Hroznata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blahoslavený
Hroznata z Ovence, O. Praem.
Bl. Hroznata v okovech, Ludvík Šimek nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově
Bl. Hroznata v okovech, Ludvík Šimek
nad portálem kostela sv. Václava na Smíchově
mučedník
Datum narozeníkolem 1160
Datum úmrtí14. července 1217
Svátek14. července
Místo pohřbeníKlášter Teplá
BlahořečenUznání kultu: 16. září 1897, Lev XIII.
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributymodel kostela, okovy, řetězy
PatronemČech, plzeňské diecéze
Tento článek je o českém šlechtici. O proboštovi mělnické a litoměřické kapituly pojednává článek Hroznata (probošt).

Blahoslavený Hroznata z Ovence byl český šlechtic, narozený kolem roku 1160 (někdy se uvádí i letopočet 1170) jako syn Hroznatovce Sezemy, číšníka královny Judity, a Dobroslavy, která zřejmě pocházela z rodu Drslaviců.[1] Od blahoslaveného Hroznaty odvozuje svůj původ šlechtický rod Vrtbů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Socha Hroznaty v tepelském klášteře

Po předčasné smrti otce Sezimy z Krašova, který padl v bitvě u Loděnic roku 1179, byl vychováván u své sestry Vojslavy, která byla provdána v Krakově za krakovského purkrabího či městského prefekta. Měl bratra Arnošta. Páni z Gutštejna také pravděpodobně vycházejí z jejich rodu. Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji pečeť (trojice jeleních paroží – roku 1197[2]), přivěšenou modrým provázkem.

Nadaný mladý muž se po návratu do Čech oženil, ale brzy ztratil svého syna i manželku. V roce 1193, výměnou za slib účasti na křížové výpravě do Svaté země, založil na svém panství v Teplé klášter premonstrátů a kolem roku 1200 klášter pro sestry-premonstrátky v Chotěšově. Podle tradice byl později v Římě papežem Inocencem III. oblečen do bílého hábitu premonstrátů a stal se řeholníkem v nově založeném tepelském klášteře.

Již předtím vlastnil několik obcí na Litoměřicku a Českolipsku. Je doloženo dokladem z roku 1197, že mu patřila ves Jezvé, ležící v dnešním okrese Česká Lípa.[3]

Díky bohatým zkušenostem jej opat Jan jmenoval svým zástupcem a správcem majetku. Ze všech sil se potom řeholní bratr (tj. laik) Hroznata zasazoval za věci kláštera. To bylo nepřátelům kláštera trnem v oku. Byl od nich zajat a uvězněn, a protože odmítal zaplatit výkupné, nechali ho zemřít hlady. Stalo se tak 14. července 1217.

Již v polovině 13. století byl sepsán Hroznatův životopis: Vita fratris Hroznatae. Papež Lev XIII. potvrdil roku 1897 jeho uctívání jako blahoslaveného a o 100 let později byl papežem sv. Janem Pavlem II. jmenován patronem nově vzniklé Plzeňské diecéze a též patronem vězňů svědomí a vězňů pro víru v Boha a pronásledovaných křesťanů. Na počátku roku 2004 zahájil tehdejší (římskokatolický) plzeňský diecézní biskup František Radkovský kanonizační proces.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hroznata Tepelský
  2. České znaky v běhu staletí
  3. MANDAŽIEV, Petr. Kostel sv. Vavřince v Jezvé u České Lípy. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 173. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]