Seznam smírčích křížů v Jihočeském kraji

Seznam smírčích křížů v Jihočeském kraji obsahuje kamenné kříže (+), křížové kameny (⊞) a kruhové stély (⊕), které se nacházejí nebo nacházely na území Jihočeského kraje. Položky v seznamech jednotlivých okresů jsou řazené abecedně podle sídel a dále podle evidenčního čísla Centrální evidence kamenných křížů, kterou vede Společnost pro výzkum kamenných křížů. Datace uvádí na kříži vyryté nebo domnělé datum události, ke které se kříž váže, případně datum vzniku. V některých případech obsahuje nápis na kameni více letopočtů, z nichž ne všechny jsou čitelné (např. pokud je zachováno pouze datum narození zemřelého, je kříž až o desítky let mladší než odpovídá datu). V některých případech mohou být nápisy druhotné.

Okres České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
0507 33672/3-429 (Pk MIS) (Q38044544)	Kategorie „Smírčí kříž 0507 (Ostrolovský Újezd)“ na Wikimedia Commons	⊞	1577	Ostrolovský Újezd 48°53′11″ s. š., 14°34′52″ v. d.	Podrobnější informace naleznete v článku Smírčí kříž Šimona Nitzky. V lese u silnice. Připomíná přepadení a vraždu mečíře Šimona Nitzky 3. října 1577, který společně s dalšími obchodníky cestoval na trh do Trhových Svinů.
0283 29838/3-337 (Pk MIS) (Q38044819)	Kategorie „Smírčí kříž 0283 (Otěvěk)“ na Wikimedia Commons	+		Otěvěk 48°51′25″ s. š., 14°37′5″ v. d.	Vedle sloupových kamenných božích muk datovaných rokem 1738. Umístění druhotné. Kříž byl vyorán na poli pracovníky JZD a umístěn k božím mukám. V 70. letech 20. století povalen pohraničníky, později obnoven. Stáří není známo.^[1]
2092				Štěpánovice	Nalezen po roce 2001.
2097		+?		Zbudov	Nalezen po roce 2001.
0284		+	1848	Žár 48°48′10″ s. š., 14°43′42″ v. d.	Nápis: INRI / 1848 DEN 20 SEPTEMBER BAR ROTTER / AR.

Okres Český Krumlov[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Obrázek	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
1868			⊞		Besednice 48°48′25″ s. š., 14°35′ v. d.	Označuje místo zabití slovenského dráteníka.^[2] Souřadnice dle Mapy.cz.

