Polabské národopisné muzeum
| Polabské národopisné muzeum | |
 | |
| Údaje o muzeu | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′38″ s. š., 14°49′28″ v. d. |
| Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polabské národopisné muzeum (též Skanzen Přerov nad Labem) je oficiální název nejstaršího[1] českého skanzenu lidové architektury, který sídlí v středočeském Přerově nad Labem. Je jednou z expozic Polabského muzea v Poděbradech. Založil jej okolo roku 1900 majitel místního panství - rakouský arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský.[2] Jedná se o čtvrtý největší skanzen v Evropě s výjimkou severských zemí.[3]
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jeho historie začíná v roce 1895. Tehdy majitel místního zámku – toskánský Habsburk Ludvík Salvátor – zakoupil pro účely národopisného muzea bývalou panskou kovárnu č.p. 19 a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí.
Na tuto aktivitu navázalo v roce 1967 Polabské muzeum, které zde založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury. Do současné doby bylo do skanzenu o rozloze necelých 2 hektarů přeneseno celkem 30 objektů (9 chalup, 4 špýchary a další drobnější roubené stavby a lidové památky). V jednotlivých budovách jsou umístěny tematické výstavy mapující narození dítěte a jeho křtiny, domácí pečení chleba, perníku a marcipánu, mlékařství, kořenářství, duchovní život, lidovou módu a umění, stavitelství, zpracování zrna a historii mlynářství, praní prádla ve starých časech, kamna a kamínka v domácnostech, lidové léčení nebo chmelařství a vinařství na Nymbursku. Ovocný sad dotváří malou včelařskou expozici se skupinkou vyřezávaných úlů.
Budovy Polabského národopisného muzea[editovat | editovat zdroj]
- Staročeská chalupa
Chalupa pochází z 18. století. Jedná se o bývalou přerovskou kovárnu, která patřila až do konce 19. století zdejším kovářům a rychtářům Bělíkům. V roce 1895 ji koupil Ludvík Salvátor Toskánský, který zde začátkem 20. století zpřístupnil expozici pojednávající o životě v Polabí. V roce 1922 zde pražské Národní divadlo uvedlo operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Původní expozice se zachovala až do začátku druhé světové války, kdy bylo muzeum uzavřeno.
- Panská myslivna
Jedná se o patrový kamenný dům s jednoduchou klasicistní fasádou z poloviny 19. století. Unikátní jsou sluneční hodiny umístěné nad bránou.
Budoucnost muzea - rozšíření o zámek[editovat | editovat zdroj]
Zřizovatel přerovského skanzenu - Středočeský kraj - do budoucna uvažuje o rozšíření expozice do budovy vedle stojícího přerovského zámku. Zámek je nyní ve vlastnictví Českého rozhlasu. Součástí zamýšlené expozice by byl návštěvnický okruh V zámku a podzámčí a rozsáhlá připomínka života a díla Ludvíka Salvátora Toskánského.[4]
Otevírací doba[editovat | editovat zdroj]
Ve skanzenu mají otevřeno od dubna do října celý týden mimo pondělí od 9 do 17 hodin, v předvánočním a předvelikonočním období jsou tu zvláštní výstavy lidových zvyků spojených s těmito svátky.
Skanzen ve filmu[editovat | editovat zdroj]
Objekty skanzenu se objevily v několika filmech a pohádkách:
- Z pekla štěstí (1999, režie: Zdeněk Troška)
- Z pekla štěstí 2 (2001, režie: Zdeněk Troška)
- Čertova nevěsta (2011, režie: Zdeněk Troška)
- Čertoviny (2017, režie: Zdeněk Troška)
- Zakleté pírko (2020, režie: Zdeněk Troška)
