Velečín
| Velečín | |
 zvonice (věž bývalého kostela) ve Velečíně | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0325 578924 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kralovice |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Velečín |
| Katastrální výměra | 5,24 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′28″ s. š., 13°24′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 64 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 438 m n. m. |
| PSČ | 331 65 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Velečín 17 331 65 Žihle |
| Starostka | Mgr. Lenka Valešová |
|
Oficiální web: www | |
| Email: velecin@quick.cz | |
  Velečín | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velečín (něm. Weletschin) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever. Ve stejnojmenné obci, která zahrnuje i Ostrovec, žije 64[1] obyvatel, její katastrální území zaujímá 524,77 ha a PSČ všech adres je 331 65.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Ves leží v rovinatém terénu 4 km severovýchodně od Žihle na železniční trati č. 160 Plzeň–Žatec, v nadmořské výšce 436–452 m.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Velečínu je z roku 1296. Po polovině 16. století byl součástí rabštejnského panství rodu Šliků. Od roku 1578 patřil Velečín rodu Libštejnských z Kolovrat. V roce 1600 Mikuláš Libštejnský prodal ves Jiřímu Chotkovi ze Žihle, ale jeho panství bylo roku 1621 zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. za Chotkovu účast na stavovském povstání. Následujícího roku koupil panství Heřman Černín a připojil jej k petrohradskému panství.
Po zrušení patrimoniální správy se Velečín spolu s Ostrovcem stal samostatnou obcí. Občan Wenzel Tauber odkázal 1200 zl. na stavbu školy. Nejprve v roce 1885 vznikla v čp. 3 pobočka obecné školy v Blatně, na podzim téhož roku začala výstavba školní budovy, která byla dokončena následující léto. 1. ledna 1887 se z pobočky stala samostatná obecná škola. V roce 1903 byla na železniční trati zřízena zastávka. Původní obyvatelé německé národnosti byli v roce 1946 vysídleni.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Na rozsáhlé návsi byl v letech 1868–1869 za přispění obce a z příspěvků manželů Wenzela a Rosalie Tauberových postaven pseudogotický kostel Jména Panny Marie. Kostel byl však zbořen – s výjimkou věže – v 70. létech 20. století, na místě jeho lodi a presbytáře dnes stojí budova obecního úřadu. U kostela byla také v 19. století vybudována malá zděná výklenková kaplička. U železničního přejezdu silnice na Ostrovec je středověký kruhový kámen s téměř setřeným reliéfem berličkového kříže, v jeho blízkosti stojí pamětní kříž z 19. století.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Velečín sousedí na severu s Blatnem, na východě s Ostrovcem a na jihozápadě s Pastuchovicemi. Severně od vsi protéká Podvínecký potok, na kterém je Velečínský rybník. Východně od vsi začíná přírodní park Jesenicko.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Velečín; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4 (2005/6), č. 4, s. 2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velečín ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Velečín v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky obce
- mesta.obce.cz
