Kraví Hora (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kraví Hora
Hlavní část hradu Kraví hora
Základní informace
Výstavba před r. 1367
Zánik před r. 1494
Stavebník neznámý
Současný majitel Česká republika
Další majitelé páni z Náchoda, Šelmberkové, Komorovští z Komorovic, páni z Kunštátu a Poděbrad, páni z Kralic
Poloha
Adresa vrch Kraví hora, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Kraví Hora (hrad)
Kraví Hora (hrad)
Kraví Hora (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15402/7-2819 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zřícenina hradu Kraví Hora se nachází na jihovýchod od obce Kuroslepy, nad řekou Oslavou, nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] V blízkosti se nachází také hrad Levnov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o hradu pochází z listiny z roku 1367. Tehdy se objevuje v přídomku Ješka z Náchoda, který přibližně od roku 1349 vlastnil obec Kuroslepy. Jeho syn Ješek hrad prodal Šelmberkům. Přídomek však páni z Náchoda používali nějakou dobu poté. Při markraběcích válkách mezi Joštem a Prokopem docházelo z hradu k loupení na majetcích vlastněných benediktinským klášterem v Třebíči. Dalším majitelem byl Jan Komorovský z Komorovic, naposledy zmiňovaný v roce 1459, po němž hrad od krále Jiřího získal Matěj z Náchoda a Březníku. Část statku připadl pánům z Kralic, což vyvolalo spor, ze kterého po smrti Matěje roku 1492 vyšli vítězně Kraličtí. V listině z roku 1494, v níž král Vladislav II. potvrzuje hrad a Kuroslepy jako majetek Bluda z Kralic, je hrad zmiňován jako pustý.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Hrad byl chráněn ze třech stran hlubokým příkopem, valem a hradbami. Ze západní strany roklinou a z jižní strany skalnatým srázem. Ze západní strany byl hrad přístupný přes padací most do hranaté bašty. Jádrem hradu byla válcová věž o průměru 5,5 metru. Její torzo se dodnes tyčí do výšky asi pěti metrů.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověstí, které zaznamenal Václav Hájek z Libočan, se po pádu Velkomoravské říše měli Moravané před Uhry skrývat mimo jiné také na hradě Kraví Hora. Jeden z těchto moravských rodů se pak měl podle hradu psát – z Kraví Hory.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Hrad je dostupný po červené turistické značce od osady Sedlečko do Ketkovic.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-01]. Identifikátor záznamu 125881 : hrad Kraví hora, zřícenina. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]