V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Matyáš Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matyáš z Gallasu
Matthias Gallas.gif
Narození 16. září 1584
Trento
Úmrtí 25. dubna 1647 (ve věku 62 let)
Vídeň
Děti František Ferdinand Gallas
Antonín Pankrác Gallas
Maria Viktoria Gallas
Rodiče Pankrác Gallas
Příbuzní Jan Václav z Gallasu a Johanna Beatrix Gallas (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Pankrác Gallas
matka Annunciata Marcanta z Gandina
manželka Dorothea Anna hraběnka z Lodronu
syn František Ferdinand Gallas
dcera Tereie Anunciata Gallasová
syn Antonín Pankrác Gallas
dcera Marie Viktorie Gallasová
syn Ignác Felix Gallas
syn Ferdinand Gallas
dcera Ignácie Anna Gallasová

Matyáš hrabě Gallas (italsky Matthias di Gallasso, německy Matthias Graf von Gallas zum Schloß Campo und Freyenthurn, 17. října 1588, Trident25. dubna 1647, Vídeň) byl císařský generál za třicetileté války a vévoda. Pocházel z česko-italského rodu Gallasů.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Svou závratnou vojenskou kariéru začínal jako podkoní. Od roku 1618 bojoval ve službách Katolické ligy. V roce 1627 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Generalissimus Valdštejn si všiml jeho přirozené autority a přijal ho do svého vojska, takže roku 1628 přešel z bavorských do císařských služeb, kde se vypracoval se na velitele pěšího pluku. 10. března 1632 byl povýšen do říšského hraběcího stavu.

8. ledna 1934 zradil Albrechta z Valdštejna, který byl v Chebu zavražděn. Údajně mu za vraždu Valdštejna byla vyplacena finanční odměna 500 000 zlatých a dostal jeho frýdlantské panství a část statků po rodu Trčků včetně Smiřic (nástupce Trčkovského dominia Adam Erdman Trčka z Lípy a jeho švagr Vilém Kinský byli rovněž zavražděni v Chebu).

V roce 1635 obdržel titul vévoday. Po úspěšné bitvě u Nördlingenu jmu bylo svěřeno vrchní velení nad císařskou armádou, které držel do roku 1639. Pod jeho velením v letech 1643 až 1644 jeho vojsko získalo pověst nejkrutější a nejnásilnější armády. Nicméně budoucí vývoj jeho vojenské kariéry je nedobrý a dokonce bude nazýván ničitelem armád, protože jeho neopatrnost a opilectví zahubí mnoho vlastních vojáků, jak tomu bylo zvláště při jeho katastrofálních taženích v letech 1637, 1638, a 1644, kdy pokaždé dojde k těžkému krveprolití a zdecimování vojska.

Gallas byl dvakrát ženatý a měl mnoho dětí. Jeho dominium zdědil prvorozeny syn František Ferdinand z Gallasu (1635-1697).

Majetek[editovat | editovat zdroj]


Podobně jako ostatní vojevůdci třicetileté války i Gallas nashromáždil velký majetek. Byl pánem Frýdlantu, Liberce, Smiřic a Hořiněvsi. Při dělení bývalého trčkovského dominia došlo ke sporům o dvůr v Libníkovicích, které patřily někdy ke správě opočenské (Trčkové je koupili od Šárovců ze Šárova), jindy ke správě smiřické. Nakonec budou Libníkovice roku 1639 přiděleny k panství mocnějšího a vlivnějšího Gallase. V roce 1635 získal italské vévodství Lucera v království Neapolském a titul španělského granda.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla Dorothea Anna hraběnka z Lodronu († 23. května 1666 v Moravském Krumlově), dcera Filipa Jakuba hraběte z Lodronu a Viktorie hraběnky Collaltové.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Roman Freiherr von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, s. 95, Neustadt (Aisch) 1973
  • Rebitsch, Robert: Matyáš Gallas (1588-1647) -- Císařský generál a Valdštejnův dědic. Grada: Praha 2013. ISBN 978-80-247-4778-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]