Chmelnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o místu, kde se pěstuje chmel. O části města Děčín pojednává článek Chmelnice (Děčín).
Chmelnice vedle pole s obilím
"Nejmenší chmelnice světa" vedle radnice v Žatci

Chmelnice je pole, na kterém se pěstuje chmel. Protože chmel je popínavá rostlina, je třeba mu poskytnout podporu pro jeho růst. Z toho důvodu jsou chmelnice vybaveny konstrukcemi zhotovenými obvykle z dřevěných sloupů o přibližné výšce 6 metrů umístěných v pravidelných odstupech. Jejich stabilita je zajištěna jednak zapuštěním do země, dále vodorovným provázáním a ukotvením pomocí silných lan a drátů. Ty současně slouží pro ukotvení tenčích svislých vodicích drátků, které jsou na ně umisťovány každoročně na jaře během operace zvané chmelové drátkování, na něj pak navazuje jarní zavádění jednotlivých chmelových rostlinek k příslušnému drátku (tzv. zavádění chmele); po vodících drátcích se pak pnou jednotlivé chmelové rostliny. Vodící drátky jsou pak strhávány společně při sklizni, jež probíhá tradičně koncem měsíce srpna a počátkem měsíce září. Životnost jedné podpůrné konstrukce činí přibližně 20 let, poté je nutno konstrukci postavit znova, jedná se o poměrně nákladnou záležitost, která podstatně zvyšuje náklady na pěstování chmele.

Chmelnice v ČR[editovat | editovat zdroj]

Tradičními chmelařskými oblastmi v Čechách je Žatecko a Úštěcko, na Moravě pak Tršicko. Nejvíce chmelnic na území někdejšího Československa bylo vztyčeno ve třicátých letech dvacátého století. Od roku 1993 rozloha chmelnic neustále klesá zejména vlivem podstatně nižší poptávky po českém chmelu v zahraničí. V tabulce za rok 2014 jsou sklizňové plochy chmelnic. ČÚZK uvádí větší rozlohu: 2000: 11 268 ha, 2012: 10 454 ha[1] část z těchto chmenic jsou však zastaralé údaje v katastru. LPIS evidoval v roce 2008: 5 950 ha, v roce 2013: 5 023 ha chmelnic.

Rok Rozloha chmelnic v ha
1871 5 300
1930 15 500
1948 7 000
1956[2] 9 000
1993 10 500
2006 5 500
2014[3] 4 460

Chmelnice ve světě[editovat | editovat zdroj]

V celosvětovém měřítku se nejvíce chmelnic nachází v Německu, následují USA, Čína a na čtvrtém místě Česko. V roce 2006 je celosvětová výměra chmelnic odhadována na 49 tisíc hektarů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Situační a výhledová zpráva Půda [online]. Praha: Mze, 2012. Dostupné online. 
  2. Situační a výhledová zpráva Půda. Praha: Mze, 1999. 63 s. Dostupné online. S. 5. 
  3. Sklizňové plochy Chmele [online]. Brna: Mze, 2014. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]