Okres Jindřichův Hradec[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
0087		⊞		Bednárec	Na loučce poblíž božích muk, podle tradice označuje hrob vojáka a ženy.^[2]
0376				Bílkov
1890		⊞	1797	Budíškovice	Nápis: ANDRESDO LESNÍ Z BUDIŠKOVIC 1797. V místě, kdy byl pytláky zavražděn lesní.^[2]
1891		⊞		Budíškovice	Podle pověsti vysekán z pohanské modly za cyrilometodějské mise.^[2]
0886		⊞		Český Rudolec	Dříve stál o 200 metrů blíže centru obce.^[2]
0831		⊞		Dačice	Při revizi 1998 nebyl nalezen.^[2]
1892		⊞		Dačice	Podle pověsti zde byl ubit kat po nezdařené popravě. Při revizi 1999 nebyl nalezen.^[2]
0887		⊞		Deštná	V zahradě domu č. 30.^[2]
1709 38900/3-1883 (Pk MIS) (Q37171612)	Kategorie „Smírčí kříž 1709 (Deštná)‎“ na Wikimedia Commons	⊞	1550 16. stol.	Deštná 49°16′7″ s. š., 14°55′40″ v. d.	Původně stál dál od komunikace na louce. Podle pověsti v městské kronice se dva bratři zamilovali do jednoho děvčete. Jeden dal druhého odvést na vojnu a s děvčetem se oženil. Po osmnácti letech se druhý vrátil z vojny a bratra na louce Otavnicích zabil. Podle jiných zdrojů^[2] a ústní tradice, asi odvozené od symbolu sekery, zde byl zabit řezník.
1894		⊞		Dolní Němčice	S petroglyfem dýky. Při rekultivaci posunut asi o 150 metrů k vrcholu kopce, v lese Matějků.^[2]
1895		⊞		Dolní Němčice	Nezvěstný. V roce 1956 stál na periferii obce ve směru na Dačice.^[2]
1998		⊞		Horní Slatina	Nález po roce 2001.
2647		⊞		Hostkovice	Nález po roce 2001.
1937		⊞		Hůrky	V dolní části nečitelný text.^[2]
0795		⊞	1709	Jarošov nad Nežárkou 49°11′8″ s. š., 15°3′28″ v. d.	Zarostlý v dubu na lokalitě Jonášova bahna. Souřadnice z mapy.cz.
0366		⊞	1699	Jindřichův Hradec	Původní stanoviště neznámé. Nápis humanistickou manuskulou: LETA PANIE 1699 F. IVNY SKRZE PAD KONIE DOKONAL ZIWOT MARTIN MICHLU.^[2] V expozici muzea.
0367		⊞		Jindřichův Hradec	Z jedné strany kříž, z druhé německý nápis v humanistické manuskule, jen částečně čitelný: DER… … RISTA… MIER DUZ… SALDATEN ERSOS WORDEN GEORGIVS DES MICHELS WIDER… SCHON. Restaurován a uložen na nádvoří muzea v Jindřichově Hradci, kam se dostal ze Slavonicka.^[2] Kolem roku 1989 přesunut do depozitáře muzea.
0368		⊞		Jindřichův Hradec	Petroglyf kopí. Do roku 1927 stál na Polském vrchu, poté na hřbitově v Pluhově Žďáru, odtud převezen do muzea v Jindřichově Hradci. Byl považován za templářský mezník.^[2] Podle vyjádření muzea nikdy v jeho majetku nebyl.
