Krajířové z Krajku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Krajířové z Krajku
Erb Krajířů z Krajku
Erb Krajířů z Krajku
země České královstvíČeské království České království
tituly

zakladatel Dieterus de Krywgg
rok založení od 11. století, v českých zemích od 14. století
konec vlády 17. století
současná hlava -
větve rodu Boleslavská a bystřická

Krajířové z Krajku (německy Kraiger von Kraigk, někdy též Krajíř von Krajek, další varianty Kragirz von Krajk, Kragirz von Kragk, Chreich, Kreig, Kreigh, Criwih, Krywgg) jsou starý rod, který pochází z Kraňska. Na české území přišli koncem 14. století a zdomácněli zde.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rodové hrady Krajířůː Horní (velvo) a Dolní Krajk (vpravo)
Krajířovský Starý zámekDačicích

Rod původem z Kraňska (historická oblast dnešního Slovinska), kde stály jejich rodové hrady Krajk (Kreig, uváděno též Kraig, Krayk) na hoře Kraiger (u Sankt Veit an der Glan v dnešních Korutanech). Jejich předkové tam sídlili už v polovině 12. století (nejstarší zmínka z roku 1091 - Dieterus de Krywgg). Příslušníci rodu obdrželi ve 14. století GrafensteinKorutanech a drželi další statky v Kraňsku (např. Bled). Konrád Krajíř přišel do Čech jako dvořan krále Václava IV. a 1381 získal hrad Landštejn a Novou Bystřici.[1] Albrecht později přikoupil Bílkov a Dačice. Další příslušníci rodu sloužili jako zemští hejtmané v Čechách a Korutanech. Koncem 15. století se rozdělili do dvou větví – bystřické a boleslavské. Obě linie vymřely koncem 16. století.

Volfgang († 1554) z bystřické linie působil v důležitých pozicích za vlády Ferdinanda I., nejprve se stal hejtmanem bechyňského kraje,[zdroj?] v letech 1537–1542 vykonával úřad nejvyššího kancléře, poté dvanáct let až do své smrti zastával pozici nejvyššího purkrabího.[2]

Boleslavská větev stála při české reformaci, podporovala jednotu bratrskou. Johanka zdědila Mladou Boleslav, Brandýs nad Labem, Hrubý Rohozec a Michalovice, což bylo celé jmění větve. Z Mladé Boleslavi se stalo jedno z center jednoty bratrské. Syn jejího bratra Konráda veřejně přestoupil k jednotě a podporoval ji, za to po potlačení stavovského odboje roku 1547 přišel o část majetku.

Posledním mužským členem rodu byl zřejmě Jáchym Krajíř z Krajku, jenž zemřel na počátku 17. století.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb Krajířů z Krajku podle Johanna Siebmachera

Štít je pokosem dělený na červenou a bílou polovinu.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se se Žerotíny, Tovačovskými z Cimburka, Šelmberky, Švihovskými z Rýzmberka či Beřkovskými z Boskovic ad.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 156. Dále jen Sedláček. 
  2. Sedláček, s. 158

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]