Přerov nad Labem (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Přerov nad Labem
Zámek v Přerově nad Labem
Zámek v Přerově nad Labem
Základní informace
Sloh renesanční architektura
Poloha
Adresa Přerov nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 33826/2-1942 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Přerov nad Labem je dvoupatrová renezanční stavba, která se nalézá ve středočeském Přerově nad Labem. Ze zámku čtvercového tvaru o hraně 45 metrů se do dnešních dní zachovala pouze jihovýchodní křídlo. Severní část byla v roce 1639 vypálena vojáky švédského generála Johana Banéra. Nejvýznamnějším majitelem přerovského zámku byl toskánský Habsburk Ludvík Salvátor, který v jeho sousedství založil nejstarší etnografické muzeum v českých zemích - dnešní skanzen Polabského národopisného muzea.

Zámek je dlouhodobě nepřístupný veřejnosti. Poprvé po 70 letech byl zpřístupněn v září 2009 v rámci Dnů evropského dědictví. Během dvou dnů jej navštívilo přes 2000 turistů.[1][2]

Historie zámku[editovat | editovat zdroj]

Zámek - pohled ze skanzenu
Místnost v prvním patře zámku

Dnešní zámek byl postaven okolo roku 1380 na místě gotické vodní tvrze jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Z finančních důvodů však budova nebyla dokončena. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat.

Mezi majitele a nájemce zámku patřili v průběhu staletí mj. císař Zikmund, nejvyšší hofmistr Jindřich ze Stráže, nejvyšší soudce českého království Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, nejvyšší český kancléř Jan ze Šelmberka a nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka. Posledně jmenovaný zámek opravil a v roce 1524 jej prodal spojeným pražským obcím. Těm byl v roce 1547 po konfiskaci obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky.

Zásadní rekonstrukce a přestavba na renesanční zámek proběhla v druhé polovině 16. století, kdy na Přerově sídlil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché. Stavbu postupně prováděli Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (15741605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na severním nároží západní stěny východního traktu. Dostavbu zámku vedl a po roce 1606 dovršil císařský stavitel Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi. Pozornost správce se po té zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého a nového mlýna s pilou, dvora, vinice a chmelnice na Přerovské hůře a rybníků.

V roce 1632 Ferdinand II. Štýrský připojil Přerov k brandýskému císařskému panství. Severozápadní křídlo zámku vypálili a pobořili v roce 1639 švédští vojáci generála Johana Banéra. Po třicetileté válce zámek několik desítek let chátral. Zachované zbytky budovy v roce 1671 rekonstruoval stavitel Santino de Bossi, který jej přestavěl na lovecký zámeček. Lovů v okolních císařských lesích se opakovaně zúčastnil Leopold I. a Karel VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.

Roku 1860 Přerov koupil toskánský velkovévoda Leopold II., po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný přerovský zámek v letech 18721873 obnoven do původní podoby ze 16. století. V sousedství zámku Ludvík koupil Staročeskou chalupu, ve které vytvořil první etnografické muzeum v českých zemích, dnešní skanzen polabské architektury.

Členky organizace YWCA na letním táboře v roce 1930

Po smrti Ludvíka Salvátora zámek koupil František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I.. Po roce 1918 byla budova konfiskována československým státem, který jí v průběhu 20. a 30. let 20. století pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války zámek koupil německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy. V 60. letech 20. století zámek získal a zrekonstruoval Československý rozhlas, který jej poté využíval jako archiv hudebních nahrávek. Tomuto účelu budova sloužila až do roku 2006, kdy byl archiv odstěhován do Prahy.

Pokus o privatizaci zámku v roce 2012[editovat | editovat zdroj]

Úřad Středočeského kraje a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum od roku 2008 jednali s Českým rozhlasem o odkupu zámku a o jeho využití pro účely muzea a zpřístupnění expozice V zámku a v podzámčí.[3][4] Přestože kraj deklaroval svou ochotu zámek odkoupit, management rozhlasu po nepovedeném pokusu o prodej přes realitní agenturu a podzim 2011 za 17 milionů korun [5]přistoupil k jednání s bývalým redaktorem Československé televize Martinem Švehlou.[6] Na základě tlaku občanů Přerova, zastupitelů, občanských sdružení,[7] středočeského hejtmana Davida Ratha i místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové[8] generální ředitel rozhlasu Peter Duhan privatizaci zámku zastavil a rozhodnul o obnovení jednání se Středočeským krajem.[9][10] Pak osud zámku zkomplikovaly soudní spory – o zámek se totiž přihlásila Československá církev husitská. Soudní spor skončil až v červnu 2013, kdy církev žalobu stáhla – Český rozhlas obnovil snahy o prodej zámku a s nabídkovou cenou přes 19 milionů oslovil na podzim 2013 kraj. Radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek pak dopisem vyzval Český rozhlas k jednání. Těsně před svolaným jednáním o zámku, které se mělo uskutečnit v sídle Středočeského kraje 21. ledna, však byla schůzka zrušena s tím, že církev opět požádala o vydání zámku v rámci církevních restitucí.[11] Její snaha však nebyla úspěšná a tak v roce 2014 Český rozhlas zahájil kroky k prodeji zámku.

