Krajířové z Krajku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb Krajířů z Krajku

Krajířové z Krajku jsou starý rod, který pochází z Kraňska. Na české území přišli koncem 14. století a zdomácněli zde.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rod původem z Kraňska (historická oblast Slovinska), kde stály jejich rodové hrady Krajk (Kreig, uváděno též Kraig, Krayk) na hoře Kraiger (u Sankt Veit an der Glan). Jejich předkové tam sídlili už v polovině 12. století (nejstarší zmínka patří Dieterus de Krywgg z roku 1091). Příslušníci rodu obdrželi ve 14. století Grafenstein v Korutanech a drželi další statky v Kraňsku (např. Bled). Konrád Krajíř přišel do Čech jako dvořan krále Václava IV. a 1381 získal hrad Landštejn. Albrecht později přikoupil Bílkov a Dačice. Další příslušníci rodu sloužili jako zemští hejtmané v Čechách a Korutanech. Koncem 15. století se rozdělili do dvou větví – bystřické a boleslavské.

Volfgang († 1554) z bystřické linie působil v důležitých pozicích za vlády Ferdinanda I., nejprve se stal hejtmanem bechyňského kraje, v letech 15371542 vykonával úřad nejvyššího kancléře, poté dvanáct let až do své smrti zastával pozici nejvyššího purkrabího.

Boleslavská větev stála při české reformaci, podporovala jednotu bratrskou. Johanka zdědila Mladou Boleslav, Brandýs, Hrubý Rohozec a Michalovice, což bylo celé jmění větve. Z Mladé Boleslavi se stalo jedno z centrem jednoty bratrské. Syn jejího bratra Konráda veřejně přestoupil k jednotě a podporoval ji, za to po potlačení stavovského odboje roku 1547 přišel o část majetku.

Krajířovský Starý zámek v Dačicích

Obě linie vymřely koncem 16. století.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Štít je pokosem dělený na červenou a bílou polovinu.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Žerotíny, Tovačovskými z Cimburka, Šelmberky, Švihovskými z Rýzmberka či Beřkovskými z Boskovic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]