Kožlany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě na Kralovicku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kozlany.
Kožlany
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak města KožlanyVlajka města Kožlany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0325 559067
Pověřená obecKralovice
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 484 (2022)[1]
Rozloha29,10 km²
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ331 44
Počet domů560 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduPražská 135
331 44 Kožlany
info@kozlany.cz
StarostaVáclav Kratochvíl
Oficiální web: www.kozlany.cz
Kožlany
Kožlany
Další údaje
Kód obce559067
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kožlany jsou město severovýchodně od Kralovic v okrese Plzeň-severPlzeňském kraji. Pod Kožlany spadají čtyři vesnice: Hedčany, Dřevec, Buček a Hodyně. Celkem zde žije přibližně 1 500[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen ze jména Kozel ve významu ves lidí Kozlových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Coslan (1238), Cozlan (1251, 1278–1296), Cozlanum (1313), Kozlan (1332, 1352 až okolo roku 1405), kozlan (1419, „v mčku Kozlanech“ (1574), Kozlan (1588), Kozlany (1588) a Kožlany (1603, 1654).[3] Na začátku roku 1924 bylo město přejmenováno z Kozlany na Kožlany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Později Kožlany od královské komory koupil plaský cisterciácký klášter, ale již v roce 1238 získal Václav I. ves zpět výměnou za ves Žihli.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Kožlany sousedí na západě s městem Kralovice, na severozápadě s Hradeckem, na severovýchodě s Břežany, na východě s Hedčany, na jihovýchodě s Černíkovicemi a na jihu s Dřevcem. Na sever od města začíná přírodní park Jesenicko. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach. Na severovýchodním okraji města je fotbalové hřiště a Vožehův rybník, lidově Vožehák, s rekreačním střediskem.

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kožlanech.
  • původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století
  • socha svatého Josefa a socha Madony u předsíně kostela
  • socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela
  • radnice čp. 135
  • bývalý hostinec u pivovaru čp. 278 slouží jako městská knihovna
  • dům s bývalou hrnčířskou dílnou čp. 299
  • dům čp. 101 (rodný dům Edvarda Beneše)
  • areál židovského hřbitova
  • stará škola (městské muzeum a infocentrum)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Holý (1853–1931), varhaník, hudební skladatel[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kožlany, s. 354. 
  4. ROD BENEŠŮ :: Městské muzeum Kožlany. www.muzeumkozlany.cz [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  5. Josef Holý. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]