Rada Středočeského kraje v reakci na tyto snahy 20. října 2014 schválila záměr odkoupení zámku v Přerově nad Labem a prvotní informaci o jeho využití.[12] Rada zároveň pověřila hejtmana Středočeského Miloše Peteru jednat s Českým rozhlasem o podmínkách koupě a radního pro kulturu a památkovou péči Zdeňka Štefka jednat s městem Přerov nad Labem ohledně spolupráce a využití zámku.

Prvotní snaha několika jednání s Českým rozhlasem směřovala k bezúplatnému převodu na kraj, v druhé fázi na podmínky soutěže, které by zohledňovaly v parametrech nejen cenu, ale i záměr.

Spolupráce s městem se rozjela velmi slibně. Ve čtvrtek 13. listopadu se sešel radní Štefek se starostou obce Přerov nad Labem Petrem Baumrukem. Obec potvrdila nabídku ke spolupráci v oblasti péče o zeleň, která zámek obklopuje. Pro provoz celého komplexu bude důležitá nejen revitalizace parku, ale i výstavba parkoviště, kterou by obec zrealizovala. [13] Zastupitelstvo Středočeského kraje pak 8. prosince schválilo rozpočet kraje, kde je v Plánu investic na nákup zámku v Přerově nad Labem částka 20 milionu Kč. 16. prosince pak Rada Středočeského kraje schválila koncepcí využití zámku, která by měla sloužit jako příloha přihlášky do připravovaného výběrového řízení.[14]

24. února 2015 vyhlásil Český rozhlas veřejné výběrové řízení na prodej zámku. Kritériem pro účastníky řízení je nejvyšší nabídnutá kupní cena, její minimum je stanoveno na 21 800 000 Kč. Nabídky musí uchazeči podat nejpozději do 3. 4. 2015 do 12:00 hod v souladu s podmínkami prodeje.[15]

Proti záměru prodat zámek jen s kritériem nejvyšší ceny a na podporu záměru využití zámku Středočeským krajem se postavila, jako v roce 2012, Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví i obec Přerov nad Labem.[16][17]

Rada Středočeského kraje schválila 16. března podání žádosti do výběrového řízení na prodej zámku.[18]

Vzhled budovy[editovat | editovat zdroj]

Přerovský zámek je dvoupatrovou renezanční stavbou o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 45x45 metrů. Do současnosti se zachovalo jihovýchodní křídlo. Nad schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou. Zámek je obklopen vodním příkopem, přes který vede klenutý kamenný most. V přízemí je kaple nejsvětějšího Spasitele[19] a v prvním patře rytířský sál s velkým krbem. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renezanční ostění a krby.

Zámek je státem chráněnou kulturní památkou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přerovský zámek veřejnosti otevřel po 70 letech, Nymburský deník, 22. 9. 2009, online
  2. Zámek v Přerově nad Labem přivítá po letech veřejnost, 19. 9. 2009, ČRo, online
  3. Kraj jedná o prodeji zámku v Přerově, Nymburský deník, 19. 8. 2009, online
  4. Zápis z 9. veřejné schůze Rady Českého rozhlasu v roce 2009
  5. Nabídka realitní agentury na prodej zámku v Přerově nad Labem[nedostupný zdroj]
  6. Rozhlasová rada chce prodat zámek, památkáři jsou proti
  7. Přerováci Českému rozhlasu: V zámku chceme muzeum, ne soukromou rezidenci
  8. Klasnová: Opravdu musí ČRo prodávat zámek soukromé osobě, navíc v době krize?
  9. Český rozhlas pozastavil prodej zámku v Přerově nad Labem
  10. Šéf rozhlasu zastavil prodej zámku v Přerově, chce jednat i s krajem
  11. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/249-jaky-bude-osud-zamku-v-prerove-nad-labem
  12. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/438-stredocesky-kraj-chce-koupit-zamek-v-prerove-nad-labem
  13. http://www.zdenekstefek.cz/aviza-a-reportaze/462-radni-stefek-jednal-s-obci-prerov-nad-labem-o-spolupraci-pri-vyuziti-zamku
  14. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/493-rada-schvalila-koncepci-vyuziti-zamku-v-prerove-nad-labem
  15. http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/cesky-rozhlas-zahajuje-verejne-vyberove-rizeni-na-prodej-zamku-v-prerove-nad-labem--1459352
  16. http://www.asorkd.cz/zamek-v-prerove-nad-labem/
  17. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/545-prerov-nad-labem-vyzyva-cesky-rozhlas-k-zastaveni-prodeje-zamku-za-nejvyssi-cenu
  18. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/543-stredocesky-kraj-poda-nabidku-do-vyberoveho-rizeni-na-prodej-zamku-prerov-nad-labem
  19. PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Cěského. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. 319 s. Kapitola Vikariát Českobrodský, s. 37. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]