Smírčí kříž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvojice smírčích křížů u Milhostova na Chebsku

Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán.

Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický „křížový" obrys.

Soudnictví ve středověké západní Evropě vycházelo z křesťanského kanonického práva, založeného na hodnotách duchovních, svědomí a rozumu. Život na naši zemi nám daroval Bůh. A lidský život, byl chápán jako nejvyšší hodnota. Pro spásu lidí, jejich vykoupení od hříchu Ježíš Kristus zemřel na kříži. Vraždou, usmrcením člověka pohrdl jedinec Kristovou výkupnou obětí a darem stvoření. Toto jednání si vůči živoucímu Bohu žádalo usmíření – potvrdit, že si křesťané váží Vykupitelova kříže. A tak vedle odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ke stavbě smírčích křížů.

Křížové kameny byly stavěny také jako upomínka na pohromy, například morové epidemie.

Výzkum na území Česka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 byl vydán soupis (citován jako katalog) všech dosud nalezených smírčích křížů na území Česka. Katalog sestavilo muzeum v Aši a na něj navázaná Společnost pro výzkum kamenných křížů. Autoři vycházeli z desítek písemných podkladů od roku 1884. Katalog je tříděn po okresech a nalezené kříže byly očíslovány a popsány. Společnost později vydala novelizace, protože kříže byly a jsou dále nacházeny. V roce 2003 měla společnost zmapováno ve své centrální evidenci 3893 kamenných křížů na území celé České republiky.[1]

Jinou aktivitu vyvinul Klub českých turistů – odbor Dvůr Králové nad Labem, který po roce 2000 vydal sérii zhruba 20 záznamníků tématických turistických odznaků (TTO), motivující turisty k jejich vyhledávání a zakreslení současného stavu.[2] V brožurkách je použit systém očíslovaných křížů z výše uvedeného katalogu a dodány jejich souřadnice.

Ukázky kamenů[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BĚLOHRADSKÝ, René; BELISOVÁ, Natálie; BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec : Knihy 555, 2013. ISBN 978-80-86660-37-0. Kapitola 30 let Společnosti pro výzkum kamenných křížů, s. 33.  
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. TTO Kamenné kříže Českolipsko. Dvůr Králové nad Labem : KČT Dvůr Králové nad Labem, 2005. Kapitola Dosud vydané záznamníky, s. 50.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha : Argo, 1997. ISBN 80-7203-157-0. S. 400.  
  • BĚLOHRADSKÝ, René; BELISOVÁ, Natálie; BOŘIL, Petr. Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska. Liberec : Knihy 555, 2013. ISBN 978-80-86660-37-0. S. 370.  
  • AUTORSKÝ KOLEKTIV. TTO Kamenné kříže Českolipsko. Dvůr Králové nad Labem : KČT Dvůr Králové nad Labem, 2005. S. 52.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]