Přeskočit na obsah

Kovář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kovář na jarmarku v Kyjově
Tento článek je o řemeslníkovi, který se zabývá zpracováním kovů za tepla. Další významy jsou uvedeny na stránce Kovář (rozcestník).

Kovář je řemeslník, který zpracovává, zpravidla za tepla, kovy a vyrábí z nich různé užitkové nebo ozdobné věci. Kovář zpracovává různé druhy kovů, počínaje olovem a konče ocelí. Kovář může být i umělec, potom se nazývá umělecký kovář, nebo se může jednat o pracovníka ve strojírenské továrně provádějící strojní kování. Specializovaný kovář, jenž vyrábí podkovy pro koně se nazývá podkovář.

Pověra o kovářských čárech

[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku byly kovárny vzhledem k zvýšenému požárnímu riziku zřizovány většinou mimo zástavbu, na kraji obce nebo před hradbami měst, což představovalo určitou nezávislost na obci. Kováři, kteří pracovali s ohněm byli respektovanými osobnostmi a často jim byly přisuzovány magické schopnosti. Úlohu pána ohně měli společnou se šamany archaických a primitivních společenství. Jejich dílna byla jedním z míst, kde se lidé setkávali a kudy proudily informace. Byli také prvními mezi léčiteli, a to lidí i zvířat, zejména koní. Kovářova žena byla často kořenářka a tudíž sám mistr mohl léčit pouštěním žilou, vyhánět zlé duchy a chránit před uřknutím, ale také trhat zuby a napravovat zlomeniny. Víra v magickou moc kovářské práce se dosud zčásti zachovala ve formě podkovy pro štěstí.[1]

  1. Mgr.Jan R.Hrdina. Mistři kladiva a kovadliny. Živá historie. Leden-únor 2014. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]