Dolní Bělá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Bělá
Střed vesnice (pohled z hradu)
Střed vesnice (pohled z hradu)
Znak obce Dolní BěláVlajka obce Dolní Bělá
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0325 558796
Pověřená obecPlasy
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel476 (2022)[1]
Rozloha2,14 km²
Katastrální územíDolní Bělá
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ331 52
Počet domů191 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Bělá 31
331 52 Dolní Bělá
dolni.bela@inplus.cz
StarostaMgr. Martin Karlovec
Oficiální web: www.dolnibela.cz
Dolní Bělá
Dolní Bělá
Další údaje
Kód obce558796
Kód části obce28592
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bělá (dříve Český Neustadtl, německy Böhmisch-Neustadtl) je obec a vesnice v okrese Plzeň-sever. Žije v ní 476[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,[3] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.[5] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.[6]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
675 705 659 622 700 645 671 495 544 490 446 434 451 415

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • do roku 2018: Tomáš Křiklán
  • od roku 2018: Martin Karlovec

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Glerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dolní Bělá, s. 126. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dolní Bělá, s. 45–46. 
  5. NOVOBILSKÝ, Milan; RICHTEROVÁ, Jana. Hrad Bělá. Historie a vývoj hradu v Dolní Bělé. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 41 s. S. 4. Dále jen Novobilský, Richterová (1996). 
  6. Novobilský, Richterová (1996), s. 6.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dolní Bělá, s. 291. 
  9. Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  10. Kaple Zvěstování Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  11. Husova kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]