Přeskočit na obsah

Čáslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Kutnohorsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Čáslav (rozcestník).
Čáslav
Náměstí v Čáslavi
Náměstí v Čáslavi
Znak města ČáslavVlajka města Čáslav
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°54′40″ s. š., 15°23′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel10 399 (2025)[1]
Rozloha26,46 km²[2]
Nadmořská výška231 m n. m.
PSČ286 01
Počet domů1 992 (2024)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ18
Kontakt
Adresa městského úřaduŽižkovo nám. 1
286 01 Čáslav
radnice@meucaslav.cz
StarostaJaromír Strnad (ČSSD)
Oficiální webwww.meucaslav.cz
Čáslav
Čáslav
Další údaje
Kód obce534005
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čáslav (německy Tschaslau nebo Časlau) je město v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Žije zde přibližně 10 tisíc[1] obyvatel.

Město bylo založené v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nejstarší dochovanou památkou je románský kostelík svatého Michala z roku 1130, který je dnes součástí chrámu svatého Petra a Pavla. Městem protéká říčka Brslenka, na horním toku nazývaná také Čáslavka, která je levostranným přítokem řeky Doubravy.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Královské krajské město Čáslav namalováno Joannem Venutem, 1810

Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6. až 5. tis. př. n. l.). Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.

Veduta Čáslavi, Jan Willenberg, 1602

Královské město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys – velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec. Církevní život byl spojen s farním kostelem svatého Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel svatého Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál. V jihozápadní části města stál minoritský klášter, zaniklý v husitských válkách. Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.

Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě husitů v roce 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu svatého Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku pod věží mariánské kaple.

V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město. Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Čáslavi jich tehdy bylo 280. Rozvoji stavební činnosti přerušily až události třicetileté války. V září 1618 se jižně od města odehrála tzv. bitva u Čáslavi, jedno z prvních bojových střetnutí po začátku stavovského povstání.[4] Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým.

V 18. století byla Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu Čáslavského kraje (1715), pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města. V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy (gymnázium, odborné školy). V druhé polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy (např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), dále elektrárna, plynárna aj. Došlo i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely.

V roce 1884 bylo založeno městské muzeum.

Ve městě Čáslav (přísl. Filipov, 10 637 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, okresní finanční ředitelství, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, lesní inspektorát, expozitura zemědělské rady, velitelství 5. oddělení zemského četnického velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, 2  katol. kostely, evang. kostel, českosl. kostel, synagoga, posádkové velitelství pěšího pluku 21
  • Ústavy: divadlo, loutkové divadlo, městské muzeum, okresní nemocnice, městský chudobinec, městský sirotčinec, okresní sirotčinec, městská opatrovna, jatky, elektrárna, plynárna, sbor dobrovolných hasičů, státní vyšší reálné gymnázium, učitelský ústav, vyšší hospodářská zelenářsko-semenářská škola, hospodyňská škola
  • Živnosti a průmysl (výběr): obchodní grémium, společenstvo holičů a kadeřníků, hostinských a výčepníků, kovářů a podkovářů, oděvních živností, pekařů, řezníků a uzenářů, stavebních živností a kolářů, továrna na droždí, továrna na kůže, lihovar, továrna na margarín, pivovar, 2 pily, 2 cihelny, 2 mlýny
  • Služby (výběr): 12 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká průmyslová banka, biograf Pokrok, biograf Sokol, 4 časopisy, 4 fotoateliéry, 2 geometři, 4 hotely (Hvězda, U bílého koně, U české koruny, U Prince), 2 kavárny, lázně, 2 lékárny, 4 restaurace, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna města Čáslavě, Záložna Čáslavská, Živnostensko-obchodnická záložna, Lidová záložna, 3 vinárny, 2 zubní ateliéry

Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala však přirozeným spádovým centrem. Na konci devadesátých let 20. století byl vystavěn obchvat města na silnice I/38. Začíná u části města Čáslav, které se říká Kalabousek a končí za městem u prodejny automobilů Škoda, kde pokračuje silnice I/38 směrem na Havlíčkův Brod. Obchvat odvedl z města dopravu od Prahy.

V roce 2003 se stala Čáslav obcí s rozšířenou působností, což znamená, že se určité pravomoci bývalého okresního úřadu v Kutné Hoře opět přenesly do tohoto města. V posledních letech[kdy?] se ve městě ve velkém rekonstruuje. Rekonstrukcí prošly ulice (Gen. Moravce, Jeníkovská, Chrudimská, a další), stavby (prostory kolem nádraží, nemocnice) nebo byly nově postaveny (nová hasičská stanice).

