Páni ze Stráže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Páni ze Stráže
Erb pánů ze Stráže tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců
Erb pánů ze Stráže tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců
země České království
mateřská dynastie Páni z Hradce
(Vítkovci)
zakladatel Sezema z Kosové Hory
mýtický zakladatel Vítek I. z Prčice
rok založení 1267
vymření po meči 1476
poslední vládce Jiřík ze Stráže

Páni ze Stráže byli stará česká panská rodina, která pocházela z rozrodu Vítkovců, v jehož rámci se odštěpila od pánů z Hradce. Po větší část své existence tento rod patřil k „chudým příbuzným“ ve srovnání s většinou jiných Vítkovců, až ve zmatcích husitské revoluce se jim podařilo vyšvihnout mezi přední rody království, ale dlouho jim toto postavení nevydrželo. Po meči vymřeli již v polovině 70. let 15. století, po přeslici roku 1495.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek (původně hrad) ve Stráži nad Nežárkou, rodové sídlo

Tuto odnož pánů z Hradce založil okolo roku 1267 Sezema z Hradce, který nechal postavit hrad Stráž nad Nežárkou v jižních Čechách a roku 1284 se psal s predikátem „ze Stráže“.[1] Jeho potomci vedli spory s Rožmberky, bojovali proti nim v řadách táborských vojsk, i mezi sebou vedli sváry o majetek.

Nejvýznamnějším členem rodu se stal Jindřich ze Stráže (†1466), který se přes svou katolickou víru spojil s husity, s nimiž se účastnil výpravy do Rakous. Uznal nakonec Zikmunda za českého krále a posléze se postavil na stranu jeho zetě, krále Albrechta. Později ovšem podporoval Jiřího z Poděbrad při jeho obsazení Prahy (1448) i při volbě krále, Jiřík jej za odměnu jmenoval nejvyšším hofmistrem. Ve Starých letopisech českých je k roku 1478 uvedena zajímavá zpráva, že totiž Jindřich se vrátil z Jeruzaléma – kde na byl na pouti k Božímu hrobu – a cestou prý rozmlouval s tureckým sultánem (dobově žoldánem)[2] o otázce přijímání u křesťanů, načež mu sultán údajně řekl: „Já bych raději sloužil tomu bohu, který dává jíst a pít, než tomu, který dává jen jíst a nedává pít.“ Jindřicha, do té doby přesvědčeného jednušku (= přijímajícího podjednou) to podnítilo, aby přešel na stranu podobojí, v čemž vytrval až do své smrti.[3]

Jindřich měl z prvního manželství 2 syny, Michala (†1470) a Jiříka (†1476), dále 2 dcery, Kateřinu (1447–81) a Johanku (†1495).[4] Michal po Jindřichovi zdědil Řečici a Jiří, jenž v letech 1472–1474 působil jako nejvyšší zemský sudí, obdržel Přerov nad Labem a Stráž nad Nežárkou. Dcery Kateřina s Johankou po smrti bratrů přinesly své dědictví do rodin manželů, tj. Šelmberkům a pánům z Donína (tito dostali do vlastnictví i rodový hrad ve Stráži).

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve zlatém štítě nosili modrou růži.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Slavaty, Šelmberky, Mansfeldy, pány z Donína či z Hrádku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Stráž hrad, s. 269–271. 
  2. Tehdy vládl Mehmed II. Dobyvatel (1451–1481)
  3. Ze starých letopisů českých. Příprava vydání PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav. Praha: Svoboda, 1980. S. 231. Odstavec č. 600.  Vzhledem k chybné dataci události (Jindřich byl tehdy již 12 let mrtev), pozdnímu zapsání (tato pasáž je z rukopisů, pocházejících až ze 17. stol.) a celkovým okolnostem se zpráva nepovažuje za věrohodnou.
  4. A. Sedláček tuto Johanku v OSN XXIV, str. 209, heslo ze Stráže, považuje za Jindřichovu vnučku (dceru Jiřího)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Stráže, s. 150–151. 
  • JŮNA, Jan. Vítkovci a jejich rod : studie z listinných a jiných dochovaných pramenů. II, Páni ze Stráže 1267-1474. 1 vyd. Martin Jůna : Jindřichův Hradec 2014. ISBN: 978-80-88015-90-1
  • ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže: Itinerář cesty na vrchol moci a slávy (1450-1460). In: Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 20, (2008,) s. 5–17.
  • ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže: Vzestup jihočeského feudála do r. 1450. In: Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 17, (2005,) s. 34–46.
  • ŠŤASTNÝ, Petr. Jindřich ze Stráže, jihočeský šlechtic doby husitské a poděbradské. Brno, 2006 [cit. 2017-12-05]. 95 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, FF. Vedoucí práce Tomáš Borovský. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]