Nekmíř
| Nekmíř | |
|---|---|
 Zámek | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0325 559270 |
| Pověřená obec | Všeruby |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′29″ s. š., 13°15′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 524 (2021)[1] |
| Rozloha | 9,84 km² |
| Nadmořská výška | 442 m n. m. |
| PSČ | 331 52 |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nekmíř 114 33152 Dolní Bělá info@nekmir.cz |
| Starosta | Ing. Josef Urbánek |
| Oficiální web: www | |
  Nekmíř | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nekmíř je obec v okrese Plzeň-sever. Žije v ní 524[1] obyvatel. Obec zahrnuje ještě Lhotku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. V roce 1419 se východně od ní odehrála Bitva u Nekmíře – první větší střetnutí, kde husitským vojskům velel Jan Žižka.[2]
U vesnice se na začátku dvacátého století těžilo černé uhlí. Důl Marie patřil Obchodní a průmyslové bance a v hloubce do dvanácti metrů se v něm od roku 1919 těžila sloj s mocností 0,7 metru. V roce 1920 v dole pracovalo šest horníků, kteří vytěžili asi 220 tun uhlí. To se povozy odváželo na nádraží v Horní Bříze. Další doly Žofie a Jan u vsi vlastnil na přelomu 19. a 20. století Johann Fitz (od roku 1899 Západočeské keramické závody).[3]
V roce 1868 došlo k založení školy a v roce 1913 byl založen dobrovolný hasičský spolek.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Severozápadně od vesnice leží přírodní rezervace Bažantnice.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Nekmířský zámek s přiléhajícím panským dvorem a zpustlým anglickým parkem se nachází při silnici na Lhotku na západním okraji vsi. Ve 14. století byla na jeho místě pravděpodobně Rackem vybudována vodní tvrz. Ta byla nedlouho po sňatku Šebestiána Markvarta z Hrádku s Annou z Ebrnic v roce 1526 přestavěna v renesančním slohu. Roku 1620 tvrz vyhořela a teprve po roce 1652 byla Marií Isabelou, rozenou Trčkovou z Lípy, přestavěna na barokní zámek.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nekmíř – zámek, s. 228–229.
- ↑ DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 203.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Nekmíř, s. 170–173.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nekmíř na Wikimedia Commons - Nekmíř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
