Dolní Bělá
| Dolní Bělá | |
|---|---|
 Střed vesnice (pohled z hradu) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Plasy |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′47″ s. š., 13°16′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 466 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,15 km²[2] |
| Katastrální území | Dolní Bělá |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 331 52 |
| Počet domů | 191 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dolní Bělá 31 331 52 Dolní Bělá dolni.bela@inplus.cz |
| Starosta | Mgr. Martin Karlovec |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Bělá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558796 |
| Kód části obce | 28592 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Bělá (dříve Český Neustadtl, německy Böhmisch-Neustadtl) je obec a vesnice v okrese Plzeň-sever. Žije v ní 466[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,[4] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.[6] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 645 obyvatel (z toho 296 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 jich bylo evangelíky, 28 patřilo k církvi československé, osmnáct k církvi izraelské a 257 lidí bylo bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 671 obyvatel: 667 Čechoslováků, dva Němce, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 110 evangelíků, deset členů církve československé, devět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 169 lidí bez vyznání.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 675 | 705 | 659 | 622 | 700 | 645 | 671 | 495 | 544 | 490 | 446 | 434 | 451 | 415 |
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Bučí.
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- do roku 2018: Tomáš Křiklán
- od roku 2018: Martin Karlovec
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Na návrší nad Dolní Bělou se dochovaly pozůstatky hradu Bělá z počátku čtrnáctého století.
- Ve středu vesnice stojí empírový kostel Povýšení svatého Kříže z let 1820–1822.[11] Pod kostelem se nachází původně pozdně barokní fara z roku 1769, upravená v první polovině devatenáctého století. Její jednopatrová budova má valbovou střechu a půdorys písmena L. Omítky fasád prvního patra jsou zdobené lizénami a štukovými klenáky. Nad vchodem je umístěn akantem zdobený znak opata plaského kláštera Fortunata Hartmanna.[12]
- K drobným kulturním památkám patří kaple Zvěstování Panny Marie a Husova kaple. Barokní kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1736 u silnice do Horní Bělé má čtvercový půdorys a sedlovou střechu z bobrovek. Dovnitř vede vstup v šambráně zaklenutý půlkruhovým obloukem s klenákem, na němž je uvedeno vročení 1736.[13] Funkcionalistická Husova kaple byla postavena v letech 1938–1939 podle projektu architekta Jaroslava Fišera. Samotná kaple má kruhový půdorys s průměrem asi jedenáct metrů a kryje ji devět metrů vysoká kupole s lucernou.[14]
- V centru vsi se dochovala budova Válcových mlýnů Josefa Pioreckýho.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obecní úřad
-
Kostel Povýšení Svatého Kříže
-
Fara
-
Zřícenina hradu Bělá
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dolní Bělá, s. 126.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dolní Bělá, s. 45–46.
- ↑ NOVOBILSKÝ, Milan; RICHTEROVÁ, Jana. Hrad Bělá. Historie a vývoj hradu v Dolní Bělé. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 41 s. S. 4. Dále jen Novobilský, Richterová (1996).
- ↑ Novobilský, Richterová (1996), s. 6.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dolní Bělá, s. 291.
- ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Zvěstování Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Husova kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Bělá na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dolní Bělá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
