Bílkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bílkov
Dačice, Bílkov, pond.jpg
Lokalita
Charaktervesnice
ObecDačice
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel378 (2011)[1]
Katastrální územíBílkov (6,34 km²)
PSČ380 01
Počet domů108 (2011)[1]
Bílkov
Bílkov
Další údaje
Kód části obce4375
Kód k. ú.604372
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílkov (německy Bilkau) je vesnice, část města Dačice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se 3 km na východ od Dačic. Je zde evidováno 115 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 378 obyvatel.[3] Nejbližší železniční stanice je v Dačicích. Spadá pod římskokatolickou farnost Dačice. V Bílkově také stával stejnojmenný hrad spojený s pány z Bílkova.

Bílkov je také název katastrálního území o rozloze 6,34 km2.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Vesnice je rozložena po obou stranách údolí Vápovky, ve východní části Dačické sníženiny, nedaleko styku s Brtnickou vrchovinou. Nejstarší část obce vznikla na ostrohu v pravostranném zákrutu, do kterého ústí Dobrohošťský potok. Katastrální území zasahuje na obě strany údolí, k západu na plošiny Dačické sníženiny, na východě do Slatinských kopců na jižní svah vrchu Bába. (M. Hrádek).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1253,[5] kdy se uvádějí synové Ranožírovi Smil, Ratiboř, Jaroš a Markvart z Bílkova. K roku 1303 se uvádí Ješek z Bílkova. Sňatkem Kláry z Bílkova s Oldřichem z Hradce se dostalo bílkovské zboží do rukou pánů z Hradce. Majitelé Bílkova se během let často střídali, až v roce 1459 prodal Zdeněk ze Šternberka jako poručník sirotků po Menhartovi z Hradce zbořený hrad Bílkov se vsí, městečkem Dačicemi a dalšími vesnicemi na panství Volfgangu Krajířovi z Krajku, načež Bílkov sdílel další osudy s dačickým panstvím až do konce patrimoniálního období v roce 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Bílkově 24 usedlostí, z toho za války zůstalo osázeno 18 a 6 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. V této době byli ve vsi ze starých usedlíků 1 láník, 5 pololáníků a 2 domkáři s půdou, z nových usedlíků 1 domkář s půdou.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 15 sedláků, 1 čtvrtláník a 5 chalupníků. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roce 1843 v Bílkově 325 obyvatel, z toho 148 mužů a 177 žen v 54 domech a 80 domácnostech. Z nich se 22 živilo v zemědělství, 8 živnostmi a 1 jiným zaměstnáním, vedle 49 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a do Dačic se jezdilo z Bílkova na sobotní týdenní trhy. Z živnostníků zde byl 1 mlynář, 2 krejčí, 3 kováři, 1 švec a 1 tesař. V roce 1850 měla 400 obyvatel.

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 972 ha a výměra hospodářské půdy obce byla 611 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kovář, 1 mlynář (s pilou), 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 prodejce piva a lihovin v uzavřených nádobách a 1 stolař. Živnosti roku 1924: 1 mlynář, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 pokrývač, 1 stolař, 1 tra­fikant, 26 hospodařících rolníků, dvůr Karlov velkostatku Dalbergů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1932.

JZD vzniklo roku. 1957, v roce 1974 bylo sloučeno do JZD Čs.- sovětského přátelství Hříšice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, dojížďka za prací v průmyslových závodech v Dačicích, v obci topenáři, zedníci, klempíři.

Správní začlenění obce od 1850[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 byl Bílkov součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byl Bílkov po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. Od roku 1980 byla obec Bílkov sloučena s Dačicemi a od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Škola[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o škole v Bílkově jsou z roku 1730, od 18. století byly k Bílkovu přiškoleny obce Dobrohošť, Hříšice a Malý Pěčín. Škola byla jednotřídní, teprve roce 1900 byla zřízena druhá třída v souvislosti se stavbou nové budovy. Škola působila v obci až do roku 1978, kdy byla z důvodu malého počtu žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Dačicích.[4]

Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na ostrohu nad soutokem Vápovky a Dobrohošťského potoka byl založen ve 13. století bílkovský hrad, zničený v roce 1444 přepadem Hynka Ptáčka z Pirkštejna. Dnes část hradního areálu zastavěna, nepatrné zbytky zdiva na dvoře domu čp. 63 a na svahu vedle sousedních domů.[4]
  • Kostel svatého Jana Křtitele, původně opevněný středověký kostel, sakristie v původní románskogotické podobě. Nad hlavním vchodem od západu stávala dřevěná věž, nahrazená roku 1803 kamennou stavbou. Při vstupu do kostela náhrobní kamenný kříž z 18. století.[4]
  • Dům čp. 10 z roku 1850 s pozdně empírovým štítem[4]
  • Při silnici do Dačic kamenný kříž z roku 1813[4]
  • Pomník padlým ve dvou světových válkách[4]

Zaniklé stavby[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  4. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 592–595. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 592–595. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]