Trčkové z Lípy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trčkové z Lípy
Erb Trčků z Lípy
Erb Trčků z Lípy
Země České královstvíČeské království České království
Tituly Říšská hrabata
Zakladatel Mikuláš Trčka z Lípy
Rok založení Před rokem 1453
Vymření po meči 1634 (Cheb)
Poslední vládce Adam Erdman Trčka z Lípy

Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa, Trčka von Leipa, či Trczka von Leipa) byli jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k nejbohatším českým rodům. Patřila jim rozsáhlá území ve středních a východních Čechách. Výrazně se zasloužili o rozvoj a zkrášlení tohoto dnes turisticky oblíbeného regionu – například nechali vystavět slavnou Valdickou bránu v Jičíně. Potkal je podobný osud, jako mnohé jiné bohaté české rody, například jejich konkurenty Smiřické ze Smiřic. Trčkové přišli o veškerý svůj majetek a roku 1634 rod vymřel po meči.

Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]

Burián Trčka
medaile 1588

Přídomek odvozovali podle vsi a tvrze Lípa u Hradce Králové (část obce Všestary), odkud pocházely příbuzenské rody Lipských z Lípy a Salavů z Lípy. Jméno Trčka, přesněji Smil Trčka se poprvé objevuje v Pozůstatcích desk zemských k roku 1407. První historicky doložený je Mikuláš Trčka z Lípy. Zprávy o rodě pocházejí z 15. století, zbohatli v éře husitství. Mikuláš Trčka z Lípy († 1453) koupil hrad Homoli u Náchoda, čímž získal strategickou kontrolu nad obchodní cestou ze Slezska do Čech. Půjčoval peníze králi Zikmundovi. Následně získal vesnice u Dolních Kralovic, Světlou nad Sázavou, Lipnici, Vožici a vlašimské panství. Byl přítomen při volbě krále Jiřího z Poděbrad.

Jeho syn, Burian Trčka z Lípy († 1468), působil jako nejvyšší písař, podporoval krále Jiřího z Poděbrad, hlásil se k předním utrakvistickým vůdcům. Roku 1426 se účastnil bitvy u Ústí nad Labem. Rod získal další rozsáhlá území díky Mikulášovi II. Trčkovi z Lípy, který zemřel roku 1519. Od roku 1498 vlastnil rod např. panství Smiřice, kde prováděli od r. 1626 násilnou rekatolizaci [1]. Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství Opočno, které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk. Na začátku 16. století se rozdělili na dvě větve, vlašimská linie vymřela koncem 16. století.

Mikuláš mladší Trčka z Lípy pocházel ze starší linie rodu, působil jako královský hejtman, koupil vesnice na Čáslavsku a Chrudimsku, další majetek získal ve východních a severních Čechách. Svoji manželku Kateřinu ze Šelmberka, která mu byla nevěrná, nechal zazdít. Vilém Trčka z Lípy vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce 1562 povýšil do panského stavu. Burian Trčka z Lípy držel až do roku 1587 Rychnov nad Kněžnou. Na Moravě držel Zábřeh a Klášterec. Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v Uhrách proti Turkům či zastávali významné zemské úřady. V roce 1593 byl celý rod přijat do panského stavu.

Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557–1634) podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného stavovského povstání nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera Ladislava Popela z Lobkovic, Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke katolictví, Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení protestantkou.

Adam Erdman (15991634) se přiklonil ke svému švagrovi Albrechtu z Valdštejna a sloužil v jeho vojsku; věřil, že se nakonec postaví proti Habsburkům,[2] a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájmem o astrologii – tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty. Byl povýšen do stavu říšských hrabat. Roku 1634 byl v Chebu spolu se švagrem zavražděn i s manželem jeho sestry Alžběty, Vilémem Kinským. Z celého rodu přežil pouze jeho otec Jan Rudolf Trčka z Lípy, který se dočkal konfiskace všech svých statků a zemřel téhož roku v Německém Brodě, pohřben je ve Světlé nad Sázavou. Rod jeho smrtí vymřel po meči. Jeho majetky získaly jiné šlechtické rody, např. Opočno Colloredové, Smiřice Gallasové.

Rozrod rodu[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele rodu Trčků a prvního toho jména je považován Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici. Ten měl s Kateřinou ze Smiřic tři syny. Buriana I. na Lipnici (tzv. lipnická větev) a Mikuláše staršího na Vlašimi (tzv. vlašimská větev), třetí syn, Zdeněk, zemřel bezdětný.

Mikuláš starší na Vlašimi se oženil s Johanou Kroměšínovou z Březovic a na Třebechovicích, se kterou měl pět synů. Zatímco Zdeněk na Vlašimi a Opočně, Jan a Jindřich zemřeli bezdětní, syn Vilém s Johanou z Vřesovic přivedli na svět syna Jana mladšího na Lichnici a Opočně, jehož manželství s Markétou Žehušickou z Nestajova zůstalo bezdětné. Další syn Mikuláše staršího, Mikuláš na Veliši se oženil s Johanou ze Šelmberka a z Kosti, se kterou měl dceru Veroniku a syna Viléma na Opočně a na Veliši. Obě manželství skončila bezdětná a smrtí Viléma na Opočně a na Veliši vlašimská větev vymřela.

Burian I. na Lipnici, zakladatel lipnické větve měl čtyři syny. Mikuláš mladší, Melchysedech a Jiří zemřeli bezdětní. Čtvrtý syn, Burian II. měl s Kateřinou z Lichtemburka čtyři děti. Tři z nich, Mikuláš, Zdeněk a Dorota zemřeli bezdětní, čtvrtý syn, Jan starší měl s Markétou ze Šelmberka a z Kosti osm dětí. Synové Jindřich, Zdeněk na Humpolci, Ferdinand na Novém Želivě a Mikuláš a dcery Johana a Magdaléna zemřeli bezdětní, syn Jaroslav na Ledči a Větrném Jeníkově měl s Žofií Markétou Meziříčskou a poté s Johankou ze Žerotína pět dětí: Veroniku, Jindřicha, Viléma Kryštofa Jaroslava a Jana Karla. Všichni zemřeli bezdětní. Další syn Jana staršího, Burian III. na Lipnici a Světlé měl s Kateřinou z Gutštejna a poté s Marjánou Vančurovou z Řehnic čtyři děti. Maxmilián na Novém Želivě, Burian Mikuláš a Markéta (vdaná celkem třikrát) zůstali bezdětní, nejstarší syn Jan Rudolf měl s Marií Magdalénou z Lobkovic čtyři děti. Syn Vilém a dcery Eliška a Johana zemřeli bezdětní, nejstarší syn Adam Erdman měl pouze nemanželskou dceru Marii Isabellu. Tím vymřela nejen lipnická větev, ale i rod Trčků.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Znázornění erbu rodu "Tretzka zu Linda" podle Siebmachera

Jejich dvakrát dělený znak měl nahoře černý, uprostřed stříbrný a dole červený pruh. V klenotu červený a stříbrný roh s praporečky v opačných barvách.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Lobkovici, Valdštejny, Kinskými, Šelmberky, Bibrštejny, Šternberky či Žerotíny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie obce Rozběřice
  2. Trčkové z Lípy [online]. clubcc.cz [cit. 2020-11-03]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Trčkové z Lípy, s. 166-167. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]