Robmhapové ze Suché

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robmhapové ze Suché
(Rabenhaupt)
Erb Robmhápů ze Suché
Erb Robmhápů ze Suché
ZeměČeské královstvíČeské království České království, Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Titulyvladykové
Rok založení14. století
Vymření po meči18. století

Robmhapové ze Suché (též Romhápové) byli starý jihočeský vladycký rod, původním německým jménem Rabenhaupt.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně pocházeli z Českých Budějovic. Koncem 14. století získali tvrz Suchá z Hluboké. Kašpar Robmhap dostal za službu císaři Karlu V. v Burgundsku polepšení do erbu, Jiří vlastnil Čejkovice, působil jako purkrabí na Rožmberku. Mikuláš od roku 1525 vykonával funkci dolnorakouského kancléře, jednal ve službách arciknížete Ferdinanda s českými stavy o jeho zvolení českým králem. Za tyto služby obdržel statky v Rakousku a povýšil do panského stavu. Založil vlastní větev rodu, která vymřela v 17. století. Václav zastával post místopísaře Českého království.

Rodina se rozrostla, držela statky jak v Rakousku, tak na Moravě. V Čechách jim patřily Myškovice, Lichtemburk, Krchleby, Třemošnice či Moravany. O některé statky při pobělohorských konfiskacích přišli, protože část rodu odmítla přestoupit na katolickou víru a žila v exilu.

Ferdinand Robmhap ze Suché († 1659) pocházel ze čtyř bratrů, po porážce odbojných stavů na Bílé hoře začal jeho vzestup. Zdědil panství Třemošnou a získal několik statků: Dobrovítov u Ledče nad Sázavou, Šintlochy, Chlum a Krchleby u Čáslavi. Ferdinandovým majestátem byl v roce 1644 povýšen do panského stavu. Svůj majetek odkázal svému bratru Karlovi, který sloužil jako generálporučík v Nizozemsku, ovšem za podmínky, že se vrátí do vlasti a přestoupí na katolickou víru.

Rod po meči vymřel v 18. století, když poslední příslušník rodu, Jan Josef, narozený roku 1712, zemřel v roce 1761. Svoje jmění odkázal Václavu Františku Obyteckému z Obytče.

V exilu[editovat | editovat zdroj]

  • Albrecht Rabenhaupt (starší) ze Suché byl v letech 1640 a 1641 na seznamu exulantů v Žitavě, ale přísahu věrnosti složil už v Pirně, kde žil předtím se svou rodinou od roku 1628. Albrecht zemřel 26. 5. 1641 v Žitavě. Jeho manželkou byla Anna Dorota, rozená Maternová z Květnice. Ta se, po smrti manžela, přestěhovala do Drážďan, kde 19. 4. 1655 sepsala závěť. V poslední vůli, jež byla zveřejněna 2.1.1658, odkázala (mimo jiné) drážďanské církvičce české padesát říšských tolarů.[1]
  • Kateřina Rebenhaubtin, šlechtična z Čech, bydlela v roce 1636 v Drážďanech v domě Hanse Buchnera se synem a 2 služkami.
  • Šlechtic Václav Rabenhaupt byl se svou sestrou v roce 1640 na seznamu exulantů v Žitavě, tam složil přísahu věrnosti zeměpánovi.
  • Za Annu Robnhapovou složil přísahu věrnosti Václav v roce 1641 v Žitavě. [2]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Podle dřívějšího jména Rabenhaupt (něm. havraní, krkavčí hlava) měli v modrém štítu na šikmém zlatém pruhu tři černé krkavčí hlavy. Po povýšení do panského stavu přibyla ještě jedna krkavčí hlava a do srdečního štítu přijali černého orla.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Lažanskými z Bukové, Hýrzly z Chodů, Klenovskými z Ptení či Kolovraty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bednařík Karel – Havelková Věra: Česky psané závěti z fondu státního archivu v Drážďanech. Sborník archivních prací, 1984
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 pages s. ISBN 80-7017-008-5. S. 176, 252. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Robmhapové ze Suché, s. 126–127. 
  • MAŠEK, Petr:Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory po současnost, díl II. N-Ž. Praha : Argo 2010, s. 130.

Související články[editovat | editovat zdroj]