synem byl slavný barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny – byl prostředním z pěti bratří, kteří se všichni stali významnými staviteli. Vyučil se zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Roku 1685 se oženil s vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi Annou.V roce 1689 dostal povolení provozovat stavitelskou činnost, v této době už pracoval společně s Abrahamem Leuthnerem na stavbě zámku v Ostrov u Karlových Varů. Roku 1698 začal působit v Chebu, později stavěl dvůr zámečku v Hamrníkách nebo kostel sv. Kláry v Chebu. O dvacet let později začal samostatně budovat i v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kryštof Dientzenhofer je spolehlivě doložen pouze jako stavitel. [1] Autorství níže uvedených staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je podloženě zpochybňován.

Stavby v Praze[editovat | editovat zdroj]

Stavby mimo Prahu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995. 1103 s. ISBN 80-200-0536-6. S. 137.  
  2. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha : Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 91.
  3. a b c d e f g h i j k Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1995. ISBN 80-200-0536-6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]