Klášter Teplá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o klášteře v Teplé. O sídle se stejným názvem katastrálního území pojednává článek Klášter (Teplá).
Kanonie premonstrátů v Teplé
Klášter Teplá
Klášter Teplá
Místo Teplá
Zeměpisné souřadnice
Řád Premonstráti
Založení 1193
Představený Filip Zdeněk Lobkowicz
Znak Coat of Klaster Tepla.png

Klášter Teplá je premonstrátský klášter v Teplé u Mariánských Lázní.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Osada Teplá s premonstrátským opatstvím se nachází na levém břehu říčky Teplé v Tepelské vrchovině 1,5 km jižně od Teplé, 12 km východně od Mariánských Lázní, 12 km jihozápadně od Toužimi, 14 km severovýchodně od Plané a 9 km severozápadně od Bezdružic. Dopravní spojení zabezpečuje silnice II/210.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oficiální pečeť děkana premonstrátského Kláštera Teplá; ~1690

Klášter založil roku 1193 [1] český šlechtic Hroznata a po svém zakladateli získal kromě majetku také znak se třemi páry jeleních parohů. Nový konvent byl osazen řeholníky ze strahovského kláštera a Hroznata se vydal na další kruciátu společně s císařem Jindřichem VI. Po Jindřichově smrti v Messině se Hroznata vrátil do Říma a přislíbil založení dalšího kláštera, jímž se stal ženský klášter v Chotěšově. Poté se sám rozhodl ke vstupu do řádu a setrval v něm až do své smrti roku 1217. Po jeho skonu zdědil klášter fundátorův majetek a stal se kulturním a duchovním centrem okolní krajiny.

Život kláštera se až do současné doby prolínal s celou spletitou historií, nicméně známá linie opatů kláštera [2] zaznamenává jejich příspěvky k přežití ve složitých dobách třicetileté války a období rekonstrukce a dalšího rozvoje po roce 1648. Zde se nejčastěji zmiňuje 31.opat Friedrich Füssel (1648-1654)[3]. V období stavovského povstání 1619 a protikatolické represe se do kláštera v Teplé uchýlila řada kněží ze Strahovského kláštera včetně pražského arcibiskupa Jana Loheliuse. Záchranou akci organizoval opat Strahovského kláštera Kašpar z Questenberka s pomocí svého bratra Gerharda, generála na dvoře Fridricha II. Štýrského a vojenského rádce Albrechta Valdštejna.

Bohatá činnost kláštera je zobrazena v písemnictví a je dokládána bohatou sbírkou tisků různé povahy v klášterní knihovně [4]

Pečetě některých opatů kláštera v Teplá v jejich historické posloupnosti: 31. Fredericus Füssel, 33. Raymundus Willfort I., 34. Fridericus II. Uhl, 35. Gregor Neidhrat, 40. Raymund IV. Hubl, 41. Chrysostom Pfrogner, 42. Carolus Reitenberger[5].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [Klášter Teplá www.klastertepla.cz]
  2. Klášter a jeho historie [online]. Teplá: Klášter Teplá, 2011, [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (česky) 
  3. HLIBOKÁ, Michaela. Obecné dějiny kláštera Teplá; bakalářská práce [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická, 2013. Dostupné online. (česky) 
  4. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. Krajská knihovna Vysošina, 2015, č.4, [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Přehled tepelských opatů [online]. Klášter premonstrátů Teplá, 2011, [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]