Žihle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žihle
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Znak obce ŽihleVlajka obce Žihle
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0325 559695
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Kralovice
Okres (LAU 1) Plzeň-sever (CZ0325)
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 309 (2020)[1]
Rozloha 39,85 km²
Nadmořská výška 448 m n. m.
PSČ 331 65
Počet částí obce 6
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa obecního úřadu Žihle 53
331 65 Žihle
podatelna@obec-zihle.cz
Starosta František Procházka
Oficiální web: www.obec-zihle.cz
Žihle
Žihle
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žihle (v lat. textech Vzehl, Zyhel, Zihel; v něm. Scheles, Schöla, Schöl, Schöles) je obec, ale bývalé město, v severní části okresu Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje také Hlubokou, Kalec, Nový Dvůr, Odlezly a Přehořov, žije přibližně 1 300[1] obyvatel a její katastrální území zahrnuje 3984,86 ha. Katastrální území vlastní vsi je 943,75 ha a PSČ všech adres je 331 65. Vsí protéká Žihelský potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší historický záznam o obci pochází z roku 1238. Tehdy český král Václav I. směnou za Kožlany s lesem postoupil Žihli plaskému klášteru. Roku 1268 byla uváděna jako trhové místo.

Od husitských válek patřila Žihle k rabštejnskému panství a na městečko byla povýšena v roce 1559 Ferdinandem I. Habsburským. V témže roce byl na místě staré tvrze vystavěn renesanční zámeček, který stojí v obci dodnes. Za třicetileté války byla Žihle dvakrát obsazena (1639, 1645) švédským vojskem a vypálena. Poté bylo místní obyvatelstvo doplněno německými rodinami z okolí Horního Slavkova.

Dne 26. srpna 1923 byla slavnostně otevřena nová školní budova, v roce 1925 byl u nádraží otevřen Národní dům s restaurací a kinem, postavený především z peněz Národní jednoty pošumavské. Kino zahájilo provoz 28. listopadu promítáním filmu Zoro mstitel s Douglasem Fairbanksem v hlavní roli.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Žihle sousedí na severu s Pastuchovicemi, na jihovýchodě s Potvorovem a Přehořovem, na jihu s Odlezly, na jihozápadě s Hlubokou a na západě s Novým Dvorem. Ves leží na východním okraji přírodního parku Horní Střela. V přírodní památce U Báby – U Lomu 2 km severozápadně od Žihle jsou obří žulové balvany Dědek a Bába.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 945 obyvatel (z toho 459 mužů), z nichž bylo 176 Čechoslováků, 720 Němců, dvacet Židů a 29 cizinců. Většina se jich hlásila k římskokatolické církvi, ale devět jich patřilo k evangelickým církvím, 78 k církvi československé, 27 k církvi izraelské a jedenáct lidí bylo bez vyznání.[2] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 152 obyvatel: 323 Čechoslováků, 809 Němců, šest Židů a čtrnáct cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také 28 evangelíků, 59 členů církve československé, dvanáct židů, dva příslušníci jiných nezjišťovaných církví a 49 lidí bez vyznání.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Žihle[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 731 769 751 765 806[p 1] 945 1152 950 921 917 1020 1191 1268 1244
Domy 117 134 138 144 144 159 232 254 216 219 218 279 303 278
  1. Z toho 760 osob národnosti německé a 46 české.[5]

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Na žádost Jáchyma Šlika z Holejče byly Žihli králem Ferdinandem I. 28. listopadu 1559 obnoveny všechny dřívější svobody a městečko získalo znak. Červený štít nese stříbrnou věžovitou bránu. Spodní část brány je čtverhranná s cimbuřím o pěti stínkách. Brána s klenákem je otevřená a v ní je zlatá mříž vytažená do půlky. Okrouhlá horní část věže má dvě obdélná okna vedle sebe a cimbuří o šesti stínkách. Z oken i vrchu věže šlehají mohutné červenožluté plameny, které vyplňují celou horní polovinu štítu.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žihli.
Smírčí kámen
  • Žihelský zámek stojí v sousedství kostela svatého Václava. Postaven byl po roce 1595 Mikulášem Libštejnským z Kolovrat. Jako panské sídlo přestal sloužit na počátku třicetileté války a okolo roku 1700 byl přestavěn na hostinec.[7]
  • Kostel svatého Václava
  • Kostel svatých Filipa a Jakuba
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Rocha
  • Socha svatého Jiljí
  • Usedlosti čp. 6, 14 a 77
  • Dům čp. 52
  • Smírčí kámen

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Plzeň-sever. Dostupné online. 
  5. CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář království Českého. Svazek Obvod obchodních komor v Č. Budějovicích, v Plzni a v Chebu. Rokycany: Nákl. vlastním, 1915. 1665 s. 
  6. ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. 604 s. 
  7. ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žihle – tvrz, s. 542–543. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]