0369		⊞		Jindřichův Hradec	Pochází z Proboštského lesa u Jindřiše, kde stál u tzv. Čínské zdi. Považován za hraniční kámen značící církevní pozemky. Přesunut na nádvoří muzea v Jindřichově Hradci.^[2] Kolem roku 1989 přesunut do depozitáře muzea.
0370		⊞	1593	Jindřichův Hradec	Nese nečitelný třířádkový nápis začínající letopočtem 1593. Podle akvarelu z roku 1892 stál u mostu přes Nežárku u Pražské silnice. Poté v muzeu v Jindřichově Hradci v chodbě u pokladny.^[2] Kolem roku 1989 přesunut do depozitáře muzea.
0371		⊞		Jindřichův Hradec	S petroglyfem tesáku a meče. Do roku 1885 stál na rozcestí Studnice × Lodhéřov, poté v archivu na zámku Jindřichův Hradec.^[2] V současnosti v jedné z místností na trase B na zámku.
0372		⊞	1818	Jindřiš	Letopočet 18. 9. 1818. Připomíná smrt zedníka, který spadl z lešení při stavbě domu č. 9.^[2]
1877 (Q106300733)		⊞		Landštejn 49°1′26″ s. š., 15°13′49″ v. d.	Prostřední na snímku. Podle infotabule v místě pocházejí (1877, 1897, 1898) v neupřesněném pořadí z lokalit Jindřichův Hradec, Lidéřovice a Klášter I.
1897 (Q106300862)		⊞	1624	Landštejn 49°1′26″ s. š., 15°13′49″ v. d.	Vlevo na snímku. Letopočet 1624 na břevnu. Podle infotabule v místě pocházejí (1877, 1897, 1898) v neupřesněném pořadí z lokalit Jindřichův Hradec, Lidéřovice a Klášter I.
1898 (Q106300916)		⊞		Landštejn 49°1′26″ s. š., 15°13′49″ v. d.	Vpravo na snímku. Podle infotabule v místě pocházejí (1877, 1897, 1898) v neupřesněném pořadí z lokalit Jindřichův Hradec, Lidéřovice a Klášter I.
2074				Lhota	Nález po roce 2001. Stával u staré valchovny na hrázi rybníka dříve zvaného Matzkerteich.
0373		⊞		Lipnice 49°5′59″ s. š., 15°18′38″ v. d.	Pod pravou částí břevna velkého kříže je vyznačen druhý menší kříž. Podle pověsti označuje místo, kde ve vánici umrzla matka s dítětem.^[2]
0374 35560/3-1999 (Pk MIS) (Q37463570)		⊞	1750 18. stol.	Lipolec 49°5′8″ s. š., 15°21′14″ v. d.	Obdélná žulová deska, výška 100 cm, šířka 75 cm a tloušťka 18 cm. V čelní straně je vytesán reliéf kříže se sekyrou v levém dolním rohu.^[2]
0889		⊞		Lodhéřov
0375		⊞	1774	Mosty	Nad křížem letopočet 1774, pod křížem čtyři řádky textu, z nichž jsou čitelná již jen některá písmena. Připomíná smrt tesaře.
2088		⊞		Nový Svět	Nález po roce 2001.
1032		⊞		Písečné	Stál po pravé straně dnes zaniklé lesní cesty z Maříže do Kadolce poblíž již zbořeného loveckého zámečku. Připomínal zastřelení mysliveckého mládence žárlivým sokem. Z původního stanoviště zmizel v létě 1992.^[2] Dnes stojí v obci Písečné na soukromém pozemku.