Panorama Čáslavi od Filipova

V roce 2025 Národní centrála proti organizovanému zločinu zahájila trestní stíhání odpadové firmy AVE CZ, provozující skládku odpadů v Čáslavi, kvůli krácení poplatků za ukládání odpadu na skládku. Dle informací Českého Rozhlasu Čáslav měla přijít o 614 milionů korun.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

V katastru města se nachází rozlehlá skládka komunálního a nebezpečného odpadu, která vznikla na místě původní městské skládky. Její provoz byl zahájen v roce 1995 a v následujících letech byla během několika etap rozšířena (1998, 2004, 2008). V roce 2000 skládku začala provozovat firma AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. V roce 2010 byla skládka rošířena a přeměněna z řízené skládky na Centrum komplexního nakládání s odpady Čáslav.[7] V roce 2023 měla být skládka znovu rošířena v dalších dvou etapách, ale proti tomuto záměru se postavili obyvatelé Čáslavi.[8] V prosinci 2024 skládka oznámila dočasné ukončení provozu I. fáze k 1. 1. 2025 z důvodu naplnění povolené kapacity (2,773 mil. m³) podle integrovaného povolení.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 6 312 7 178 8 396 9 174 9 318 9 460 10 635 9 407 10 107 10 317 9 950 10 107 9 904 10 129 10 154
Počet domů 422 468 556 635 705 806 1 046 1 419 1 454 1 504 1 540 1 588 1 634 1 853 1 992

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.[12]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice I/38 Jihlava – Havlíčkův Brod – Čáslav – Kolín – Nymburk. Z města vychází silnice I/17 Čáslav – Chrudim – Zámrsk. Městem procházejí silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Seč – Skuteč, silnice II/338 Chvaletice – Čáslav – Zbýšov – Ledeč nad Sázavou a silnice II/339 Čáslav – Červené Janovice – Ledeč nad Sázavou.

Město Čáslav leží na železniční trati Kolín – Havlíčkův Brod, z níž odbočuje železniční trať Čáslav–Třemošnice. Železniční trať Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1869. Železniční trať Čáslav – Třemošnice je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. Z Čáslavi vedla i trať Čáslav – Močovice. Byla to jednokolejná nákladní trať, zahájení dopravy bylo roku 1881, zrušení tratě 1965, část tratě slouží jako vlečka do závodu KOSMOS.

Do nádraží Čáslav je napojena vlečka vojenského letiště Čáslav, neboť poblíž je vojenské neveřejné mezinárodní letiště a základna taktického letectva.

Veřejná doprava

[editovat | editovat zdroj]

Příměstské autobusové linky vedly z města např. do Havlíčkova Brodu, Hradce Králové, Chotěboře, Kolína, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou, Pardubic, Přelouče, Třemošnice, Zbýšova, Zruče nad Sázavou a Žlebů (dopravce Arriva Východní Čechy, a. s.). Městem projížděly tyto dálkové autobusové linky:

  • Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička (v pracovních dnech 1 spoj, v neděli 1 spoj) a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (v pracovních dnech 1 spoj, v neděli 1 spoj) (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s.).
  • Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (v pracovních dnech 1 spoj, v neděli 1 spoj) a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (v pracovních dnech 5 spojů) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Praha-Čáslav-Polička (v pátek, sobotu a neděli 1 spoj) (dopravce Zlatovánek, s. r. o.).
  • Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce ICOM transport, a. s.).

Odbočnou železniční stanicí Čáslav jezdilo po trati 230 v pracovních dnech 12 párů rychlíků a 16 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů rychlíků a 10 párů osobních vlaků. Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Městskou hromadnou dopravu ve městě o dvou linkách zajišťuje v současné době dopravce ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s.

Školství

[editovat | editovat zdroj]

V období humanismu a renesance došlo ke změnám ve školství, které ovlivnily i čáslavskou partikulární školu. Budova se nacházela naproti kostelu u Žižkovy brány, v úvahu připadají domy č. p. 194, 195 a 186. Jejich interiér byl vybaven jako každý měšťanský dům. Jako učitelé zde působili:

  1. rektor – nejvyšší učitel, ředitel školy. Učil v nejvyšší třídě (prima), byl to bakalář (absolvent Karolina),
  2. prorektor – zástupce rektora, učil ve 2. nejvyšší třídě,
  3. kantor – „řadový“ učitel, kantoři byli zpravidla hráči na nástroj.

Žáci při přijetí do školy skládali žákovský slib: „Slibuji, že budu učitele poslušen ve všem dobrém a slušném, že věrně zachovám zákony školské a řád vyučovací, že budu pilně pěstovati svobodná umění a povinnosti svého povolání bedlivě vykonávati, jakož mě Bůh toho dopomáhej“. Ve středověku spravovala školy především církev, od humanismu bylo školství spravováno pražskou univerzitou.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Předškolní zařízení:

  • Mateřská škola Čáslav, Čeplov, Jahodová
  • Mateřská škola Čáslav, Bojovníků za svobodu
  • Mateřská škola Čáslav, R. Těsnohlídka
  • Mateřská škola Čáslav, Masarykova
  • Mateřská škola Čáslav, Husova

Základní školy:

  • Základní škola Čáslav, Nám. Jana Žižky z Trocnova
  • Základní škola Čáslav, Masarykova 357
  • Základní škola Čáslav, Sadová 1756
  • Základní umělecká škola (ZUŠ) Jana Ladislava Dusíka

