Hroznatovci
| Hroznatovci | |
|---|---|
| Země |  České království |
| Mateřská dynastie | Hroznatovci |
| Tituly | Říšská hrabata |
| Zakladatel | Hroznata |
| Mytický zakladatel | Heřman |
| Rok založení | 12. století |
| Vymření po meči | 1830 |
| Větve rodu | páni z Gutštejna, páni z Vrtby |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hroznatovci jsou starý český panský rod, od kterého svůj původ odvozují páni z Gutštejna, páni z Vrtby a jiní. Jméno rodu získali dodatečně v 19. století podle nejvýznamnějšího člena rodu, blahoslaveného Hroznaty. Jméno rodu označovalo velmože, rytíře, hrabata, kteří užívali jednotný erb tří paroží v různých barevných variacích.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
K nejstarším členům rodu patřili Vilém a Heřman, kteří se s českým knížetem Svatoplukem podíleli na vyvraždění Vršovců v roce 1108.[1] Jejich předkem byl snad Heřman (Hermannus), který vykonal roku 1124 pouť do Jeruzaléma.
Heřman měl syny Hroznatu a Sezemu.
Hroznata podnikl roku 1152 pouť do Svaté země s dary po zemřelém Jindřichu Zdíkovi, dále byl roku 1169 kastelánem v Kladsku, a měl syny Meška a Hroznatu z Peruce, zvaného „Kadeřavý“ (Crispus), který byl rovněž komorníkem.
Sezema byl komorníkem české královny Judity, plzeňský kastelán, ženatý s Dobroslavou z rodu Drslaviců. Zemřel roku 1179 v bitvě u Loděnice. Sezema měl syna Sezemu, jeho potomky se rod rozvětvil na pány z Gutštejna, pány z Frumštejna, pány z Fusperka, pány z Běle, pány z Vrtby a pány z Nekmíře.[1] Jedním z dalších synů byl Arnošt, jehož potomky byli páni z Kounic a páni z Choustníku.[1]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Ve zlatém štítě měli troje černé jelení paroží.
Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]
Sňatky se spojili s Drslavici a Černíny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d BLAHOSLAVENÝ HROZNATA - život a odkaz. biskupstviplzen.blob.core.windows.net [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JÁNSKÝ, Jiří. Hroznatovci a páni z Gutštejna. 1. vyd. [s.l.]: Nakladatelství Českého lesa, 2009. 567 s. ISBN 978-80-87316-02-3.