1781		⊞		Slavonice	Opřen o zeď stodoly u hájenky č. 32. Dříve stál na lokalitě U Věže, odkud byl kolem roku 1990 přenesen na stávající pozici.^[2]
				Slavonice	Dosud neregistrován.
0183 85407/3-2207 (Pk MIS) (Q38136970)		⊞	1550 16. stol.	Staré Hobzí 49°0′45″ s. š., 15°27′10″ v. d.	Na snímku vlevo. Petroglyfy dvou hrotů zprava a zleva kříže. Dříve stála trojice 0183, 0184 a 1900 u hřbitova, později vpravo od vchodu do kostela v keřích (jednotlivě),^[2] někdy v letech 2018 a 2019 byly seskupeny u jižní zdi kostela.
0184 (Q106301086)		⊞		Staré Hobzí 49°0′45″ s. š., 15°27′10″ v. d.	Na snímku vpravo. Dříve stála trojice 0183, 0184 a 1900 u hřbitova, později vpravo od vchodu do kostela v keřích (jednotlivě),^[2] někdy v letech 2018 a 2019 byly seskupeny u jižní zdi kostela.
(Q106301103)		⊞		Staré Hobzí 49°0′45″ s. š., 15°27′10″ v. d.	Na snímku uprostřed. Dříve stála trojice 0183, 0184 a 1900 u hřbitova, později vpravo od vchodu do kostela v keřích (jednotlivě), někdy v letech 2018 a 2019 byly seskupeny u jižní zdi kostela. Dosud neregistrován.
1900		⊞		Staré Hobzí	Silně poškozený kámen s reliéfem latinského kříže (stav v roce 1957) stále za zadním traktem zámku V Šancích. Podle tradice připomínal zabitého francouzského důstojníka. Při revizi roku 1999 nenalezen.^[2]
0377 (Q106302308)		⊞		Stráž nad Nežárkou 49°4′11″ s. š., 14°54′32″ v. d.	Zasazen vlevo od vchodu do kostela svatého Petra a Pavla. Může jít o starý náhrobník.^[2]
0890		⊞	1633	Studená 49°11′52″ s. š., 15°17′41″ v. d.	U kapličky. Letopočet 1633 nemusí časově souhlasit s vyrytým křížem.^[2]
0086		⊞	1621 1628	Toužín	Tzv. Švédský kámen. Petroglyf krátkého meče. Tabulka s letopočty 1621–1628. Traduje se příběh o souboji dvou důstojníků.^[2]
1904 (Q106300674)		⊞	1841	Volfířov	Nález po roce 2001. Nápis: R 1841 Johan Ssprincl zde jel vuz se mu zkátěl jej ranil a on dussi vypusstil. Původně umístěn na lokalitě zvané V Cihelně.^[3]
2075		⊞	1887	Volfířov	Nález po roce 2001. Nápis: LP 1887 29. 7. / A[ntonín] Dvo[řák] / čís[lo] 14 z Wol[fířova] / svazel mandliky / spadl pod vůz / vůz jej zranil / on duši vypustil. Starosta obce a předseda místní školní rady Antonín Dvořák v roce 1887 tragicky zahynul při pádu pod rozjetý vůz.^[3]
2095		+		Volfířov	Nález po roce 2001. U kostela.

