Přerov nad Labem (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Přerov nad Labem
Zámek v Přerově nad Labem
Základní informace
Sloh renesanční architektura
Poloha
Adresa Přerov nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 33826/2-1942 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Přerov nad Labem je dvoupatrová renezanční stavba, která se nalézá ve středočeském Přerově nad Labem. Ze zámku čtvercového tvaru o hraně 45 metrů se do dnešních dní zachovala pouze jihovýchodní křídlo. Severní část byla v roce 1639 vypálena vojáky švédského generála Johana Banéra. Nejvýznamnějším majitelem přerovského zámku byl toskánský Habsburk Ludvík Salvátor, který v jeho sousedství založil nejstarší etnografické muzeum v českých zemích - dnešní skanzen Polabského národopisného muzea.

Zámek je dlouhodobě nepřístupný veřejnosti. Poprvé po 70 letech byl zpřístupněn v září 2009 v rámci Dnů evropského dědictví. Během dvou dnů jej navštívilo přes 2000 turistů.[1][2]

Historie zámku[editovat | editovat zdroj]

Zámek - pohled ze skanzenu
Místnost v prvním patře zámku

Dnešní zámek byl postaven okolo roku 1380 na místě gotické vodní tvrze jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Z finančních důvodů však budova nebyla dokončena. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat.

Mezi majitele a nájemce zámku patřili v průběhu staletí mj. císař Zikmund, nejvyšší hofmistr Jindřich ze Stráže, nejvyšší soudce českého království Jiří Strážský ze Stráže a Přerova, nejvyšší český kancléř Jan ze Šelmberka a nejvyšší komorník Království českého Jindřich ze Šelmberka. Posledně jmenovaný zámek opravil a v roce 1524 jej prodal spojeným pražským obcím. Těm byl v roce 1547 po konfiskaci obecního majetku po stavovském povstání zabaven a král Ferdinand I. Habsburský jej začlenil mezi královské statky.

Zásadní rekonstrukce a přestavba na renesanční zámek proběhla v druhé polovině 16. století, kdy na Přerově sídlil člen staré českobudějovické rodiny Jan starší Robmháp ze Suché. Stavbu postupně prováděli Bonifác Wolmut (1560), Matteo Borgorelli (1563) a Ettore de Vaccani (15741605). V tomto období byly vyzdobeny zdi východního křídla sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na severním nároží západní stěny východního traktu. Dostavbu zámku vedl a po roce 1606 dovršil císařský stavitel Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi. Pozornost správce se po té zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého a nového mlýna s pilou, dvora, vinice a chmelnice na Přerovské hůře a rybníků.

V roce 1632 Ferdinand II. Štýrský připojil Přerov k brandýskému císařskému panství. Severozápadní křídlo zámku vypálili a pobořili v roce 1639 švédští vojáci generála Johana Banéra. Po třicetileté válce zámek několik desítek let chátral. Zachované zbytky budovy v roce 1671 rekonstruoval stavitel Santino de Bossi, který jej přestavěl na lovecký zámeček. Lovů v okolních císařských lesích se opakovaně zúčastnil Leopold I. a Karel VI. Návštěva prvního z nich, ke které došlo 20. června 1680, byla po několik století připomínána i na obecní pečeti.

Roku 1860 Přerov koupil toskánský velkovévoda Leopold II., po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho nákladem byl opuštěný přerovský zámek v letech 18721873 obnoven do původní podoby ze 16. století. V sousedství zámku Ludvík koupil Staročeskou chalupu, ve které vytvořil první etnografické muzeum v českých zemích, dnešní skanzen polabské architektury.

Členky organizace YWCA na letním táboře v roce 1930

Po smrti Ludvíka Salvátora zámek koupil František Josef I., po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I.. Po roce 1918 byla budova konfiskována československým státem, který jí v průběhu 20. a 30. let 20. století pronajímal mládežnické organizaci YWCA. Během druhé světové války zámek koupil německý lékař Faifar, který zde zamýšlel vybudovat vodoléčebné sanatorium. Po osvobození v roce 1945 připadla budova Fondu národní obnovy. V 60. letech 20. století zámek získal a zrekonstruoval Československý rozhlas, který jej poté využíval jako archiv hudebních nahrávek. Tomuto účelu budova sloužila až do roku 2006, kdy byl archiv odstěhován do Prahy.

Pokus o privatizaci zámku v roce 2012[editovat | editovat zdroj]

Úřad Středočeského kraje a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum od roku 2008 jednali s Českým rozhlasem o odkupu zámku a o jeho využití pro účely muzea a zpřístupnění expozice V zámku a v podzámčí.[3][4] Přestože kraj deklaroval svou ochotu zámek odkoupit, management rozhlasu po nepovedeném pokusu o prodej přes realitní agenturu a podzim 2011 za 17 milionů korun [5]přistoupil k jednání s bývalým redaktorem Československé televize Martinem Švehlou.[6] Na základě tlaku občanů Přerova, zastupitelů, občanských sdružení,[7] středočeského hejtmana Davida Ratha i místopředsedkyně poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové[8] generální ředitel rozhlasu Peter Duhan privatizaci zámku zastavil a rozhodnul o obnovení jednání se Středočeským krajem.[9][10] Pak osud zámku zkomplikovaly soudní spory – o zámek se totiž přihlásila Československá církev husitská. Soudní spor skončil až v červnu 2013, kdy církev žalobu stáhla – Český rozhlas obnovil snahy o prodej zámku a s nabídkovou cenou přes 19 milionů oslovil na podzim 2013 kraj. Radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek pak dopisem vyzval Český rozhlas k jednání. Těsně před svolaným jednáním o zámku, které se mělo uskutečnit v sídle Středočeského kraje 21. ledna, však byla schůzka zrušena s tím, že církev opět požádala o vydání zámku v rámci církevních restitucí.[11] Její snaha však nebyla úspěšná a tak v roce 2014 Český rozhlas zahájil kroky k prodeji zámku.

