Šelmberkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erb pánů ze Šelmberka
Erb pánů ze Šelmberka
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Buzici
zakladatel Přibyslav z Křimína (ze Šelmberka)
rok založení 14. století
Znak Přerova nad Labem, který obsahuje erb pánů ze Šelmberka

Šelmberkové jsou starý český šlechtický rod, pocházející z jedné větve rodiny Buziců.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním doloženým držitelem hradu Šelmberku byl Přibyslav z Křimína, později ze Šelmberka, který hrad držel do roku 1341. dalšími majiteli byli Rýzmburkové, kteří hradu vládli od devadesátých let 15. století do roku 1419.

Část rodu se usídlila na Moravě, kde jim patřily Dřevohostice, Prostějov a hrad Kraví Hora u Náměště. Další část rodu se dostala až do Slezska, poslední část rodu zůstala v Čechách. Část majetku ještě za života rodu přešla do držení Šternberků, majetek na Krnovsku rozprodali bratři Jiří, Jan a Jindřich v první polovině 16. století.

Jan ze Šelmberka († 1508) působil jako nejvyšší kancléř a nejvyšší komorník, ve sporech mezi katolíky a utrakvisty byl nestranný rozhodčí. Podporoval umění, především tvorbu raných humanistů. Po pánech ze Stráže zdědil Přerov nad Labem, přikoupil hrady Trosky a Kost a další statky mimo Čechy. Velký majetek se po jeho smrti rychle rozpadl, když jej zdědil Jindřich ze Šelmberka, například Přerov nad Labem drželi v letech 14901524.

Hrad Šelmberk

Jindřichových pět synů zemřelo bez potomků. Zbytek majetku po nich zdědili Trčkové z Lípy.

Významné osobnosti rodu Šelmberků[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve erbu mají černou hlavu kance ve zlatém štítě. K erbu se váže pověst zaznamenaná Paprockým z Hlohol. Za vlády Přemysla Otakara II. se nemohli tři muži z rodu Buziců shodnout na užívání rodového erbu, proto jim král přikázal, aby si každý něco vybral. Zajíce si vzali páni z Hazmburka, lva páni z Rožmitálu a na pány ze Šelmberka zbyla kančí hlava.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s pány z Boskovic, ze Stráže, Šternberky, Krajíři z Krajku, Švamberky, Švihovskými z Rýzmberka či Trčky.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Šelrmberka, s. 152. 

Související články[editovat | editovat zdroj]