Okres Písek[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
0109 15267/3-2456 (Pk MIS) (Q37005166)	Kategorie „Smírčí kříž 0109 (Bernartice)“ na Wikimedia Commons	+		Bernartice 49°21′48″ s. š., 14°22′44″ v. d.	Kříž zvaný Cyrilometodějský.
0230 25946/3-2456 (Pk MIS) (Q37005062)		+		Bernartice 49°21′30″ s. š., 14°23′36″ v. d.	Kříž zvaný Cyrilometodějský.
— (Q106255008)	Kategorie „Smírčí kříž (Bošovice)“ na Wikimedia Commons	⊞		Bošovice 49°20′53″ s. š., 14°5′2″ v. d.	Novodobý. Je projevem díků za záchranu života otce Josefa Bílka z Bošovic. Byl po srážce s motorkou ve vážném stavu. Ale díky penicilínové léčbě se uzdravil a jeho rodina nechala postavit tento pomník.^[4]
		+		Březí	Podoba neznámá, nenalezen.^[2]
0231 (Q106254733)	Kategorie „Smírčí kříž 0231 (Čížová)“ na Wikimedia Commons	+		Čížová 49°21′21″ s. š., 14°4′39″ v. d.	Podrobnější informace naleznete v článku Smírčí kříž u Čížové. Naproti výklenkové kapli^[2] svaté Anny.
		+		Dobrošov	Podoba neznámá, nenalezen.^[2]
1641				Hrejkovice	Nenalezen. Stál mezi Hrejkovicemi a Zahrádkou, kudy dnes vede komunikace k Orlické přehradě.
1875 (Q106266386)	Kategorie „Smírčí kříž 1875 (Malčice)“ na Wikimedia Commons	+		Malčice 49°23′28″ s. š., 14°2′14″ v. d.
		+		Malčice	Po druhé světové válce stál cca 2 km východně od kříže číslo 1875 druhý podobný kříž. Nenalezen.^[2]
0237 (Q106255155)		+		Milevsko 49°27′12″ s. š., 14°22′5″ v. d.
0900		⊞	1678	Milevsko 49°27′22″ s. š., 14°22′5″ v. d.	Pozitivní reliéf latinského kříže s čočkovitým zakončením, iniciály WK a letopočet 1678. Původně ve zdi domu klášterního dvora, odtud přenesen do klášterního lapidária.^[2]
0901		+	1744	Milevsko 49°27′22″ s. š., 14°22′5″ v. d.	Přesunut ze Staňkova do lapidária premonstrátského kláštera v Milevsku (podobně jako 0900).^[2] Původně stál na louce naproti kapličce za tratí v lokalitě Na Braniborkách, kde označoval hrob padlých vojáků z bitvy mezi Francouzi a Uhry z roku 1744. V 60 letech 20. století jej použil místní traktorista při orbě jako zátěž na radlici, poté kříž vysypal nedaleko od Milevska. Zde byl nalezen a odvezen na trakaři do Milevského muzea.^[5]
		+	1778	Milevsko 49°27′22″ s. š., 14°22′5″ v. d.	Stál v lese na vrchu Chlum u Velké, na místě, kde zastřelil pytlák Očko hajného Rodlera, kterému chodil za ženou. Nápis: Roku 1778 dne 13. dubna byl v tomto místě zastřelen Josef Rodler od pitlaře G. O.^[6] Je uložen v lapidáriu milevského muzea.^[5] Možná totožný s 1691?
		+		Milevsko	Podoba neznámá, nenalezen.^[2]
		⊞		Mirotice	Zachovaly se neúplné údaje, nenalezen.^[2]
0232 (Q106461376)	Kategorie „Smírčí kříž 0232 (Nemějice)“ na Wikimedia Commons	+		Nemějice 49°19′10″ s. š., 14°22′8″ v. d.	Poškozený řecký kříž zazděný v podezdívce kapličky.^[2]
1876 (Q106257254)	Kategorie „Smírčí kříž 1876 (Nová Ves)“ na Wikimedia Commons	+		Nová Ves	Podle tradice se zde zastřelil myslivecký mládenec z nešťastné lásky.^[2]
0233 (Q106256233)	Kategorie „Smírčí kříž 0233 (Olešná)“ na Wikimedia Commons	+		Olešná 49°20′52″ s. š., 14°18′35″ v. d.	Poškozený patrně klínový kříž se zbytky bílého nátěru (sloužil jako patník).^[2]
0236		+		Osek	Obrys sekery. Před válkou stál o 50 metrů blíže potoku.^[2]
0235 (Q106256046)	Kategorie „Smírčí kříž 0235 (Putim)“ na Wikimedia Commons	⊞		Putim 49°16′17″ s. š., 14°7′37″ v. d.	V zatáčce mezi památnou lípou a krucifixem.
0634 (Q106256127)		+		Putim 49°15′47″ s. š., 14°7′13″ v. d.	Jetelový křížek na desce s vyrytým křížkem, lebkou a zkříženými hnáty. Před sýpkou mezi dvojicí konifer. Do roku 1984 stál na soklu z cihel za loukou vpravo u silnice k nádraží u zavodňovací strouhy.^[2]
1575 (Q80461686)		+		Ratiboř 49°31′32″ s. š., 14°23′1″ v. d.	Obrys meče, nad bázi nečitelné vrypy, snad pozůstatky letopočtu.^[2]
1691				Velká
0281 (Q106258777)	Kategorie „Smírčí kříž 0281 (Vlastec)“ na Wikimedia Commons	+	1719	Vlastec 49°22′7″ s. š., 14°11′42″ v. d.	Vyrytý křížek a letopočet 1719.^[2]