Rada Středočeského kraje v reakci na tyto snahy 20. října 2014 schválila záměr odkoupení zámku v Přerově nad Labem a prvotní informaci o jeho využití.[12] Rada zároveň pověřila hejtmana Středočeského Miloše Peteru jednat s Českým rozhlasem o podmínkách koupě a radního pro kulturu a památkovou péči Zdeňka Štefka jednat s městem Přerov nad Labem ohledně spolupráce a využití zámku.

Prvotní snaha několika jednání s Českým rozhlasem směřovala k bezúplatnému převodu na kraj, v druhé fázi na podmínky soutěže, které by zohledňovaly v parametrech nejen cenu, ale i záměr.

Spolupráce s městem se rozjela velmi slibně. Ve čtvrtek 13. listopadu se sešel radní Štefek se starostou obce Přerov nad Labem Petrem Baumrukem. Obec potvrdila nabídku ke spolupráci v oblasti péče o zeleň, která zámek obklopuje. Pro provoz celého komplexu bude důležitá nejen revitalizace parku, ale i výstavba parkoviště, kterou by obec zrealizovala. [13] Zastupitelstvo Středočeského kraje pak 8. prosince schválilo rozpočet kraje, kde je v Plánu investic na nákup zámku v Přerově nad Labem částka 20 milionu Kč. 16. prosince pak Rada Středočeského kraje schválila koncepcí využití zámku, která by měla sloužit jako příloha přihlášky do připravovaného výběrového řízení.[14]

24. února 2015 vyhlásil Český rozhlas veřejné výběrové řízení na prodej zámku. Kritériem pro účastníky řízení je nejvyšší nabídnutá kupní cena, její minimum je stanoveno na 21 800 000,- Kč. Nabídky musí uchazeči podat nejpozději do 3. 4. 2015 do 12:00 hod v souladu s podmínkami prodeje.[15]

Proti záměru prodat zámek jen s kritériem nejvyšší ceny a na podporu záměru využití zámku Středočeským krajem se postavila, jako v roce 2012, Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví i obec Přerov nad Labem.[16][17]

Rada Středočeského kraje schválila 16. března podání žádosti do výběrového řízení na prodej zámku.[18]

Vzhled budovy[editovat | editovat zdroj]

Přerovský zámek je dvoupatrovou renezanční stavbou o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku o stranách 45x45 metrů. Do současnosti se zachovalo jihovýchodní křídlo. Nad schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou. Zámek je obklopen vodním příkopem, přes který vede klenutý kamenný most. V přízemí je kaple sv. Salvátora a v prvním patře rytířský sál s velkým krbem. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renezanční ostění a krby.

Zámek je státem chráněnou kulturní památkou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přerovský zámek veřejnosti otevřel po 70 letech, Nymburský deník, 22. 9. 2009, online
  2. Zámek v Přerově nad Labem přivítá po letech veřejnost, 19. 9. 2009, ČRo, online
  3. Kraj jedná o prodeji zámku v Přerově, Nymburský deník, 19. 8. 2009, online
  4. Zápis z 9. veřejné schůze Rady Českého rozhlasu v roce 2009
  5. Nabídka realitní agentury na prodej zámku v Přerově nad Labem
  6. Rozhlasová rada chce prodat zámek, památkáři jsou proti
  7. Přerováci Českému rozhlasu: V zámku chceme muzeum, ne soukromou rezidenci
  8. Klasnová: Opravdu musí ČRo prodávat zámek soukromé osobě, navíc v době krize?
  9. Český rozhlas pozastavil prodej zámku v Přerově nad Labem
  10. Šéf rozhlasu zastavil prodej zámku v Přerově, chce jednat i s krajem
  11. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/249-jaky-bude-osud-zamku-v-prerove-nad-labem
  12. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/438-stredocesky-kraj-chce-koupit-zamek-v-prerove-nad-labem
  13. http://www.zdenekstefek.cz/aviza-a-reportaze/462-radni-stefek-jednal-s-obci-prerov-nad-labem-o-spolupraci-pri-vyuziti-zamku
  14. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/493-rada-schvalila-koncepci-vyuziti-zamku-v-prerove-nad-labem
  15. http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/cesky-rozhlas-zahajuje-verejne-vyberove-rizeni-na-prodej-zamku-v-prerove-nad-labem--1459352
  16. http://www.asorkd.cz/zamek-v-prerove-nad-labem/
  17. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/545-prerov-nad-labem-vyzyva-cesky-rozhlas-k-zastaveni-prodeje-zamku-za-nejvyssi-cenu
  18. http://www.zdenekstefek.cz/moje-clanky-2012/543-stredocesky-kraj-poda-nabidku-do-vyberoveho-rizeni-na-prodej-zamku-prerov-nad-labem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]