Střední školy:

Vyšší odborné školy

Speciální školy

Kultura

[editovat | editovat zdroj]
Knihovna (2012)
Budova městského muzea (2012)
Interiér depozitáře v NZM Čáslav

Městské muzeum a knihovna

[editovat | editovat zdroj]

Obecní lidová knihovna Palackého v Čáslavi byla slavnostně otevřena 12. června 1898 ve dvou místnostech radnice. V roce 1928 byla vybudována čítárna a knihovna byla přestěhována do prostornějších místností do budovy vedle radnice. V roce 1936 nastoupil profesionální knihovník. V letech 1940–1945 bylo knihovně zabaveno množství knih. V roce 1950 byla znovu přestěhována do budovy radnice a v letech 1951–1960 vykonávala funkci knihovny okresní, od roku 1960 reorganizací je knihovnou městskou. Od roku 1994 součástí knihovny je informační středisko (dnes informační centrum), v letech 1998–2002 byl automatizován výpůjční provoz knihovny. V roce 2004 byla knihovna přestěhována do prostor, v nichž v současnosti sídlí a v témže roce schválilo městské zastupitelstvo sloučení městského muzea a městské knihovny do jednoho právního subjektu s názvem Městské muzeum a Čáslav (účinnost od 1. ledna 2005).

Městské muzeum bylo založeno v roce 1884. Novoklasicistní budova muzea podle projektu architekta Františka Tetřeva, patří mezi nejstarší kamenná venkovská muzea. Interiéry napodobují např. Národní muzeum v Praze (chodby, exteriéry) nebo Britské národní muzeum v Londýně (vitríny). Na kopuli muzea je k vidění replika Svatováclavské koruny – symbol české státnosti. Stavbu muzea financovala záložna města Čáslavě. O založení muzea se silně zasloužil Kliment Čermák a Josef Kaunický (přispěl svými sbírkami).

Muzeum zemědělské techniky

[editovat | editovat zdroj]

V těsné blízkosti města je umístěno Muzeum zemědělské techniky, které je součástí Národního zemědělského muzea. V Čáslavi lze spatřit jednu z největších sbírek historické zemědělské mechanizace v Evropě, zejména traktorů, kombajnů, mlátiček obilí, stabilních motorů, oradel, lokomobil a originál ruchadla bratranců Veverkových.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Čáslavi.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Čáslavské osobnosti.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  4. ↑ HAVLÍČEK, Vladimír. Jana Vaněčková přednášela v Čáslavi o třicetileté válce. Kutnohorský deník. 2018-10-19. Dostupné online [cit. 2021-09-22].
  5. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 118-120. (česky a německy)
  6. ↑ PANCNEROVÁ, Natálie. Žalobce chce po firmě AVE CZ zaplatit více než miliardu korun za krácení daní. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-11-14 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Jak se rozšiřuje skládka [online]. caslavsobe.cz [cit. 2025-11-25]. Dostupné online.
  8. ↑ ZABLOUDILOVÁ, Táňa. Křetínského fiasko v Čáslavi: rozpínání jeho gigantické skládky zastavily místní matky. pagenotfound.cz [online]. 2025-11-25 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Skládka v Čáslavi dočasně ukončuje provoz [online]. ave.cz, 2024-11-12 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. ↑ Udělené symboly – Čáslav [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  13. ↑ Partnerská města [online]. meucaslav.cz [cit. 2025-11-25]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DÚBRAVČÍK, Jan. Padesáté výročí založení leteckého pluku v posádce Čáslav: základna taktického letectva. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2007. ISBN 978-80-7278-413-4.
  • FROLÍK, Jan. Čáslav - místo pro život: svědectví archeologie. Praha: Set Out, 1999. ISBN 80-86277-04-6.
  • JINDROVÁ, Alena a Marek LAUERMANN. Židé v Čáslavi a Uhlířských Janovicích - zapomenutí sousedé. Kutná Hora: Kultura do města, 2007.
  • KREMER, Vilém Václav. Děkanský chrám sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Čáslav: Včela Čáslavská, 2014. ISBN 978-80-86406-70-1.
  • NOVÁK, Pavel. Historie a současnost podnikání na Kutnohorsku a Čáslavsku. Žehušice: Městské knihy, 2003. ISBN 80-86699-06-4.
  • NOVÁKOVÁ, Drahomíra. Čáslav: proměny města. Čáslav: Město Čáslav ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou, 2013. ISBN 978-80-260-3823-8.
  • SEDLÁČEK, August. Děje města Čáslavě. V Praze: GARN, 2012. Monografie měst, městeček a obcí, 80. ISBN 978-80-86347-09-7.
  • ŠANDEROVÁ, Jolana. Městské muzeum Čáslav: nejstarší venkovské muzeum v Čechách. Žehušice: Městské knihy, 2004.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čáslav&oldid=25737130“