Okres Prachatice[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
1398 (Q106237693)		+	1738	Čábuze 49°6′58″ s. š., 13°43′46″ v. d.	Nápisy: ATS.. KV..ANOS MDESATE JEZDIL WE SVETE POSMRTI NAHLE TVTO, IHS, NARODIL SE ROKU 1738 DNE 23 LISTOPADU.^[2] Dle tradice hrob francouzských vojáků umrzlých za Sedmileté války (tj. 1756–1763). Souřadnice dle Mapy.cz.
0578 (Q106237538)	Kategorie „Smírčí kříž 0578 (Prachatice)“ na Wikimedia Commons	+		Prachatice 49°0′28″ s. š., 13°58′49″ v. d.	Monogram: JW.^[2] Souřadnice dle Mapy.cz.
0903		+		Prachatice	Nalezen v suti při opravě muzejního dvora, kolem roku 1987 umístěn na chodbu muzea.^[2]
2093				Volary	Nalezen po roce 2001.

Okres Strakonice[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
2072				Bezdědovice	Nalezen po roce 2001.
0672 (Q106238708)	Kategorie „Smírčí kříž 0672 (Bělčice)“ na Wikimedia Commons	+		Bělčice 49°30′6″ s. š., 13°51′9″ v. d.	Souřadnice dle Mapy.cz, 25 metrů VSV od torza vyšší božích muk z 19. století.^[2]
0502 16616/3-4113 (Pk MIS) (Q37006830)		⊞	1520	Blanice 49°6′6″ s. š., 14°3′43″ v. d.	Skupina s kovovým křížem, vlevo. Připomíná přepadení, pobití a okradení kupců rejtary.^[2]
0721 16616/3-4113 (Pk MIS) (Q37006830)		⊞		Blanice 49°6′6″ s. š., 14°3′43″ v. d.	Skupina s kovovým křížem, vpravo.
0722 16616/3-4113 (Pk MIS) (Q37006830)		⊞?		Blanice 49°6′6″ s. š., 14°3′42″ v. d.	Skupina s kovovým křížem, fragment snad křížového kamene,^[2] uprostřed (zapadlý v trávě).
0673 23107/3-4042 (Pk MIS) (Q37007899)	Kategorie „Stone cross in Blatná“ na Wikimedia Commons	+	1788 1829	Blatná 49°25′42″ s. š., 13°52′41″ v. d.	Letpočet na soklu: 17Wh88.^[2] Údajně připomíná utonutí mládka a syna mlynáře za povodně, k čemuž však (podle infotabule v místě) mělo dojít 18. 4. 1829 (sokl však uvádí letopočet 1788).
				Buzice	Nenalezen.
				Cehnice	Nenalezen.
0812		+		Hajany 49°26′48″ s. š., 13°50′33″ v. d.	Vzájemné zabití pastýřů z Chlumu a Hajan, kteří se nepohodli o pozemek.^[2]
2046				Lhota u Svaté Anny	Nalezen po roce 2001.
				Myštice	Nenalezen.
1922		⊞		Nišovice	^[2]
0813		+		Radomyšl	^[2]
0833		+	1810	Radomyšl	Nápis: 1810.^[2]
1684		⊞		Sedlice	^[2]
1315		+	1737	Střelské Hoštice	Šest řádků nečitelného textu a letopočet 1737.^[2]
0325		+	1827	Tchořovice 49°25′54″ s. š., 13°49′20″ v. d.	Nápis: ZDE W PANU ZESNUL MATEJ SMRCKA DNE NOWEM 24 BRU RO 1827. Podle blatenské kroniky šlo o zastřelení hajného.^[2]
0856		+		Velká Turná	V soklu jsou patrné prázdné otvory po šroubech, kde patrně dříve byla tabulka.^[2]
0504		⊞	1563	Volyně	Podle záznamů z roku 1901 nesl pozůstatky nápisu: LETHA PAN… 1563. Původně na okraji Nišovic při cestě do Volyně, dnes v muzeu (tvrzi) ve Volyni.^[2]

Okres Tábor[editovat | editovat zdroj]

Ev. číslo Pam. katalog	Commons	Typ	Datace	Lokalita Souřadnice	Poznámka
1127 (Q80462697)		+		Borkovice 49°12′35″ s. š., 14°39′ v. d.	Podle tradice jde o kříž z dob prvního křesťanství, čemuž ale neodpovídá provedení ani stav. Dříve uváděn u obecního velkostatku, přinejmenším od 90. let 20. století stojí na současné pozici u mostu přes Blatskou stoku.^[2]
1814				Borotín
1846 (Q106454814)	Kategorie „Smírčí kříž 1846 (Jistebnice)“ na Wikimedia Commons	+		Jistebnice 49°29′13″ s. š., 14°31′31″ v. d.	Zazděný ve hřbitovní zdi (zevnitř) vpravo od náhrobku rodiny Farovy. Uváděn jako dřík kříže, jehož obrys není patrný přes spárování.^[2]
1850 (Q106454812)	Kategorie „Smírčí kříž 1850 (Jistebnice)“ na Wikimedia Commons	+		Jistebnice 49°29′13″ s. š., 14°31′31″ v. d.	Zazděný ve hřbitovní zdi (zevnitř) vlevo za náhrobkem rodiny Farovy. Uváděn jako dřík kříže, jehož obrys není patrný přes spárování. Symboly dvojitého kříže, sekery a smyčky. Podle pověsti připomíná tesaře a učně, který nařezal trámy na krov kostela kratší. Tesař učně zabil a sám se oběsil. Pověst podporuje fakt, že podle stavebně–historického průzkumu kostela skutečně některé trámy kratší jsou. Kámen má pocházet ze zaniklého popraviště.^[2]
0421 (Q96745353)	Kategorie „Memory stone in Klenovice“ na Wikimedia Commons	⊞		Klenovice 49°16′43″ s. š., 14°42′54″ v. d.	Zbytky nápisu (snad) gotickou minuskulou a symbol sekery. V 19. století se nacházel na lokalitě Na Příčných (vlevo od silnice do Roudné), kde mělo dojít ke středu za Třicetileté války. Počátkem 20. století se kámen ztratil, patrně zapadl. V roce 1977 byl vyorán a v domnění, že jde o mezník, přesunut na muzejní dvůr v Soběslavi, odkud byl 1985 vrácen do Klenovic, ovšem na současné místo u návesního rybníka.^[2]
0646 (Q111327766)	Kategorie „Smírčí kříž 0646 (Kozmice)‎“ na Wikimedia Commons	⊞	1799 1813	Kozmice 49°23′9″ s. š., 14°52′10″ v. d.	Podle webu obce „pochází z roku 1813 a byl postaven na paměť pobytu části vojsk gen. Suvorova v obci a okolí v roce 1799“.
0282 (Q106462309)	Kategorie „Smírčí kříž 0282 (Nadějkov)“ na Wikimedia Commons	+	1645 ≥1645	Nadějkov 49°30′5″ s. š., 14°28′13″ v. d.	Monogram: IN. Podle tradice jsou zde pohřbeni Švédové, kteří v roce 1645 po bitvě u Jankova neúspěšně zaútočili na nadějkovskou tvrz. Původní kříž byl odcizen roku 1996, na místě stojí replika, kterou nechal zhotovit architekt Jiří Jiroutek.^[7]
1977		+	1817	Ostrý 49°31′15″ s. š., 14°31′52″ v. d.	^[2]
0422 (Q106247007)		+		Pikov 49°29′24″ s. š., 14°35′37″ v. d.	^[2] Souřadnice podle mapy.cz.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ BINDER, Milan; MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budějovice: Milan Binder, 2023. 240 s. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 172.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb ^bc ^bd ^be ^bf ^bg ^bh ^bi ^bj ^bk ^bl ^bm ^bn Kolektiv autorů. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0.
↑ ^a ^b DVOŘÁK, Miloš. Dějiny obce Volfířova do roku 1938. Dačice, 2009 [cit. 2021-04-01]. 167 s. diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Josef Hrdlička. s. 134. Dostupné online.
↑ HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2014. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 34.
↑ ^a ^b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 19.
↑ KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 87.
↑ Infotabulce v místě, cit. 2021

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam smírčích křížů v Jihočeském kraji na Wikimedia Commons
smircikrize.cz

[cbop-1] BINDER, Milan; MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budějovice: Milan Binder, 2023. 240 s. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 172.

[krize2001-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w ^x ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^ad ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^am ^an ^ao ^ap ^aq ^ar ^as ^at ^au ^av ^aw ^ax ^ay ^az ^ba ^bb ^bc ^bd ^be ^bf ^bg ^bh ^bi ^bj ^bk ^bl ^bm ^bn Kolektiv autorů. Kamenné kříže Čech a Moravy. Praha: Argo, 2001. 475 s. ISBN 80-7203-370-0.

[md-3] DVOŘÁK, Miloš. Dějiny obce Volfířova do roku 1938. Dačice, 2009 [cit. 2021-04-01]. 167 s. diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Josef Hrdlička. s. 134. Dostupné online.

[jh-4] HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku. Milevsko: Svazek obcí Milevska, 2014. ISBN 978-80-260-7297-3. S. 34.

[ps-5] ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 19.

[jk-6] KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 87.

[7] Infotabulce v místě, cit. 2021

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]